Barvínek menší

Barvínek menší pochází z Evropy a západní Asie. Lidově se rostlině rovněž říká zimostráz, zimostrázek, brčál, zelenec, barvenka, vinka, zimozelen, modránek. Kromě toho naši předkové obdařili rostlinu i názvy jako brnej, bylina čarodějnická, plamínek. Rostlina vyniká tím, že je stálezelená. Nikdy neopadává.

Barvínek menší, jak už ostatně z názvu je patrné, je kobercovou rostlinou dorůstající jen do výšky 10 až 15 cm. Má poléhavé výhony, lesklé vejčité listy. Květy jasně modré barvy se objevují už od konce zimy, koncem února či začátkem března. Modré květy mohou být u pěstovaných rostlin nahrazeny bělokvětými či fialovými variantami. Jedná se o jediný druh barvínku rostoucího v naší přírodě. Nachází se zpravidla v listnatých lesích bohatých na živiny, hornatějších polohách. Barvínek menší je často pěstovanou zahradní rostlinou. V Polsku je barvínek částečně chráněný.

Jak lze pěstovat barvínek menší

Rostlina roste dobře jak na skalkách a ve zdánlivě nehostinných půdách. Používá se do zastíněných míst jako náhrada trávníku. Dobře uchycený a rozrostlý barvínek snese i tvrdší podmínky. Nicméně pro první růst je trošku náročný v podmínkách. Ideální je pro něj stinné místo. Tam pak jsou jeho listy poměrně velké a krásně sytě zbarvené. Na slunném a sušším místě roste skromněji a mívá i menší, drobnější vzrůst. Ale krásně a bohatě kvete modrými kvítky. Bez problému rostlina i zimuje. Jen při silných mrazech je vhodné barvínek překrýt chvojím či listím.

Co se týče zeminy, ta by měla být lehce kyselá. Při výsadbě je vhodným přídavkem rašelina. Hnojení je pro rostlinu dobré. V případě opomenutí se ovšem nic nestane. Barvínek je schopný růst roky na zanedbaných zahradách i bez zásahu člověka. Barvínek je odolný i vůči chorobám a škůdcům, nevadí mu ani znečištěné ovzduší. Rostlina se sama množí dlouhými poléhavými výběžky, které koření tak, že dokážou být na zahradě až někdy nepříjemností. Jinak si lze rostlinu namnožit řízkováním. Kdy cca 15 cm dlouhé výhonky řízkují, a to ideálně začátkem podzimu či na jaře. Množit lze i dělením trsů na podzim.

Barvínek menší coby léčivá bylina

• Podpora sexuální touhy.
• Pomoc při zánětu dásní, vředech v ústech.
• Jako kloktadlo při zánětu hltanu.
• Podporuje prokrvení.
• Efektivní pomoc při demenci.
• Podporuje využití kyslíku v mozku.
• Pomáhá na silnou menstruaci.
• Pomoc při zvápenatění cév.
• Má adstringentní účinek.
• Použití při léčbě cévního systému – zejména vysokého krevního tlaku.
• Snižuje hladinu bílých krvinek.
• Zpomaluje nádorové bujení, zejména u chorob krve.
• Pomoc při léčbě zánětu dýchacích cest.
• Efekt při léčbě cukrovky.
• Má sedativní účinek.
• Používání při krvácení – z nosu, dásní i při gynekologickém krvácení.

Pozor – jedovatá rostlina

Nať barvínku se sbírá v měsících červen a červenec. Suší se co možná nejrychleji ve stínu či umělým sušením při teplotě do 45 °C. Barvínek ovšem patří mezi jedovaté rostliny. Z tohoto důvodu při jeho užívání je podstatné dbát velmi pečlivě na doporučené dávkování. Rovněž jej nelze užívat dlouhodobě. Kdysi se žvýkání barvínku doporučovalo na zmírnění bolesti zubů. Nejúčinnější řešení, jak využít léčivého účinku rostliny je prostřednictvím procesu spočívajícího v odstranění jedovatých alkaloidů.

Na svatbách na západní Ukrajině ženich i nevěsta nosí na hlavě věnce z barvínku. Rostlina se svými lesklými a stálezelenými listy symbolizuje věčnou podstatu jejich lásky a manželského slibu.

V léčitelství se rostlina příliš nepoužívá. Je to škoda, neboť obsahuje látky zastavující buněčné dělení. Dle lidových léčitelů lze tak zastavit i počáteční fáze rakoviny či doléčit i ty rozvinutější.

Pokud chcete barvínek jako dekoraci do vázy, tak výhradně jako řezanou rostlinu v podobě solitéru. S ostatními rostlinami v nádobě se příliš nesnese.

Květiny, sazenice, semínka, truhlíky, potřeby na zahradu a mnoho dalšího můžete zakoupit v ONLINE ZAHRADNICTVÍ  ZDE