Podle některých zmínek jde o rostlinu s nejdelším šlechtitelským rodokmenem. Odhaduje se, že v Japonsku se sakura pěstovala a šlechtila ještě před obdobím Heian (794–1185 př.n.l.). Do Evropy se však paradoxně dostala z Číny, kam se ze Země vycházejícího slunce rozšířila.
Sakura alias třešeň pilovitá? Rovnítko sem nepatří
Z botanického hlediska je se sakurami trochu potíž. Ještě nedávno byly řazeny do rodu Prunus – slivoň, nedávno však došlo k jejich přeřazení mezi Cerasus – třešeň (čeleď Rosaceaae – růžovité). Nejčastěji pěstovanou sakurou je třešeň pilovitá (Cerassus serrulata), ale rozhodně nejde o jediný druh sakur. K dostání jsou druhy přirozeně se vyskytující v horské japonské přírodě i šlechtěné kultivary, rostoucí se třeba jen v jediném sadu. Právě vzájemné křížení zaručuje současnou rozmanitost a pestrost sakur.
Pár slov o sakurách
Jde o menší či větší stromy s celistvými listy oválného až vejčitého tvaru. Na jaře se obalují pětičetnými květy v barvě přecházející od sněhově bílé až po purpurovou. K životu potřebují hlubší propustnou půdu s množstvím živin a dostatečnou vlhkostí. Jsou náročné na světlo, na zahradě jim vyhovuje pouze plné slunce. Dostatečná vzdušná vlhkost je podmínkou, nesmíme však zapomenout na to, aby bylo místo dostatečně vzdušné.
Obvykle se množí roubováním, některé kultivary však v našich podmínkách dokáží poskytnout i plody, a lze je tedy množit výsevem. Své majitele potěší i svou vysokou odolností proti chorobám a škůdcům. Mohou je ohrozit snad jen mšice (doporučujeme preventivní postřiky) a atraknóza, projevující se skvrnitostí listů. Nedávejte tedy sakury na místo, kde ještě nedávno rostly třešně, hrozí přenos i jiných chorob.
Sakury v japonské kultuře
Stromy nádherně kvetoucích sakur máme spojeny především s japonskou krajinou, v 17. století se ovšem dostaly díky výměnnému obchodu do Číny. Své místo mají v zahradách i městské zástavbě. Na menších prostranstvích často zaujímají dominantní postavení i jednotlivé rostliny, v pouličních výsadbách jsou zase vysázeny lineárně, často dokonce ve dvojitých řadách. Sakury totiž prostupují japonskou kulturou ve všech směrech.
Jde zejména o svátky Hanami. Už několik týdnů předem celé Japonsko netrpělivě sleduje první známky budoucího nakvétání stromů a jakmile se květy otevřou, je sakurové zpravodajství mapující vlnu sakurové záplavy, procházející ostrovy od jihu k severu, nejdůležitějším bodem dne. Hanami alias obdivování květů dokáže zastavit život v celém Japonsku, zaměstnanci dostávají volno, místa pod stromy v těch nejkrásnějších parcích jsou rezervována dlouho dopředu.
A když začnou stromy odkvétat, je čas pro Hana fubuki čili sakurovou vánici. I lístky snášející se k zemi jsou totiž hodny obdivu. Sakury jsou tak symbolem pomíjivosti – chvíli sice září, pak však na celý rok upadnou do zapomnění.
TIP:
Rostliny, sazenice, semínka, truhlíky, potřeby na zahradu a mnoho dalšího můžete zakoupit v ONLINE ZAHRADNICTVÍ ZDE
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz