Jahodník obecný

Jahodník obecný je známý taktéž pod názvem lesní jahoda. Jedná se o vytrvalou rostlinu z čeledi růžovitých (Rosaceae). Jahodník obecný má šikmý, větvený a hnědě zbarvený oddenek, ze kterého vyrůstá přízemní listová růžice a dlouhé plazivé šlahouny. Řapíkaté trojlaločné listy mají obvejčité, hrubě pilovité lístky, které jsou na rubu hedvábně chlupaté, šedo-zelené a svrchu světle zelené. Postranní lístky jsou přisedlé, prostřední je krátce řapíkatý. Pro jahodník jsou typické dlouze stopkaté, pravidelné a pětiplátečné květy mající v průměru 10 až 15 cm. Okrouhle obvejčité korunní plátky jsou bílé, tyčinky a drobné pestíky sedí na polokulovitě vypuklém květním lůžku.

Plodem jsou drobné žluto-hnědé nažky sedící na zdužnatělém květním lůžku. Plody lze v době zralosti snadno oddělit od číšky, na níž jsou nazad kališní lístky. Jahodník obecný kvete od května do června, jednotlivě často i později. Květy se při nepříznivém počasí a po oplození sklánějí, tudíž plody pak visí. Jahodník obsahuje řadu velmi prospěšných látek. V plodech se nachází pektin, kyselina salicylová, třísloviny. V listech je obsažen draslík, dále flavonoidy, silice a vitamíny A, B i C.

U nás se jahodník obecný vyskytuje v hojné míře zejména na pasekách, spáleništích, mezích, lesních okrajích, travnatých stráních, světlých jehličnatých i listnatých lesích od nížin až do hor. Jahodník je rozšířen po celé Evropě. Zplanělé formě se vyskytuje i v Japonsku, Severní Americe, východní Asii, na Novém Zélandu, Tasmánii, jižní Austrálii.

Jak na pěstování jahodníku

Pěstování je poměrně snadné a jednoduché. Jahodník obecný dává přednost slunnému stanovišti a má rád bohatou půdu, která je vlhká. Snese ovšem i mírně sušší podmínky. Jahodník je možné vysadit na jaře, ideální je duben, květen nebo pak na podzim, v měsících srpen, září. Jarní výsadba má výhodu v tom, že na podzim stejného roku vytvoří rostliny další sazenice, které lze dále rozsadit. Pokud budete sázet jahodník na podzim, je třeba počítat s tím, že následující rok bude výnos oproti jarní výsadbě o polovinu nižší. Platí, že čím je později jahodník vysázen, tím nižší bude výnos v příštím roce.

Před výsadbou se zryje půda a zapraví se do ní hnojivo. Po výsadbě je nutná vydatná zálivka a mělká okopávka. V době vegetace je třeba hojně zalévat, a to ráno či večer.  Na jaře slabé výhony je nutné přihnojit dusíkatým hnojivem. Rostlinu je vhodné po 3 letech přesadit, neboť vyčerpá všechny živiny z půdy. Sazenice se nevysazují na záhony, kde se v předešlém roce pěstovaly jahody, neboť dochází k únavě půdy i koncentraci škůdců a chorob. Ideální časová prodleva je 6 let, minimální alespoň 3 roky.

Jahodník obecný se rozmnožuje šlahouny. Rostliny se oddělí nůžkami od sebe, přičemž každé rostlině je třeba ponechat cca 2-4 cm dlouhý zbytek šlahounu. Rostliny by měly mít zárodky kořenů dlouhé minimálně několik milimetrů. Platí zde, pokud jsou kořeny delší, tím lepší.

Jak na správný sběr a sušení

Listy s krátkou částí řapíku sbíráme v době květu. Je třeba zbavit příměsí trávy apod. Suší se rozprostřené ve stínu, dobře větraných prostorech nebo umělým sušením při teplotě do 50 °C. Skladujeme v dobře uzavíratelných nádobách v suchu a tmě.

Plody je nejlépe sbírat dopoledne po vyschnutí rosy či naopak pak k večeru, kdy bývají nejaromatičtější. Uchovávají se v menších či proutěných nádobách, aby nedošlo k zapaření. Přestože jsou plody nejcennějším zdrojem vitamínů a prospěšných látek v čerstvém stavu, chutné bývají i po zpracování, kdy se z nich dělají džemy, marmelády, kompoty, šťávy, víno, atd.

Léčivé účinky jahodníku

• Posiluje cévní stěny a snižuje jejich lámavost.
• Snižuje krevní tlak, cukr i cholesterol.
• Pomáhá při střevních problémech.
• Působí močopudně.
• Má uklidňující efekt na nervovou soustavu.
• Pomáhá při kožních problémech.
• Reguluje tvorbu žluče.
• Hojí rány.
• Celkově tonizuje celý organismus.
• Pomoc při chudokrevnosti.
• Pomáhá při revmatismu.
• Prevence proti ledvinovým, močovým i žlučovým kamenům.
• Pomáhá při cukrovce.
• Pročišťuje krev.
• Tlumí bolesti hlavy.
• Pomáhá při jaterních chorobách.
• Podporuje správné trávení.

Zpracování a využití rostliny

Využití jahodníku obecného je možné nejen v kuchyni, ale i v péči o pleť, pokožku a jiné kožní problémy. V podobě čaje na výše uvedené neduhy.

Jahodový čaj: sušené listy jahodníku obecného zalijeme vroucí vodou a necháme cca 10 minut louhovat. Poté přecedíme a popíjíme tento lahodný čaj s blahodárnými účinky.

Jahodníkový obklad: 6 lžic listů jahodníku nasekáme paličkou a vzniklou směs přiložíme na postižené místo, zabalíme plátýnkem a necháme cca ½ hodiny působit. Tuto proceduru provádíme 1x denně po dobu 1 týdne. Obklad je vhodný na problémy s lupénkou a různé ekzémy.

Šťáva z jahodníku na akné: ve čtvrt litru rozmačkáme 50 g plodů jahodníku a necháme cca 15 minut odstát. Poté přecedíme, vymačkáme. Vzniklou šťávou večer před spaním omyjeme obličej.

Zajímavosti a potenciální nežádoucí účinek

Po požití většího množství může u citlivých osob, většinou u dětí, vyvolat kopřivku, svědivku či jiné alergické reakce.

Listy jahodníku se dříve používaly coby náhrada čínského čaje. Historie jahod začíná před více jak tisíci lety. Ve starověké Jižní Americe byly využívány k obchodování. Oproti tomu v Severní Americe byly léčivé a používaly se k podpoře plodnosti. Listy byly používány k přípravě detoxikačního čaje a nápoje proti stárnutí.

Květiny, sazenice, semínka, truhlíky, potřeby na zahradu a mnoho dalšího můžete zakoupit v ONLINE ZAHRADNICTVÍ  ZDE