Dříve rostly hrušně na každé mezi, dnes je i na zahradách vídáme stále řidčeji. A přitom jsou jejich plody plné cenných výživových látek a v obchodech za ně proto platíme leckdy nehorázné sumy. Pojďme tedy dát hrušním na našich zahradách novou šanci!
Patří mezi nejdéle cíleně pěstované ovocné stromy v Evropě, přesto však odtud nepochází. Jejím domovem je studené Zakavkazí, odkud se v době kamenné rozšířila po celém evropském kontinentu. Právě z dob lovců mamutů také pocházejí první doložené známy o konzumaci hrušní člověkem.
Dnes má nejdelší tradici pěstování hrušní ve Francii a Belgii. Právě odtud tak pocházejí mnohé vyšlechtěné odrůdy, kterých si na zahradách tolik ceníme. Nebo bychom alespoň měli…
Do malých zahrad se hrušně (ne)hodí
To je stará zahradnická pověra. Ano, původní druhy hrušní neměly problém dosáhnout výšky až 12 metrů, a značné šířky koruny ve spodní části, jež se směrem k vrcholu kuželovitě zužovala. Dnes jsou však už k dostání i hrušňové zákrsky, plameta (stromy určené pro pěstování při zdi) nebo vřetenovité tvary koruny. Všechny kultivary určené pro malé zahrady svou výškou obvykle nepřesáhnou dva metry.
Důležité je však vědět, že hrušně dělíme do dvou typů:
- určené k přímé konzumaci
- určené k zavařování
Zatímco první typ hrušní má plody měkké, šťavnaté a poměrně náročné na skladování (ani v lednici obvykle nevydrží déle než pár týdnů), hrušně určené k zavařování nabídnou plody spíše tvrdé, s tuhou slupkou a ne tak chuťově výrazné. Na své uplatnění počkají ve sklepě i několik měsíců, a jsou to právě ony (obvykle ještě zelené a na kámen ztvrdlé), které potkáváme v regálech obchodů. Při pokojové teplotě trochu dozrají, chuťové zázraky však přesto nečekejte.
Se zpracováním hrušní je tedy trochu potíž, na podzim se zkrátka nevyhneme zavařovacímu maratónu (kromě kompotů doporučujeme také lahodné přesnídávky) nebo musíme mít k dispozici dostatečně velký sklep. Hrušky nám to však bohatě vrátí zásobárnou cenných živin a mnohými zdraví prospěšnými účinky. Pod jejich tuhou slupkou sice nenajdeme tolik vitamínu jako v jablku, zato se však mohou pochlubit vitamíny A, B, E a K, draslíkem, bórem, fosforem, hořčíkem, mědí, manganem, vápníkem, zinkem a železem.
Podporují trávení, bojují proti zánětlivým procesům ve střevech, používají se jako podpůrný prostředek při onemocněních srdce a oběhové soustavy, brání řídnutí kostí, pomohou s lepším spánkem, nabídnou diuretické účinky, zkrotí vysoký krevní tak i cholesterol, nerozhází hladinu krevního cukru a pomohou i proti špatné náladě. Odvar z hrušní se pak používá i při horečce a zimnici.
Jak pěstovat hrušně
I když jde o stromy celkem odolné, jedna věc jim přece jen nesvědčí; dlouhodobé sucho. Hrušně totiž koření mělce, takže se bez zálivky v suchých měsících neobejdou. Dlouhodobé přemokření se však na nich podepíše nepříjemnými houbovými chorobami, zejména rzivostí.
Potřebují slunečné nanejvýš polostinné místo, chráněné před prudkými severními větry a holomrazem. Ideálním termínem pro výsadbu jsou podzimní měsíce. Před výsadbou do dostatečně hlubokého dolíku je třeba prohlédnout kořeny a pečlivě odstranit všechny nemocné nebo poškozené. S první řezem začínáme už na jaře. Pokud ho v prvních šesti letech nezanedbáme, nebudeme mít následně s péčí o hrušni téměř žádnou práci. Všechny výhony radikálně zkrátíme a totéž provedeme i při následujícím podzimu.
