Pěstování papáji je možné i v bytě. Na co si dát pozor

Pěstování nejrůznějších exotických kousků v bytovém prostředí je v poslední době velmi oblíbené. Ovšem ne vždy přináší také očekávané výsledky. Papája je ovšem v tomto oboru čestnou výjimkou. Ne, obří úrodu vám opravdu neslíbíme (na tu byste potřebovali skleník), ale i trocha sladkého potěšení se přece hodí, ne?

Papája obecná alias Carica papaya vypadá jako palma, ale ve skutečnosti jde o bylinu. Její planou formu neznáme, ve Střední Americe jsou dnes k vidění pouze její šlechtěné formy. Na půdu je tak nenáročná, že ochotně poroste prakticky kdekoliv.

Pěstování papáji může začít už v obchodě

Přesně tak, není třeba kupovat drahá semena – bude vám stačit plod. Čerstvá semena stejně klíčí nejlépe. Abyste si byli jistí, že je papája správně zralá, kupujte ji ve chvíli, kdy je ještě spíše zelená. Doma zežloutne a dozraje. Naopak žluté papáji bývají často nahnilé a chutí vás rozhodně neoslní.

Jak na výsev papáji

Semena papáji jsou sama o sobě hořká a mírně pálivá, tudíž nepoživatelná – ale ve skutečnosti nejsou jedovatá. Proto se někdy používají jako náhražka pepře. Životnost osiva dosahuje až 3 roky. Jestliže máte semena kupovaná, protože jste na čerstvý plod neměli štěstí, před výsevem je namočte do vlažné vody po dobu asi 24 hodin.

Čerstvá semena lze ihned vysévat a to nejlépe do směsi rašeliny a písku a hloubky asi 0,5 cm. Nejlépe vzcházejí na jaře při teplotě min. 24 ° C, umístěte proto květináč na velmi slunné místo. Vyklíčí po 3-5 týdnech. Tato doba není závislá od teploty, ale především od stupně zralosti plodu z něhož pocházejí. Pro zajímavost – ve svém přirozeném prostředí klíčí už po 10-15 dnech.

A kde papáju pěstovat?

Tato rostlina má ráda teplo a vysokou vzdušnou vlhkost. V zimě by okolní teplota neměla klesnout pod 16 ° C. Plné slunce jí vyhovuje pouze v době zrání plodů, tehdy se však neobejde bez hojné zálivky. Přemokření jí ovšem škodí – shazuje poté listy.

Substrát proto musí být dobře propustný a odvodněný. Dejte pozor, aby nebyla voda z kohoutku příliš tvrdá. Je-li to nutné, nařeďte ji třeba dešťovou (poměr 1:1). Během vegetačního období se doporučuje také hnojení kapalnými hnojivy, a to nejlépe organickými. Papája by měla být přesazována do většího květináče každé 2-3 roky. Preferuje půdu bohatou na organické látky. Bude se jí dobře dařit při pH mezi 5,5-6,7.

Plody nejsou jistou, leckdy spíš sázkou do loterie

Je dobré vědět, že původně pěstovaná papája je rostlina dvoudomá (samičí a samčí květy se nacházejí na samostatných rostlinách). Pro komerční pěstování však byly vyšlechtěny odrůdy s oboupohlavními květy. Kupujete-li tedy sazenici, nemusíte se bát. Obchodník vám prozradí, zda budete rostlin potřebovat více.

Při pěstování ze semen jich vysijte raději více, abyste zvýšili své šance na rostliny obou pohlaví, a pak je ručně opylujte například štětcem. V přírodních podmínkách přinášejí mladé rostlinky papáji plody v ideálních podmínkách i 10 měsících. Ve skleníku obvykle stromky plodí po 1-2 letech, doma pak ještě o dva roky později.

Mladé papáji rostou poměrně rychle. V přírodním prostředí mohou během prvního roku vyrůst až o 2-3 m, v dospělosti se pak tyčí do výše až 10 metrů. V domácích podmínkách se však uskromní. Svědčí jim také letnění, a to až do doby, dokud teploty v noci nepoklesnou pod 10 °C.

Měli byste vědět: „Kmen“ této bylinky se směrem nahoru zužuje, nevětví se a zároveň dochází k opadu listů odspodu. To je přirozené, papáji vždy vytvářejí pouze vrcholovou korunku listů, zbytek rostliny je holý. Po poranění vylučují latex, který může citlivější osoby nepříjemně dráždit.