Sklizeň rajčat – V Neapoli se jako první rajčatový základ dostal na pizzu. Obyvatelé se ani trochu nezalekli plodů rajčat, které byly do té doby považovány za jedovaté, a podařilo se jim dokonce potěšit i královnu Markétu Savojskou (díky čemuž vznikla pizza Margherita). A stejný kumšt projevují i při sklizni těchto lahodných plodů. Vědí totiž něco, co my ne.
Rajče je vůbec podivná potvůrka. Považujeme ho za zeleninu, ale ve skutečnosti je to ovoce (rajčata jsou totiž bobule). A chová se tak trochu nestandardně, zvláště co se chuti a vůně jeho plodů týče. Všechno totiž nevrhá hned do první linie, ale část důležitých chemických látek (na dokonale lahodné chuti a jedinečném aroma rajčat se jich podílí asi 400) uchovává ve svých zelených částech, odkud postupně do plodů přecházejí, takže odtrhneme-li rajče bez stopky, o tuto výhodu se připravíme.
Se stopkou, ale i v celých vijanech
Právě proto každým rokem zaplavují pulty našich obchodů italská rajčata, která stále ještě drží na velkém vijanu, případně z těch velkoplodých mrká na každého návštěvníka alespoň zbytek zelené stopky. Ano, částečně se tím usnadňuje transport, ale chuťové výhody mají v tomto ohledu jednoznačně navrch.
Mimochodem sklizeň celých vijanů umožnilo až vyšlechtění tzv. long-life odrůd. Plody na nich totiž dozrávají téměř současně a ty vrcholové při čekání na ostatní nepřezrávají, ale zachovávají si po celou dobu sovu texturu a lahodnost.
Měli byste vědět: jak to bylo s pizzou Margherita? Když už jsme tenhle příběh v úvodu nakousli, pojďme se na něj podívat podrobněji. Měl se odehrávat v Neapoli při návštěvě italského královského páru Umberta I. a Markéty Savojské, a to okolo roku 1889. Oba šlechtici měli už podle všeho dost strohé francouzské kuchyně a poručili si místní specialitu. A kuchař Raffaele Esposito vsadil na oblíbené jídlo chudiny – pizzu. Naservíroval jim tři duhy, ovšem jednoznačným vítězem byla ta, v barvě italské trikolóry (bazalka, mozzarella, rajčata). Ta se Markétě natolik zalíbila, že nakonec byla pojmenována po ní. Roztomilé, že? Ale zda i pravdivé, o to se historici dodnes přou.
Aby vaše rajčata nestrádala v žádném směru…
Pojďme se ještě podívat na klíčové body péče o rajčata, které vám letos pomohou k bohaté a lahodné úrodě. Nejspíš je už dobře znáte, ale kdo ví. Možná i vy objevíte na následujících řádcích perličku, díky níž vám budou vaši „rajčatovou zahrádku“ závidět všichni sousedé v okolí.
Vyštipování, zálivka, hnojení a okopávka – to je svatá čtveřice, kterou rajčata ke své spokojenosti bezpodmínečně potřebují.
Začneme třeba zálivkou. Provádět ji každý den není třeba. Mnohem více se v praxi osvědčuje (vyjma období opravdu silných přísušků) dodávka vody přibližně jednou za týden. O to důkladnější by však měla být – potřebovat budete 8-10 litrů ke každé rostlině. Dejte přednost měkké a odstáté vodě, nejlépe předem vyhřáté od sluníčka třeba ve velké kádi. Rajčatům se taková péče líbí – nemusí se tak potýkat s teplotním šokem od studené vláhy, což v kombinaci s prohřátou zemí může být v dlouhodobém horizontu velmi stresovým faktorem. A takové rostliny bývají náchylnější k nejrůznějším chorobám, to si pamatujte.
A co vyštipování? Pryč musí všechny boční výhony. A na odštípnutí toho vrcholového si počkejte, dokud se na rostlině neutvoří celkem šest vijanů. Poté už je dostatečně silná a po vašem zásahu ještě zesílí. A jako bonus se nebudete muset potýkat se zelenými plody na konci sezóny. Dozrát totiž stihnou skoro všechny.
Na hnojení jsou ideální tekuté slepičince. Přidejte je do zálivky 1-2x za 14 dní. Velmi dobře vám však poslouží i tekutá hnojiva pro plodovou zeleninu, používaná podle návodu. A nezapomeňte ani na správnou okopávku. Rajčata koření hluboce, takže se nebojte zkypřit půdu hlouběji. Dosáhnete tak jejího provzdušnění, zabráníte růstu plevelů a předejdete i zapaření rostlin při vysokých teplotách. Nic jiného vaše rajčata ke své spokojenosti potřebovat nebudou.
Co ještě vědět o rajčatech?
Chybu v jejich pěstování můžete udělat už na začátku, pokud je vysadíte na záhonek, na němž si předchozího léta užívaly života jiné lilkovité rostliny (lilek, paprika nebo dokonce rajčata). Vzhledem k tomu, že tyto rostlinky bez potíží snášejí hnojení chlévskou mrvou, zařazujeme je do tzv. 1. tratě. A vyhovovat jim bude i přihnojování dusíkem, ovšem jen dvakrát za sezónu. Poprvé ihned po výsadbě a po druhé ve chvíli, kdy jejich plody začínají dozrávat. Více dusíku by vaši úrodu naopak poškodilo.
TIP:
Rostliny, sazenice, semínka, truhlíky, potřeby na zahradu a mnoho dalšího můžete zakoupit v ONLINE ZAHRADNICTVÍ ZDE
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz
