Devětsil lékařský

Devětsil lékařský je znám také jako lopuch či koňské kopyto. Rostlině je přisuzováno značné množství léčivých vlastností. V historii byl devětsil lékařský používán na léčení moru. Jedná se o vytrvalou bylinu rostoucí v mírném pásu Evropy a Asie, na březích řek a potoků, mokrých loukách, okrajích lesích i v příkopech.

Rostlina patří do čeledi hvězdnicovité. Dosahuje výšky až 50 cm. Má silný oddenek, ze kterého na začátku března rostou tlusté červeně zbarvené lodyhy. Květy rostou v hroznovitých úborech. Po odkvětu se stonky ještě prodlužují a dosahují až 1 metru. Listy vyrůstají až po odkvětu, jsou dlouze řapíkaté s trojhranně srdčitou, lehce zubatou čepelí. Mohutné porosty devětsilu jsou nepřehlédnutelné. Listy se podobají totiž podbělu, jsou ovšem velké jako listy lopuchu. Devětsil má ze všech našich bylin největší listy. Plody jsou nažky s chmýrem. Léčivá je celá rostlina.

Oddenky rostliny obsahují silici, sliz, hořčiny, inulin, fenol, sloučeniny síry, kyselinu angelikovou a minerální soli.

Jak na zdárné pěstování devětsilu

Pěstování je tak snadné, že se zdá až neuvěřitelné. Pokud máte doma mokro, zahradní jezírko, tůňku nebo nějaký podmok, kde rostlina může velmi rychle zakořenit. Stačí ho vyrýpnout někde u potoka, není chráněnou rostlinou a zasadit do své půdy. Ta by měla být zásaditá. Devětsil lékařský má rád vlhká, zaplavovaná místa, výživné, humózní, kamenité až hlinití půdy. Daří se mu dobře na stinných místech. Je mrazuvzdorný.

Rostlina kvete od března. Můžete si ji snadno splést s devětsilem bílým, který ovšem vykvétá ještě za sněhu.

Pozitivní účinky

• Čistí krev.
• Má močopudný účinek.
• Pomáhá léčit kožní onemocnění, včetně lupénky.
• Tiší křeče a epileptické záchvaty.
• Zmírňuje kašel a pomáhá při astmatických potížích.
• Tlumí revmatické bolesti.
• Pomáhá hojit záněty, otoky, vyvrtnutí a natržení svalů.
• Pomáhá s vypocením.
• Léčivý efekt při onemocnění dnou.

Sběr a efektivní využití rostliny

Devětsil lékařský se sbírá ihned, jak se objeví lodyha s květy. Nejúčinnější je kořen, jen jeho získání je trochu složitější. Sbírají se květy a listy od jara až do podzimu, a to hlavně k vnějšímu použití na obklady. Pokud se podaří vydolovat kořen, je třeba ho vyprat v čisté vodě, osušit, nechat usušit ve stínu či v sušičce při teplotě do 40 °C.

Hořké mladé květenství můžeme osmažit na kvalitním oleji a podávat jako chuťovku k tučnějšímu masu. Výrazně podporuje trávení, ale nemusí každému chutnat a dělat dobře. Malé množství hořkých listů lze přimíchat do zeleninových salátů.

Čaj z devětsilu: 1 kávová lžička sušeného kořene se nechá vyluhovat přes noc ve 250 ml vlažné vody. Ráno nahřejeme a scedíme. Pije se 3x denně, a to vždy před jídlem nebo v průběhu jídla.

Víno: 1 čajovou lžičku umletého sušeného kořene devětsilu rozmícháme ve 200 ml bílého vína. Necháme odstát a užíváme 2x denně.

Odvar: čerstvě umyté listy devětsilu rozmělníme (nasekáme nebo naklepeme paličkou) a opakovaně přikládáme na postižené místo.

Zajímavosti o léčivé rostlině

Jméno devětsil upomíná na dřívější mnohostranné využití oddenků v lidovém léčitelství. Dříve se rostlina používala k léčbě moru.

U rostliny je možné se setkat se zajímavým uskupením květů. Ve středu květenství bývají nahloučený obyčejně květy oboupohlavné, tj. samčí i samičí. Na okraji pak květy samičí. Na některých rostlinách nejsou na okraji žádné květy samičí nebo jen několik. Na jiných je naopak velké množství okrajových kvítků samičích a jen pár oboupohlavných kvítků středových. Jedná se proto o typickou mnohomanželnou rostlinu.

Kořeny rostliny velmi páchnou. V minulosti byla rostlina používána v lékařství a zvěrolékařství.

Květiny, sazenice, semínka, truhlíky, potřeby na zahradu a mnoho dalšího můžete zakoupit v ONLINE ZAHRADNICTVÍ  ZDE