Kdo se rozhodl topit dřevem, ten může výši nákladů ovlivnit. Důležité jsou především výhřevnost a účinnost topidla. K topení dřevem se přiklání poměrně dost lidí. Krby, sporáky, kamna, všude tam je dřevo potřeba. Z toho důvodu je třeba správně uskladnit dřevo.
Vlhkost snižuje výhřevnost
Výhřevnost je veličina, která udává, kolik energie vznikne při spalování 1 kg hmoty. Výhřevnost je snižována vlhkostí. Konkrétně o výpalné teplo – to je nutné k odpaření vody z vlhkého dřeva. Odpaření může spotřebovat poměrně dost tepelné energie z dřevní sušiny, po odpaření vody teprve začíná dřevo hřát. Dřevo vyschlé přirozeným procesem obsahuje přibližně 20% vlhkosti. Čím je dřevo vlhčí, tím více ho musíme spálit a tím si zvyšujeme náklady za vytápění. Ideálně by neměla vlhkost překročit 30 %.
Uskladnění a vysychání dřeva
Dřevo je třeba nechat vyschnout, čerstvě poražené a nařezané dřevo by mělo prosychat ideálně dva roky. Místo by mělo být chráněné před deštěm, ale za přístupu vzduchu a ideálně i slunečním paprskům. Většina lidí má hranice dřeva kryté přístřeškem, buď volně stojící, nebo postavené u zdí. K vidění jsou i kulatí ježci (hranice uspořádaná do kruhu). I vršek ježka je třeba zakrýt, ale nesmí bránit proudění vzduchu. Pod hranici je třeba dát izolaci, pokud je zde riziko deště, je lepší tam dát propustný materiál.
Tvrdé dřevo listnáčů je výhřevnější a dává více tepla. Oproti měkkému dřevu smrků, borovic a modřínů. Za tvrdé dřevo si ale více připlatíte. Měkké dřevo je ale většinou pro topení postačující. Například do krbů se ale více hodí tvrdé dříví, neprská tolik.
Již vyschlé dřevo je vhodné skladovat co nejblíže příbytku, aby k němu byl snadný přístup a manipulace. Přístřešek lze koupit nebo vyrobit a umístit k vnější straně domu. Dřevo není dobré skladovat ve vytápěných místnostech, příliš vysychá a potom shoří jako papír.
TIP:
Zahradní nábytek, altány a mnoho dalšího můžete zakoupit ZDE
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz
Dobrý den pani Helenko, chválím tento článek, ale je tam několik nepřesností. Především není správně, že tvrdé dřevo má vyšší výhřevnost. Je to jen otázka jednotek. Je prokázáno, že 1kg měkkého dřeva má téměř totožnou výhřevnost jak 1kg tvrdého dřeva. Rozdíly jsou opravdu malé v % nebo desetinách %. Nicméně dřevo je prodává v m3 a tady nastává ta klíčová nepřesnost. 1m3 tvrdého dřeva má přibližně o 30% větší hmotnost oproti dřevu měkkému. Je to zapříčiněno hustotou dřeva. Celá problematika rozdílů dřeva je mnohem složitější a netroufám si na odborné analýzy. V krátkosti, každému vyhovuje něco jiného. Někdo lépe využije tvrdé dřevo, neboť mu stačí krátký plamen a tudíž spíše žhnutí. Někdo potřebuje dlouhý plamen a tak využije dřevo měkké, např. babička co potřebuje upéct bábovku ve starých kachlovkách (aby se plamen dostal do fyzicky/konstrukčně vzdálenějších míst). Hezký den
Dobrý den pani Helenko, chválím tento článek, ale je tam několik nepřesností. Především není správně, že tvrdé dřevo má vyšší výhřevnost. Je to jen otázka jednotek. Je prokázáno, že 1kg měkkého dřeva má téměř totožnou výhřevnost jak 1kg tvrdého dřeva. Rozdíly jsou opravdu malé v % nebo desetinách %. Nicméně dřevo je prodává v m3 a tady nastává ta klíčová nepřesnost. 1m3 tvrdého dřeva má přibližně o 30% větší hmotnost oproti dřevu měkkému. Je to zapříčiněno hustotou dřeva. Celá problematika rozdílů dřeva je mnohem složitější a netroufám si na odborné analýzy. V krátkosti, každému vyhovuje něco jiného. Někdo lépe využije tvrdé dřevo, neboť mu stačí krátký plamen a tudíž spíše žhnutí. Někdo potřebuje dlouhý plamen a tak využije dřevo měkké, např. babička co potřebuje upéct bábovku ve starých kachlovkách (aby se plamen dostal do fyzicky/konstrukčně vzdálenějších míst). Hezký den