Chmel otáčivý

Česky: 

Chmel otáčivý

Latinsky:  

Humulus lupulus

Slovensky:  

chmeľ obyčajný

chmel otáčivý 1 - Chmel otáčivý

Česky: Chmel otáčivý Latinsky: Humulus lupulus Slovensky: chmeľ obyčajný

banner 800 90 bylinkopedie 1 - Chmel otáčivý

Jedná se o dvoudomou, vytrvalou rostlinu dorůstající zpravidla do výšky 3 až 5 m, někdy ovšem až 10 m. Je z čeledi konopovitých s četnými podzemními výhonky. Lodyha je ovíjivá, pravotočivá a drsně chlupatá. Chmel otáčivý má dlouze řapíkaté listy, dlanitě členěné, nenápadné a světle zeleně zbarvené. Samčí jsou pětičetné, uspořádané v latnatých květenství. Samičí jsou v hustých svazečcích, které se v době zrání mění v šištice složené ze zvětšených, žlutavě zbarvených listenů. Jako trvalka vydrží na jednom místě 20 až 25 let.

Chmel se vyskytuje i v plané formě, většinou na vlhkých místech, nejčastěji v olšinách, na okrajích lesů, v lužních lesích či v pobřežních křovinách kolem řek a potoků. Latinský název humulus lupulus vznikl zřejmě z latinských slov humus = zem (bez opory se plazící po zemi) a lupus = vlk (škodící rostlinám).

Chmel jako léčivou rostlinu používali už ve středověku. Tehdy chmelové výhonky konzumovali se solí, pepřem, octem a olejem a věřili v léčebné účinky. Ve starém Řecku a Římě byl chmel využíván jako močopudný prostředek a k povzbuzení trávení, stejně tak k léčbě střevních potížích. Tehdy chmel byl používán i jako prostředek na čištění krve. První údaje o pěstování chmele na našem území pochází z roku 859. Významnou zásluhu o jeho pěstování měl císař Karel IV. Za třicetileté války byly chmelnice zpustošeny a znovu obnoveny až v 18. století.

Jak pěstovat chmel otáčivý

Pokud se rozhodnete vysadit si chmel na svém pozemku, tak je třeba vyčlenit mu dostatečnou plochu. Vysazujeme ve 100 cm dlouhém sponu s oporou na pnutí. K popínání je třeba robustní plot, stěna domu či zeď. Je třeba vysadit na slunný otevřený prostor do hluboké úrodné půdy. Na plném slunci poroste chmel v jakékoli půdě. Množíme pouze samičí rostliny, a to dělením kořenů s výhony či řízkováním stonkovými řízky na začátku léta.

Jak na správný sběr a sušení

Pro bylinkářské účely se dá sbírat jak pěstovaný, tak i planě rostoucí chmel. Z rostliny se používají chmelové šištice nebo samotné chmelové žlázky. Samičí šištice sbíráme na podzim po plném dozrání, avšak před tím, než začnou hnědnout. Sběr se provádí přes den. Chmel otáčivý se suší při teplotě 40-50 °C, ale usušený příliš dlouho nevydrží.

Léčivé účinky chmele

  • Pomáhá při nespavosti.
  • Podporuje chuť k jídlu.
  • Pomáhá při nadýmání.
  • Mírní střevní potíže.
  • Zklidňuje žaludeční neurózu.
  • Působí močopudně.
  • Snižuje horečku, tlumí bolesti.
  • Má dezinfekční a antiseptické vlastnosti.
  • Lokálně působí proti bakteriím.
  • Tlumí fyzickou a sexuální aktivitu.
  • Pomáhá při podrážděnosti, zmírňuje úzkost.
  • Má protikřečové účinky.

Zpracování a využití rostliny

Chmel je pro většinu znám především z pivovarnictví. Mladé výhonky a listy se ovšem dají efektivně využít v kuchyni. Dají se vařit jako zelenina podobná chřestu. Chmel nicméně nachází uplatnění například i v kosmetice. Chmelové extrakty mají omlazující účinek. Z tohoto důvodu se přidávají do pleťových krémů, pleťových masek. Známé a vyhlášené jsou i pivní koupele. Chmel je obsažen i v různých pivních šamponech, které mají efekt na zvýšení lesku vlasů a omezují jejich lámavost. K tomuto účelu postačí i doma opláchnutí vlasů obyčejným pivem.

Domácí pivo: nejprve aktivujeme kvasinky. Hlávky chmelu dáme do velkého hrnce a přidáme tolik vody, aby byly ponořené. Poté 15 minut povaříme, pak tekutinu scedíme do várnice. Přidáme cukr, slad a mícháme, dokud se přísady nerozpustí. Přilijeme zbytek vody. Po ochlazení přidáme kvasinky a zakryté necháme po dobu 5 dnů stát. Poté tekutinu nalijeme do uzavíratelné lahve a necháme minimálně týden odstát.

Chmelový odvar: 2 čajové lžičky rozpadlých chmelových šištic zalijeme 250 ml vroucí vody a necháme přejít varem. Poté odstavíme na 10 minut. Pak přecedíme přes pláténko a popíjíme vlažný odvar. Ideální jsou 2 šálky denně, a to nejlépe ve večerních hodinách.

Vaječná omeleta s chmelovými výhonky: omyté chmelové výhonky se podusí na másle a zalijí rozšlehanými vejci, přidá se trochu soli, pepře a případně i nasekaná petrželka. Omeletu osmahneme dozlatova z obou stran.

Zajímavosti aneb věděli jste, že…

Mladé chmelové výhonky používající se coby zelenina se označují jako „chmelový chřest“. Z výhonků lze připravit omelety, ale také polévky či se dají dokonce i naložit. V historii byl chmel považován za magickou rostlinu a ve starověku symbolizoval blahobyt a bohatství.

Květiny, sazenice, semínka, truhlíky, potřeby na zahradu a mnoho dalšího můžete zakoupit v ONLINE ZAHRADNICTVÍ  ZDE