Není snad básníka, který by se nad krásou růží nerozplýval. Dokáží totiž zkrášlit zahradu během všech letních měsíců, a často svůj něžný půvab pozbývají už s příchodem prvních podzimních mrazíků. Pro majitele opravdu malých kousků zeleně se však příliš nehodí. A právě proto byly vyšlechtěny tzv. minirůže. Jejich pěstování má však některá úskalí.
Pro začátek je dobré si říci, že kromě tzv. botanických druhů jsou všechny růže, dostupné na našich trzích, zdařilými mnohonásobnými kříženci. Není totiž snadné docílit rovnováhy mezi žádanou barvu, plností a tvarem květů, přiměřenou velikostí a mámivou vůní. Z tohoto úhlu pohledu tedy nejsou minirůže o nic horší než jejich „velké“ sestřičky. Nejde o přešlechtěné „mutanty“ nebo uměle vytvářené bonsaje. Minirůže jsou zkrátka své, dokáží však zajmout v interiéru i na záhonku.
Choulostivá skleníková kráska? Tou minirůže rozhodně není
K dobré pověsti minirůží nepřispívá ani to, že se pravidelně objevují v nabídkách supermarketů připravovaných například k Valentýnu nebo Dni matek. Doma sice chvíli potěší, ale ne nadlouho. Brzy začnou žloutnout, shazovat poupata, nebo se pokryjí nevzhlednými pavučinkami svilušek. Ne vždy však jde o známku špatné péče. Někdy se růže tímto způsobem jednoduše připravují na zimu, a pokud o ně budete i nadále pečovat a dopřejete jim mírnou zálivku spolu se světlým místem, na jaře znovu obrazí. Ale to už příliš předbíháme. Pojďme se tedy na minirůže podívat pěkně podrobně a především od začátku.
Pěstování minirůží od A do Zet
V obchodech je můžete najít pod názvy jako trpasličí, zakrslé či skalkové. Na tom až tolik nezáleží. Vždy jde o drobné odrůdy tzv. remontatních keřových růží, vyznačujících se opakovaným kvetením. Zpravidla jsou k dostání v samostatných květináčcích, ale výjimkou nejsou ani sesazené skupiny několika jedinců s odlišnou barvou květů.
Před nákupem růže dobře prohlédneme. Nesmí jevit známky choroby ani působit nezdravě. Dobrým vodítkem jsou hnědé skvrnky na stoncích, povadlé lístky, zaschlá poupata apod. Zvláště na dočasné nedostatky v zálivce prodejci pochybný vzhled růží často svádějí. Ovšem zatímco přeschnutí se projeví hned, následky opačného extrému mohou růži zahubit klidně i po roce od nákupu. Zvýšená vzdušná vlhkosti minirůžím všeobecně nesvědčí, nikdy je tedy nevysazujte do blízkosti rostlin, které by je postupem času přerostly.
Bez správné půdy to nepůjde
Zapomeňte na to, že se vaše minirůže spokojí s narychlo vykoupanou jamkou. Naopak. Vyžadují jemnou půdu zkypřenou do velké hloubky. Jemné kořínky růží si totiž s velkými drny neporadí. Na dno jámy patří dobře vyzrálý kompost. Vyvarujte se použití čerstvého chlévského hnoje, ten rostliny může popálit. Stejný zákaz mají i průmyslově vyráběná hnojiva s výjimkou těch, určených speciálně pro růže s postupným uvolňováním živin.
Dejte si pozor: právě pronikání nevhodných hnojiv z jiných částí záhonů může být pro minirůže brzy fatální. Sesazujte je proto pouze s rostlinami, které zvýšený přísun živin nevyžadují, případně se spokojí s hnojivem pro růže. V nádobách jde zejména o nenáročné letničky, na záhoncích pak třeba o okrasné borůvčí, pěstované zejména kvůli listům. Dále pak třeba zběhovec, tařice, sasanka, tařička , flox, lomikámen, rozchodník, netřesk, levandule a další.
Máme-li k dispozici pouze těžké typy půdy, odlehčíme je přidáním rašeliny a písku. Jakmile máme dobře připravený záhon, vyhloubíme jamku o dvakrát větším průměru, než je květináč, v jakém růže doposud rostla. Sázíme ji do stejné úrovně půdy, jako v přenosné nádobě. Přihrneme zeminou a mírně přitlačíme. Během sázení zkontrolujeme kořeny. Měly by být bílé, zahnědlé jsou známkou dřívějšího přelití.
Sázíme-li rostlinu do květináče, postupujeme obdobně. Nikdy růži nenecháváme v nádobě, v níž jsme ji koupili! Malý objem půdy vede ke snadnému přelití a pozdějšímu odumření růže. Při výsadbě zapracujeme do půdy vhodné granulované hnojivo pro růže s postupným uvolňováním.
Náš tip: Růže lze sázet po celý rok, vyjma období, kdy je půda na záhonu zmrzlá. Během zimy je v bezmrazých dnech mírně zalévejte, na jaře pak snáze vypučí.
Jak se o minirůže starat
Pamatujte si, že milují sluníčko, ve stínu budou chřadnout a rozhodně nepokvetou. Dbejte rovněž na přiměřenou zálivku. Půda nesmí nikdy vyschnout. Na volných záhonech přisypejte ke kořenům trochu mulče, v květináči přidejte hlídače vlhkosti. Ty samozavlažovací se ovšem pro minirůže nehodí, vadí jim zejména zvýšená vzdušná vlhkost, která jejich použití provází.
V domácnosti dbejte na to, aby nebyly květináče s minirůžemi umístěné v průvanu nebo v blízkosti plynových spotřebičů. Průběžně odstraňujte také žloutnoucí listy a staré květy, jsou totiž dokonalou živnou půdou pro nejrůznější škůdce a choroby.
Venkovní minirůže pak preventivně ošetřujte proti mšicím a rzi. Ty interiérové pravidelně prohlížejte. Ohrožují je především molice nebo svilušky. Obvykle se jich snadno zbavíte volně dostupnými postřiky.
Měli byste vědět: Tolik oblíbené máčení rostlin v jarové nebo mýdlové vodě při napadení savými škůdci u minirůží rozhodně nedoporučujeme. Nebezpečím je zejména přemokření (postup je nutné několikrát opakovat). Tabákový výluh naopak snášejí vcelku dobře.
Připravte si kalendář aneb správné hnojení
Minirůže vyžadují neustálý přísun živin. Zejména v omezeném prostoru malého květináče své zásoby rychle vyčerpají. Je tedy nezbytné přihnojování každé dva týdny, u růží pěstovaných celoročně venku pak postačí opakování každé tři týdny. Doporučujeme poznačit si „dny hnojení“ v kalendáři a dodržovat je. Začněte s nimi v březnu a pokračujte až do října. Tak si pojistíte, že vaše minirůže budou mít optimální dávku živin během celé vegetační sezóny a porostou vám skvěle kdykoliv a kdekoliv.
TIP:
Rostliny, sazenice, semínka, truhlíky, potřeby na zahradu a mnoho dalšího můžete zakoupit v ONLINE ZAHRADNICTVÍ ZDE
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz
