Brusnice borůvka

Brusnice borůvka je rostlina patřící do čeledi brusnicovitých. Jedná se o hustě rozvětvený keřík dorůstající do výšky 50 cm s opadavými listy. Vejčité okrouhlé listy jsou na lodyze uspořádány střídavě, jsou lysé s krátkými řapíky. Mají světle zelenou korunu a zakrnělý kalich. Květy jsou oproti tomu výrazně stopkaté. Jsou bílého až narůžovělého zbarvení. Brusnice borůvka kvete od dubna do června. Plodem brusnice jsou borůvky – černo-modré bobule obsahující drobná semínka dozrávající od června do září, ve vyšších polohách později. Sbírat lze plody až do září.

Brusnice borůvka se vyskytuje kromě Evropy na Kavkazu, Sibiři, Mongolsku, Severní Americe a Grónsku. U nás ji lze spatřit především v horách, ve středních polohách roztroušeně a v nízkých teplých oblastech spíše vzácně. Za druhé světové války byly borůvky součástí jídelníčku pilotů. Dnes jsou borůvky obsaženy ve stravě určené kosmonautům. Brusnice borůvka se používá i jako efektivní doplněk při odvykání kouření.

Listy obsahují fenolické látky a kyselinu ursolovou a oleanovou. Plody jsou velmi chutným ovocem obsahující antioxidanty, flavonoidy, karotenoidy, provitamín A, vitamíny B, C, resveratrol, minerály (hořčík, mangan, železo, zinek, draslík, měď, chrom), ovocné cukry, kyselinu citrónovou a jablečnou, třísloviny, pektin a další. Jde o oblíbenou lesní plodinu používající v léčitelství, kosmetice, a především v kuchyni.

Jak je to se sběrem

Sbírají se mladé listy a plody. Sběr listů se provádí od června do září, plody od července do září. V čerstvém stavu je možné nechat borůvky v lednici po dobu maximálně 2 dnů. Jinak změknou a často zplesnivějí. Ideálním řešením je zavaření, sušení a mražení. Sušené je třeba skladovat v uzavíratelné nádobě na tmavém místě.

Jak je to s možným pěstováním

Nejvhodnější dobou pro výsadbu je jaro či podzim. Borůvky potřebují nízké pH a to okolo 4,5. Je třeba použít speciální substrát, který vyvážené pH pro potřeby rostliny obsahuje, a navíc má i správný poměr živin. Nikdy pro výsadbu nepoužíváme čistou rašelinu. Sice vytváří v půdě kyselou reakci, ale neobsahuje žádné živiny. I v případě, že máte už vzrostlé sazenice několik let na stanovišti, tak vždy na jaře vyměňte část zeminy nebo speciální substrát přisypte k rostlině. Je možné použít i substrát pro azalky a rododendrony.

Borůvky potřebují dostatek světla, pak se lze dočkat sladkých plodů. Především v době tvorby plodů je třeba nezapomínat na zálivku. Ideální je odstátá dešťová voda. Voda z vodovodu není vhodná, neboť obsahuje chlor a vápník a na tyto prvky jsou borůvky citlivé. Jestliže není jiná možnost než použití kohoutkové vody, tak ji nechte odstát minimálně po dobu 24 hodin. Plodů se lze dočkat zhruba za 3 roky po výsadbě. Vzhledem k tomu, že jde o dlouhověké keříky, můžete si být jistí, že se z plodů budete moci radovat po několik desítek let. Borůvky plodí i po několikaletém dřevu, proto není nutné provádět klasický řez bobulovin, pokud chcete keřík ovšem zmladit, řez se provádí nejlépe v únoru.

Během roku (vegetační doby) hnojíme hnojivy, která snižují pH půdy. Pozor, ale první rok po výsadbě raději borůvky nehnojit, kořeny jsou přesazením dosti oslabeny a hnojení by je mohlo poničit. Jinak vhodným obdobím pro hnojení je brzy na jaře před květem a poté po odkvětu. Jelikož rostlina má povrchové kořeny, je třeba opatrnosti při plení a rozhodně není vhodné rostliny okopávat. Výbornou záležitostí je, pokud se dá pod rostliny vrstva mulčovací kůry.

Příznivé a léčivé účinky brusnice borůvky

• Má protizánětlivý a dezinfekční účinek.
• Je močopudná, napomáhá při zánětu močových cest.
• Působí coby prevence zánětu ledvin.
• Podporuje tvorbu inzulinu.
• Zlepšuje střevní peristaltiku.
• Potlačuje únavu.
• Má pozitivní vliv na zdravý stav nehtů, vlasů i zraku.
• Podporuje správnou činnost cévní soustavy.
• Pozitivně působí na funkci trávicího traktu.
• Udržuje optimální hladinu cukru v krvi.
• Působí coby přirozený antioxidant.
• Urychluje metabolismus glukózy, lipidů a bílkovin.
• Ulevuje od pocitu těžkých nohou.
• Léčí záněty dásní.
• Usnadňuje léčbu kožních onemocnění, urychluje hojení ran, ekzémů, lupénky i opařenin.
• Posiluje obranyschopnost, zlepšuje imunitu a působí preventivně proti infekcím.
• Chrání před stařeckou demencí.
• Má protirakovinové účinky.
• Mírní příznaky cukrovky.

Využití nejen v domácí kuchyni

Pro borůvky je typická výrazná sladká chuť. Nejčastěji se používají na palačinky, koláče, různé moučníky. Dávají se rovněž do jogurtu, tvarohu, zakysané smetany, ovesných vloček, smoothie, na puding. Kdo by nemiloval borůvkové knedlíky, ať už tvarohové či kynuté. Z borůvek se vyrábí také poháry, nanuky, sirupy, džemy, marmelády, vína apod.

Borůvkový čaj: 2 lžíce řezaných listů či sušených zalít vroucí vodou a vařit po dobu 10 minut, pak nechat vychladnout a pít 2x denně. Čaj pomáhá diabetikům.

Borůvková šťáva: z čerstvě natrhaných borůvek se vylisuje hustá šťáva, kterou je možné použít samotnou či naředit vodou. Šťáva pomáhá při nachlazení, zánětu sliznice, aftu v ústech či k výplachům nosu při rýmě.

Borůvkové víno: 4 l borůvek pečlivě přebereme, v cedníku důkladně opláchneme studenou vodou a dáme do hrnce s vodou 1,5 l. Když jsou borůvky měkké a částečně rozvařené, necháme šťávu na ½ hodiny ustát a poté ji opatrně slijeme do jiného hrnce. Pak přimícháme 200 g cukru krupice, špetku hřebíčku a vaříme, dokud se cukr zcela nerozpustí. Po vychladnutí šťávou naplníme čisté a uzavíratelné lahve a skladujeme na suchém a tmavém místě.

Winternitzův výtažek: 1 lžíce sušených borůvek se zalije ¼ litrem vařící vody a nechá se stát až do vychladnutí. Používá se na ranky, opařeniny, ekzémy.

Borůvková tinktura: sušené borůvky se naloží do čistého lihu či destilátu. Užívá se při průjmu cca 20 kapek na lžíci teplé vody.

Odvar z borůvkových listů: 1 polévková lžíce sušených listů se povaří cca ½ minuty v 1 l vody. Pije se po celý den z termosky po doušcích.

Borůvková marmeláda: 1 kg omytých borůvek se podlije trochou vody a krátce se povaří. Přidá se 75 dkg cukru, necelá lžička kyseliny citrónové a pektin podle návodu na obalu. Podle kyselosti eventuálně dosladíme. Nechat povařit cca 10 minut. Ihned po vypnutí se plní marmeládou připravené sklenice. Po uzavření víčkem se otočí dnem vzhůru. Takto se sklenice ponechají až do vychladnutí.

Pleťová maska z borůvek: menší hrst rozmačkaných borůvek smíchat s plnotučným tvarohem a kapkou medu. Tuto směs nanést na očištěnou a omytou pleť a nechat působit cca 15 minut. Poté smýt vodou. Tato maska je vhodná na unavenou, zašedlou pleť se známkami stresu apod.

Odvar z borůvek: ze sušených borůvek či ze sušených listů, postačí zhruba lžíce jednoho či druhého zalít ¼ litrem vařící vody a nechat vyluhovat. Dále lze takto odvar popíjet jako čaj či naopak použít na obklady a přikládat na místa s lupénkou, atopickým ekzémem. Vychlazený odvar je možné používat i jako pleťovou vodu.

Květiny, sazenice, semínka, truhlíky, potřeby na zahradu a mnoho dalšího můžete zakoupit v ONLINE ZAHRADNICTVÍ  ZDE