Jitrocel kopinatý

Česky:

Jitrocel kopinatý

Latinsky:

Plantago lanceolata

Slovensky:

Skorocel kopijovitý

 

Jitrocel kopinatý mající lidové názvy jako beraní jazýček či myší ocas je zhruba 7 až 30 cm vysoká bylina s krátkým a zpravidla větveným oddenkem. Listy rostliny jsou uspořádány obvykle do několika přízemních růžic. Jsou vystoupavé až vzpřímené. Listem prochází 3 až 5 souběžně uspořádaných žil, které jsou více viditelné ze spodní strany listu. Z růžice vyrůstají i podélně pětihranné stvoly bývající zpravidla přímé až obloukovitě prohnuté. Stvoly jsou delší než listy. Zakončené jsou kulovitými až válcovitými klasy o délce 1 až 3 cm.

Jitrocel kopinatý má široké rozšíření, a tak není divu, že jeho přirozený výskyt lze nacházet na většině území Evropy, a to včetně Islandu. V Asii jeho výskyt sahá na východ až po Kazachstán a západní Himálaj. Dále roste i v jižnější části Asie. Přesahuje ovšem i do nejsevernější Afriky. Nicméně prvotně rostl jitrocel na území Eurasie a později se rozšířil do výše zmíněných oblastí po celém světě. Zajímavostí je, že tento proces rozšíření pobíhal tak, že kolonizátoři nevědomky přenášeli semena rostliny na svých botách. Z tohoto důvodu Indiáni nazývali jitrocel stopou bílého muže. Jitrocel roste zpravidla u cest, stezek, což jej předurčilo stát se bylinou poutníků už ve středověku.

Staří Řekové bylinu pojmenovali jako sedmi žeberní, neboť jitrocel kopinatý má vskutku sedm žeber. Řekové a Římané jej hojně používali při kožních infekcích, oparech, ale také coby účinný protijed při pokousání vzteklinou napadeným psem.

Pěstování jitrocele

Výskyt jitrocele kopinatého je na loukách, mezích, pastvinách, slunných stráních, trávnících, podél cest, parcích, zahradách i na polích. Rostlina potřebuje vlhčí, hlubší, hlinitou až hlinitopísčitou, zásaditou až neutrální půdu.

Sběr a správné sušení jitrocele

Listy se sbírají v období červen až srpen. Sběr je nutné provést dříve, než se objeví květní stvoly. Jedná se ovšem o jednu z nejvíce choulostivých rostlin ohledně sušení. Snadno se zapařuje a listy pak tmavnou. Nikdy se nesklízí po dešti ani ranní rose. Suší se rychle na slunci v tenkých vrstvách, nejvýše do 5 cm. Při umělé teplotě se suší do 40 °C. Po usušení je barva listů zelená až zeleno-hnědá. Usušenou bylinu je třeba skladovat v suchu a v dobře uzavíratelné nádobě.

Léčivé účinky jitrocele kopinatého

  • Pomáhá na horní cesty dýchací, při kašli – odkašlávání, bronchitidě.
  • Čistí krev.
  • Pomáhá na bércové vředy, špatně se hojící či krvácející rány.
  • Efektivní pomoc na kousnutí či poranění od zvířete.
  • Pomáhá na žíly, ucpané žíly, trombózu.
  • Podporuje správné trávení a funkci žaludku a střev.
  • Podporuje normální funkci imunitního systému.
  • Pročišťuje (detoxikuje) organismus.
  • Je přírodním antioxidantem.
  • Má protizánětlivý, antibiotický účinek.

Využití a vhodné zpracování

Jitrocel kopinatý nachází využití v kosmetickém průmyslu, ve farmacii, gastronomii, včelařství i v lidovém léčitelství. Používá se už od dob antiky. Je využíván i jako krmivo pro zvířata. Jeho konzumace zlepšuje jejich zdraví i vlastnosti mléka. Semena se používají i jako krmení pro chovné druhy ptactva. Jitrocel můžete využít i ve vlastní kuchyni. Listy se přidávají v menším množství do polévek, omáček. Lze je také obalit v těstíčku a osmažit.

S rostlinou můžete přímo experimentovat ve vlastním kulinářství. Mladé výhonky poslouží dobře jako ozdoba na teplé pokrmy, při pečení nebo jídel z vařených brambor. Nicméně nejvíce efektivní využití v domácí kuchyni skýtají listy. Je třeba si vybrat mladé lístky z prostředka růžice. Jsou skvělou ingrediencí do salátů, ale také perfektním doplňkem do sendvičů.

Nálev z jitrocele kopinatého: 1 čajová lžička listů jitrocele se zalije ¼ vroucí vody a krátce se nechá vyluhovat.

Obklady: čerstvé listy jitrocele kopinatého se umyjí, na desce válečkem na nudle se rozválí na kaši a přikládá se na postižené místo. Místo válečku na těsto lze použít i masový mlýnek.

Jitrocelový sirup: do 4 l sklenice od okurek vložíme cca 400 g jitrocelových listů, hrst nových smrkových výhonků a 1 třezalku. To vše zalijeme vodou se 2 lžícemi kyseliny citronové. Následující den slijeme přes plátýnko a přidáme 3 kg třtinového cukru. Vše svaříme do zhoustnutí. Poté nalijeme do sklenic a uložíme do ledničky.

Smažený jitrocel: použijeme jen mladé svěží lístky jitrocele, které je třeba omýt a osušit. Listy namáčíme v těstíčku, které si připravíme ze 2 vajec, 2 lžic mléka, 3 lžic mouku, špetky soli, špetky kypřicího prášku, můžeme a nemusíme přidat trochu cukru. Listy smažíme na oleji. Poté posypeme skořicovým cukrem. Podáváme jako teplý moučník.

Videonávod na jitrocelový čaj

Zajímavosti aneb pohled do historie

Jitrocel kopinatý byl ve starověku i středověku pro své hojící účinky přikládán na sečné rány rytířů.

Květiny, sazenice, semínka, truhlíky, potřeby na zahradu a mnoho dalšího můžete zakoupit v ONLINE ZAHRADNICTVÍ  ZDE

Vítejte zpět!

Níže se přihlaste do vašeho účtu

Načtěte vaše heslo

Vložte prosím vaše uživatelské jméno nebo email pro reset hesla

Přidat nový playlist