Hosta neboli bohyška či funkie patří mezi nejkrásnější dekorativní rostliny, které zároveň vyžadují minimální množství pravidelné péče. Rádi po nich při svých realizací sahají zahradní architekti, protože se jedná o velmi pěkné, bohaté a zdobné rostliny, na které se dá dívat po celý rok.
Bohyšek najdete několik set druhů
Není hosta jako hosta. Její popularita vedla k tomu, že postupně vznikla řada různých druhů bohyšek. Jednotlivé kultivary se od sebe liší velikostí rostliny, tvarem i barvou listů a panašováním. Na zahradě tak můžete mít bohyšek třeba deset a málokdo by si tipnul, že jde o tutéž rostlinu. Menší druhy se dají vysadit do nádob, větší se hodí do trvalkových záhonů a řadu z nich můžete vysadit i solitérně mimo přímé slunce. Bohyšky pocházejí z Japonska, Číny a Koreje – jejich přirozeným stanovištěm je vlhý les či hájek, rostou i na loukách. K již existujícím kultivarům každý rok přibývají nové a nové druhy, protože hosta je rozšířená a oblíbená po celém světě. Najdou se dokonce zahrádkáři, kteří v zahradách pěstují pouze hosty a vytvářejí si vlastní hostové sbírky.
Podmínky pěstování hosty
Hostám vyhovuje polostín, ten ocení zejména zelené kultivary. Pokud máte zálusk na pestrobarevné varianty, může pro ně zvolit i slunečnější stanoviště, postačí ovšem tři a méně hodin přímého slunce denně. Na plném sluníčku se bohyškám nebude nikdy optimálně dařit – jejich listy se totiž snadno popálí a mohou znehodnotit celkový estetický dojem z rostliny, nebo ji nevratně poničit.
Bohyšky milují vlhkou půdu. Pokud jim dopřejete dostatečnou zálivku, odpustí vám i stanoviště s častějším sluníčkem. Nikdy byste je ovšem neměli zalévat večer, protože by přitahovaly slimáky, kteří jsou jejich odvěcí škůdci a nepřátelé. Bohyškám vyhovuje běžná půda a nekladou si žádné velké nároky, vadí jim pouze velké množství vápenité a písčité půdy. Skvěle prospívají v lehce kyselé půdě a dobře jim udělá i občasné přihnojování, ale nemusíte to s ním přehánět. Bohyšky zvládnou většinu rozmarů přírody bez vaší pomoci, vadí jim jenom přemokření, které může vyústit v zahnívání listů.
Bohyšky se vysazují od dubna do května a na podzim od srpna do září. Na jaře je možné množit starší rostliny dělením trsů. Plné krásy se hosta dorosta zhruba ve třetím roce od svého vysazení a na jednom stanovišti vydrží přes deset let. Na další desetiletku už by potřebovala omladit a přesadit. Hostě se v našich podmínkách daří výborně a vyniká výraznými a širokými listy. Jediným problémem bohyšek jsou slimáci, kteří v nich vykusují díry a mohou rostliny dokonce zahubit.
Hosty jsou nejkrásnější v létě
Nejkrásnější pohled na bohyšky nabízí zahrada během léta. Jejich listy se rozvinou do maximální šířky a objeví se i květy. Barva panašovaných variant závisí především na volbě stanoviště. Pokud bohyšky vysadíte do stínu, nikdy se nedočkáte tak pěkné barevnosti, jakou nabídne polostín. Varianty s bílými a žlutými listy vyžadují polostín, stejně jako čistě zelené. Modrošedé odrůdy naopak snesou světlo, ale polední sluníčko je též popálí. Nenáročné hosty jsou velmi oblíbenou výsadbou na hroby, ke kterým pochopitelně nechodíte každý týden a nemůžete o ně náležitě pečovat.
S čím kombinovat hosty
„Bohyšky se na zimu zatahují do země a jejich listy vůbec nepřezimují. S tím je potřeba počítat při kompozici celého záhonu. Na jaře totiž raší poměrně pozdě, a tak může být jejich stanoviště poměrně dlouho pusté. Proto je vhodné kombinovat ji s jarními cibulovinami, například narcisy nebo ladoňkami,“ doporučuje Václav Mařík, zahradník ze Zahradnictví Flos Praha.
—————-Komerční článek—————–
Mně se nelíbí a nesmí mi do zahrady, klidně řeknu, že jí nesnáším.