V dalších letech platí, že slabé výhony zkracujeme o polovinu, ty silné o třetinu a nezapomeneme na pěstování postranních větví, 2-3 na jednu hlavní větev. Tím docílíme vzdušného pyramidálního tvaru koruny.
Hrušně vykvétají na jaře od dubna do května, abychom se však mohli radovat z velké úrody, je třeba do jejich blízkosti pořídit další rostlinné opylovače (jiný druh hrušně, kdouloň) nebo vsadit na samosprašné odrůdy. Plody sklízíme podle druhu od konce srpna až do začátku listopadu. Většina běžně pěstovaných hrušní je v našich podmínkách plně mrazuvzdorná. Obejdou se tedy bez jakékoliv ochrany, snad vyjma pletiva proti okusu zvěře. Nezapomeňte ovšem na jejich mělké kořeny, v bezmrazých suchých dnech proto neváhejte přispěchat s mírnou zálivkou.
Vybíráme hrušně podle doby sklizně
Na první plody se u hrušní můžeme těšit asi v šestém roce od výsadby. Ojedinělé plody se mohou objevit už dříve, jde však spíše o jednotky kusů. Podle toho, kdy se vydáme naskládat chutné zralé plody do košíků, dělíme hrušně na šest skupin:
Raně letní druhy odrůdy hrušní lze sklízet už v srpnu. K přímé konzumaci se však nehodí, obvykle musí ještě dva týdny „dozrát“ ve vhodné bedničce nebo košíku. Mezi oblíbené odrůdy patří:
- Radana
- Clappova
- Isolda
- Alfa
Pozdně letní druhy odrůdy hrušní. Jejich čas přichází od poloviny srpna až do poloviny září. I jim prospěje čtrnáctidenní pauza v chladu a temnu. Mezi oblíbené odrůdy patří:
- Diana
- Williamsova
- Laura
Podzimní odrůdy hrušní vydrží na stromě poměrně dlouho. Zralé vypadají často už v říjnu, ke konzumaci se však hodí až na začátku listopadu. Mezi oblíbené odrůdy patří:
- Vila
- Konference
Raně zimní odrůdy hrušní dozrávají přibližně v polovině října, ve sklepě vydrží až do prosince. Mezi oblíbené odrůdy patří:
- Delta
- Decora
- Amfora
Zimní odrůdy hrušní rovněž dozrávají v polovině října. Ve sklepě vám však vydrží až do ledna. Mezi oblíbené odrůdy patří:
- Erika
- Dita
- Beta
Pozdně zimní odrůdy hrušní se sklízejí v říjnu, v chladném sklepě však vydrží nejdéle – až do března. Mezi oblíbené odrůdy patří:
- Nela
- Bohemica
- Grosdemange
TIP:
Zahradní nábytek, altány a mnoho dalšího můžete zakoupit ZDE
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz
Zmíněná rzivost hrušní je kromě počasí podmíněna i blízkostí výskytu jalovce, včetně jeho kultivarů, nyní s oblibou pěstovaných na skalkách, v živých plotech apod. Podhoubí rzivosti přezimuje na jalovci, odkud se může šířit na hrušně do vzdálenost 100 až 200 m. Takže pokud se váš soused rozhodne pro živý plot z jalovců, můžete na pěkné hrušky většinou zapomenout.
A pokud na podzim nevíte co s hruškami, a kompotů a pálenky už máte dost, zkuste pečená povidla. Hrušky vykrájet, rozstrouhat nebo odšťavnit a dřeň dát na 6-10 hodin péct v hlubokém pekáči při 150 – 180°C než se objem zmenší na polovinu až třetinu. Nepřislazovat a určitě nemíchat. Na koláče, do buchet, na palačinky … Návody jsou i na netu.