Talovín zimní (Eranthis hyemalis) je trvalka patřící do rodiny pryskyřníkovitých (Ranunculaceae). Její domovinou jsou lesy jižní Evropy (Francie, Itálie, Slovinsko, Srbsko Chorvatsko), ale díky své nenáročnosti se dnes vyskytuje v celé jihozápadní a střední Evropě. V České republice se pěstuje jako okrasná rostlina v zahradách, případně se také objevuje jako zplanělá rostlina v parcích nebo na hřbitovech, kde byl dříve hojně vysazován.
Někdy jeho kvítky vykouknou zpod sněhové přikrývky už v lednu. Jejich sytá žluť se rychle ztrácí, zato dekorativní hvězdicovité lístky jsou k vidění ještě několik měsíců poté. Někdo mu říká hlaváček, voměj zimní nebo zlaťák předjarní, jiný pro něj zkrátka nemá jméno.
Měli byste vědět: Kromě talovínu zimního je známo dalších devět druhů tohoto rodu, jež se přirozeně vyskytují pouze v Evropě a Asii.
Talovín – květina zimy
Talovín zimní, jak už ostatně jeho název napovídá, je jednou z prvních jarních kvetoucích rostlin. Ještě lépe to vystihuje jeho latinské Eranthis:
- er je jaro
- anthos – květina
- hyems – zima
Množí se opravdu rychle, a to buď díky malým okrouhlým podzemní hlízám (jež lze po vykopání snadno rozdělit na více trsů) nebo semeny. Jestliže se rozhodnete přistoupit k dělení, vysaďte hlízy do hloubky 4-8 cm.
- Jsou-li vysazeny příliš mělce, jsou v létě náchylné k přeschnutí a v zimě k silným mrazům.
- Vysazení příliš hluboko má zase za následek špatné kvetení (květů je málo a jsou malé).
Výsev ze semen je ještě jednodušší. Stačí je nasbírat z malých tobolek a rozhodit na vhodné místo. Tak snadno přenesete talovín i do své zahrádky, aniž byste se museli procházet po městském parku s lopatkou a riskovali tak pokutu od policie. V zahradnictvích bohužel příliš k vidění nebývá, což je rozhodně škoda. Ale pozor, z výsevu se nejspíše dočkáte květů až po 3-4 letech. Semena bez obav rozhoďte na vhodné místo už na jaře nebo je uschovejte na podzim. Naklíčí a na jaře vystřelí z půdy úctyhodnou rychlostí.
Medonosné zlato
Talovíny každý rok hojně vykvétají 2-3 velkými květy, a to velmi brzy – od února do března, pouze při nízkých teplotách. Jakmile venkovní teplota stoupne nad 10 ° C, musíte se s jejich květy chtě nechtě rozloučit.
Pro pěstování vyžadují talovíny vlhkou, humusovitou, a ne příliš kyselou půdu (pH nad 5,5) a hodně světla. Nejlépe se jim bude dařit mezi listnatými stromy a keři. Rozumí si i se společností mnoha dalších jarních květin. Do jeho blízkosti tak klidně vysaďte třeba prvosenky, sněženky, bledule, čemeřici nebo fialky. Pozor, celá rostlina je jedovatá! Nejnebezpečnější jsou hlízy.
Náš tip: Kvetení talovínů můžete podpořit dobře vyzrálým kompostem. Naopak maštalní hnůj a další statková hnojiva jsou zcela nevhodná. Poškozují totiž citlivé hlízy.
TIP:
Rostliny, sazenice, semínka, truhlíky, potřeby na zahradu a mnoho dalšího můžete zakoupit v ONLINE ZAHRADNICTVÍ ZDE
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz
