Na našich zahrádkách je už téměř stálicí. Přesto nejspíš existuje spousta zajímavostí, které o ní ještě nevíte. Lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus) máto totiž pro zvídavé pěstitele připravená mnohá kulinářská i historická tajemství.
Její původní domovinou jsou kopce Jižní Ameriky – Ekvádor, Kolumbie a Peru. Postupně však byla pro svůj atraktivní vzhled přenášena do botanických zahrad i záhonků drobných pěstitelů doslova do celého světa. Dnes už zplaněla na všech kontinentech vyjma Antarktidy.
V Jižní Americe jde o trvalku. V našich klimatických podmínkách jí bohužel nevyhovují zimní mrazy, takže jde o rostlinu výhradně jednoletou. Potěší však svým rychlým růstem, už během dvou měsíců dokáže pokrýt celý záhon.
Lichořeřišnice v lidovém léčitelství
Do Evropy se lichořeřišnice dostala po objevení Ameriky. Chvíli jí trvalo, než si našla své místo v klášterních a léčitelských análech. Jako první si na talířích nadšených strávníků našla místo nakládaná semena této rostliny. Popisuje je už Jean-Baptista de la Quintinie (1626 – 1688). Byl to vrchní zahradník ve Versailles, velmi brzy však pochopil potenciál téhle jihoamerické krásky.
Ve stejném období se objevují i první zmínky o léčitelských schopnostech lichořeřišnice. Může se chlubit antibiotickými, bakteriostatickými, insekticidním nebo diuretickými účinky. Používá se pro léčbu pokožky (ekzémy, lupénky), urychlení růstu vlasů, pročištění ledvin i jako přírodní antibiotikum, které si dokáže poraditi se zlatým stafylokokem!
Jak chutná lichořeřišnice?
Jméno lichořeřišnice je skoro synonymem pro jedlou květinu. Ale do salátů se dá přidat prakticky vše; listy, stonky, květy i semena. A nejen do nich. Dají se nasekat do polévek nebo do omáček. Nezralé plody se nakládají a přidávají do sladkých nebo kyselých pokrmů pro zvýšení intenzity chuti – podobně jako kapary.
Listy jsou šťavnaté s lehce pikantní chutí, květy jsou chuťově spíše neutrální, takže se hodí i pro ozdobení sladkých jídel. Ale dejte pozor, pokud máte citlivé zažívání, může větší množství listů či stonků lichořeřišnice podráždit váš citlivý žaludek.
Lichořeřišnice místo brambor
V Andách je však mnohem více ceněná příbuzná lichořeřišnice větší – Lichořeřišnice hlíznatá (Tropaeolum tuberosum). Její hlízy totiž dosahují značné velikosti, takže se používají jako chutná a výživná náhražka brambor. Syrové jsou nejedlé, tepelně upravené však tuto zeleninu velmi připomínají.
Nikdy se nepěstují v monokultuře, ale spíše jako součást větších rostlinných společenství. Dobře si rozumí zejména s bramborami, merlíkem, šťavelem hlíznatým nebo bobem obecným. Tímto stylem pěstování je zajištěna každým rokem bohatá úroda. Když se totiž nedaří jedné plodině, druhá její místo velmi ráda zaujme.
TIP:
Bylinky a produkty z bylinek můžete zakoupit v eshopu ZDE
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz