Jalovec obecný

Česky: 

Jalovec obecný

Latinsky:

Juniperus communis

Slovensky: 

Borievka obyčajná

Česky: Jalovec obecný Latinsky: Juniperus communis Slovensky: Borievka obyčajná

Jalovec obecný je velmi oblíbeným a vděčným keřem. Pochází z našich zeměpisných šířek. Doma je například v Karpatech. Na rozdíl od mnohých nepůvodních jalovců nepřenáší rez hrušňovou. Vidět ho lze jak v zahradách, tak i v parcích i na hřbitovech. Barevně kontrastuje s ostatními dřevinami. Vyznačuje se ostrými jehlicovitými listy spojenými v trojčených přeslenech. Jehlice mají modro-zelenou barvu, s jedním bílým pruhem na vnitřním povrchu. Jsou to dvoudomé rostliny, samčí a samičí květy rostou na různých rostlinách, které jsou opylovány větrem.

Koruna bývá velmi hustá a je častým hnízdištěm ptáků. Jehličí je velmi pichlavé. Na Moravě se používá coby náhrada klasické vrbové pomlázky. Plodem je modrá kulatá a borůvce podobná šiška (semeno v dužnatém obalu), zrající 18 měsíců. Má průměr 4 až 12 mm. Plody jsou potravou pro ptactvo. Semena jsou zpravidla rozptýlena s ptačím trusem. Šištice se v kuchyni při vaření používají jako jalovčinky.

Jalovčinky obsahují invertní cukr, pryskyřici, silice, flavonoidy, třísloviny, ale také vitamín C, draslík či vápník. Plody se sklízejí na podzim v době zralosti a suší se v tenké vrstvě na stinném a vzdušném místě. Bobule získají kořenitý pach a nasládlou pryskyřičnou chuť.

Pěstování jalovce obecného

Jalovec potřebuje humózní, vlhčí a kyselou půdu. Daří se mu na slunném stanovišti. Nicméně se dokáže přizpůsobit různým podmínkám, a tak snese suchou i silně podmáčenou půdu, rovněž tak klimatické extrémy. Jedná se o nenáročnou solitéru, skalničku či efektivní živý plot pěstující se v zahradách. Množí se výsevem či řízkováním, případně roubováním. Pokud není zastíněn, může se dožít velmi vysokého věku.

Jalovec obecný je světlomilnou dřevinou odolnou vůči suchu. V zimním období je dobré z jalovce pravidelně odstraňovat sníh, neboť by se mohl zlomit. I když je poměrně nenáročnou dřevinou a při dostatku slunce a správné péči může zdobit vaši zahradu po mnoho let, tak je dobré vědět, že špatně snáší přesazování. Proto je nutný správný výběr místa.

Jak na vhodný sběr a sušení

Plody jalovce obecného se sbírají na podzim, do konce října. Jalovce dozrávají jednou za dva roky, někdy i několik let ovšem vynechají, je proto třeba je dobře prohlížet. Sbíráme jen modro-černé plody pěkně vybarvené. Ihned po sběru je třeba plody sušit v tenké vrstvě, neboť mají tendenci se snadno zapařit.

Léčivé účinky

  • Pročištění organismu.
  • Podporuje trávení a pomáhá při nadýmání.
  • Má desinfekční a detoxikační účinek.
  • Čistí krev.
  • Pomoc na klouby a páteř.
  • Pomáhá na otoky.
  • Je močopudný.
  • Má antiseptické účinky.
  • Stimuluje tvorbu žaludeční kyseliny žluči.
  • Pomáhá při nechutenství.
  • Reguluje menstruační cyklus.
  • Pomáhá při srdeční slabosti.

Zpracování a využití rostliny

Uplatnění nachází jak při výrobě kosmetiky, tinktur, olejů, ale také v kuchyni. Díky své slabě hořké pikantní chuti se používá v menší míře k dochucení masa. Sušené plody jalovce slouží jako koření. Nejčastěji se používá v kombinaci s pepřem a bobkovým listem či novým kořením. Jalovčinky se přidávají při uzení masa i do nakládané zeleniny. Především se z plodů vyrábějí různé nápoje, ale také čaj podporující nejen dobré trávení.

Jalovcový čaj: 2-3 rozdrcené jalovčinky zalít ¼ litrem vroucí vody a nechat cca 5 minut louhovat. Poté přecedit a vypít. Stačí 1 šálek denně.

Jalovcová koupel: zhruba 20 kuliček jalovce rozdrtíme v hmoždíři, zalijeme studenou vodou a necháme minimálně 3 hodiny macerovat. Poté cca 10 minut povaříme, přecedíme a vlijeme do připravené koupele, ve které je třeba zůstat 15-20 minut. Koupel má efektivní vliv na lymfatický systém a detoxikuje organismus. Používá se rovněž na dezinfekci močových cest.

Jalovcové víno: cca 10 kuliček jalovce rozdrtíme, zalijeme červeným vínem a necháme 3 týdny stát. Poté přecedíme přes husté sítko. Zhruba ½ dcl užíváme pro zrychlení trávení, a to ½ hodiny před jídlem. Jalovcové víno je ovšem skvělé i na podlévání masa při pečení či na ochucení omáček i salátů.

Jalovcová kúra: minimálně 1, maximálně 6 jalovčinek žvýkat denně. Slupku je možné vyplivnout. Ideální je začít nejprve postupně, a to s jednou. Přímé žvýkání jalovce se provádí jen jednou ročně a po dobu maximálně 3 týdnů. Je efektivní podporou hubnutí.

Zajímavosti aneb co jste možná nevěděli…

V minulosti byly jalovci přisuzovány magické účinky, kdy se tak věřilo, že zničit keř jalovce přináší neštěstí, a naopak větvička jalovce nošená na těle ochrání proti veškerými nemocemi. Ve starém Egyptě jalovec nacházel uplatnění v kuchyni, medicíně, ale i se používal k balzamování těl zesnulých. Zatímco ve starém Římě sloužil coby levná náhrada drahého pepře. Kouřem z jalovce se dezinfikovaly pokoje s nemocnými za 2. světové války. Lékaři v té době doporučovali pacientům žvýkat jalovčinky jako prevenci proti nemocem.

Plody jalovce mají sice pozitivní účinek na člověka, ale pozor na jejich přílišnou konzumaci. Vyšší dávky mohou mít negativní vliv na ledviny, které mohou podráždit. Není vhodná konzumace déle jak 14 dní a rozhodně není doporučován pro osoby s onemocněním ledvin, dětem, rovněž tak těhotným či kojícím ženám.

 

Květiny, sazenice, semínka, truhlíky, potřeby na zahradu a mnoho dalšího můžete zakoupit v ONLINE ZAHRADNICTVÍ  ZDE

Vítejte zpět!

Níže se přihlaste do vašeho účtu

Načtěte vaše heslo

Vložte prosím vaše uživatelské jméno nebo email pro reset hesla

Přidat nový playlist