Máte rádi fíky? Zkuste si vypěstovat vlastní. Záleží na vás, kterou variantu zvolíte či co je pro vás reálné. Výhodou je, že fíkovník si tak může vypěstovat každý. A není to ani náročné.
Fíkovník smokvoň (Ficus carica) je pozoruhodným a velmi užitečným stromem. Přestože se jedná o subtropickou rostlinu, která je poměrně nenáročná na pěstování. Fíkovník lze pěstovat jak na zahradě, stejně tak je možné pěstování v nádobě jako přenosnou rostlinu.
Vhodné odrůdy pro pěstování u nás
Zde je třeba si dát pozor, neboť některé obchodní řetězce nabízí ve svém sortimentu španělské, italské apod. odrůdy z nízkých poloh, které tak vydrží maximálně jen do -5 °C. Při výběru je třeba chtít odrůdy, které jsou vyšlechtěné a vhodné tak do chladných poloh. Sázkou na jistotu v tomto případě jsou odrůdy – Peretta, Brown Turkey, Hardy Chicago, Col de Dame, Becane, Dotato, Osborn Prolific, Trojano či Violette Dauphine.
Pěstování fíkovníku na zahradě
Záleží na zakoupené rostlině. Zde je dobré, aby kmínek měl alespoň 2 cm v průměru a mohl tak bez újmy odolat nízkým teplotám v zimě. V opačném případě je třeba nechat rostlinu zesílit a to pěstováním v květináči po dobu jednoho až dvou let. Dostatečně zesílenou rostlinu je pak vhodné na jaře vysadit na konečné stanoviště.
Pokud pořídíte však dostatečně silnou rostlinu, tj. mající kmínek minimálně o průměru 2 cm lze zasadit přímo do země na zahradě. Ideální je zvolit stanoviště u chráněné jižní zdi, vhodné je také atrium. Fíkovník potřebuje těžší a dobře propustnou půdu, která je bohatá na humus a je mírně zásaditá až neutrální.
Venkovní fíkovník je dosti odolný. I tak se sice může stát, že v případě velké zimy fíkovník omrzne. Zpravidla však znovu obrazí z kořenů, jen v tom roce nelze počítat s úrodou fíků. Proto je vhodné a jistější ochránit před zimou. Stačí zasypat listím, kůrou, chvojím či pilinami. U větších fíkovníků se dle tvaru keře musí větve postupně připevnit k zemi, aby se nepolámaly a zaházet izolační vrstvou.
Pěstování v nádobě jako přenosnou rostlinu
Nádobu zvolte dostatečně velkou, neboť fíkovník má bohatý kořenový obal. Rostlinu je vhodné minimálně jednou za tři roky přesadit. Někdo doporučuje přesazování každý rok. Po dobu vegetace potřebuje fíkovník dostatečnou zálivku a to hlavně při tvorbě plodů. Rostlinu je dobré hnojit jednou za dva týdny tekutým hnojivem.
Fíkovník potřebuje letnit. Rostlinu je tak možno mít od jara do podzimu venku. Však právě letnění je nejen tím nejlepším, co můžete rostlině dopřát, ale také nutností, abyste se dočkali plodů. Jen pozor na vhodné umístění, přímé slunce by mohlo spálit listy.
Aby fíkovník rostl a náležitě plodil, zkrátka dělal vám radost, je třeba zazimovat. Výhodou je, že při zimování nevyžaduje světlo, důležitá je chladná místnost při teplotě okolo 10 °C. V teplejším interiéru sice také přečká, ale nebude kvést ani plodit. Pro rostlinu odpočinek v chladu nejméně po dobu dvou měsíců je zásadní.
Pokud ho umístíte na zimu třeba do sklepa, sice počítejte s tím, že mu opadají listy, ale na jaře opět obrazí. Takže žádný problém. Stejně tak i nezralé plody, nebojte se, zazimujte, přečkají na stromku a na jaře budou pokračovat v růstu a dozrají. Během zazimování je třeba rostlinu zalévat opatrně, ale zároveň zemina nesmí zcela vyschnout.
Fíkovník jako bonsaj
Pro toto pěstování jsou vhodné odrůdy Fixus panda, Ficus retusa, Ficus nitida a Ficus kimmen. Rostlinu stříhejte střídavě, hlouběji do koruny. Za posledním listem nechte kousek větve. Vytékání mléčné šťávy zastavíte mlžením vodou.
Kdy se lze dočkat vlastní úrody?
Fíkovník vás může obdarovat plody již druhým či třetím rokem, vše se odvíjí od podmínek a také svým způsobem záleží na štěstí. Fíkovník snáší velice dobře řízkování, které se provádí na jaře a takto namnožené rostliny plodí zpravidla již druhým rokem. Nicméně všeobecně lze na základě zkušeností konstatovat, že do pěti let by se měl dočkat vlastní úrody každý. A věřte, že čerstvý fík je lahodná delikatesa, která má i velmi pozitivní účinky na lidský organismus. Plody u nás dozrávají v letním a podzimním období.
TIP:
Rostliny, sazenice, semínka, truhlíky, potřeby na zahradu a mnoho dalšího můžete zakoupit v ONLINE ZAHRADNICTVÍ ZDE
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz
Smokvoň pěstujeme venku už cca deset let, za tu dobu dvakrát úplně vymrzla a začínali jsme znovu. Máme veliký keř ,cca 2,5m vysoký. Úplně mrazuvzdorná není žádná, snese teploty do cca -10 až -12 stupňů ( zmrznou koncové pupeny ), při více než -14 spolehlivě vymrzá. Máme jí zasazenou v podstatě úplně jalové půdě,bez známky humusu,skoro jí nezaléváme a přesto má každý rok desítky plodů( o valnou část se postarají ptáci a hmyz,takže na nás moc nezbyde). Druhé plody (těch jsou snad stovky) NIKDY nedozrály. Příchodem nízkých teplot opadají listy,plody zahnědnou a je potřeba je odstranit. To, že ohnete větve a zasypete je napsal někdo, kdo smokvoň nikdy neviděl. Větev je už při dvou centimetrech hodně tuhá a výsledkem by byl rozlámaný keř. A pokud by se to povedlo, vznikl by při výšce keře 2 m z větví kruh o průměru přes 4 metry!!! Jinak nevím, jestli má autorka představu, co jsou dva centimetry průměru,to dosahují větve tak za tři roky. Článek něco pravda, něco opsané a něco blábol.