jitrocel kopinaty

Jitrocel: Zelený hrdina s léčivou sílou. Čas na sběr a využití listů

Jedná se o jednu z nejznámějších léčivých bylin. O význačných účincích a schopnostech věděli už naši předkové. Jitrocel je v mnoha směrech nepřekonatelnou bylinou. Od května do konce srpna je čas na sběr listů a následné využití.

Jitrocel lze najít prakticky všude, na okrajích cest, na stráních, loukách, okolo polí, na pastvinách, mezích, náspech i v zahradách. List se sklízí v průběhu celé sezony, tj. od května do konce srpna. Využít lze i nerozvinutá květenství, jejich sběr je však dosti časově náročný. Použít lze sice celou rostlinu, kořen, květy, listy i semena. Nejvíce se sbírají a používají právě listy.

Jitrocel, jenž lze znát i pod různými lidovými názvy, jako je psí jazýček, beraní jazyk, myší ouško, volský jazyk, babí list, celníček, hojílek, olověný jazýček, komeník apod. Jitrocel je vytrvalou rostlinou, která dorůstá do výšky 30 cm. U země vyrůstá růžice řapíkatých a kopinatých celokrajných listů se souběžnou žilnatinou. Z listové růžice vyrůstají přímé rýhované stvoly, které mohou dorůst do výšky až 50 cm. Stvoly jsou zakončené válcovitým klasem s drobnými nenápadnými květy. Plodem je vejčitá tobolka se dvěmi leskle hnědými semeny.

Jak sbírat, sušit a skladovat

Jitrocelové listy lze sbírat už od května, nejlepší je však období od června do srpna, před obdobím kvetení, kdy mají právě nejsilnější koncentraci léčivých složek. Jitrocelový list je poměrně složitější na správné sušení. Při sběru a sušení je třeba klást značný důraz na správný postup, neboť bylina je dosti choulostivá na ztrátu účinných látek právě během manipulace a následného sušení.

Při sběru a následujícím přemístění na sušení se listy nesmí pomačkat, zapařit a jinak poškodit, jelikož mají sklony k rychlému černání a ztrátě léčivých účinků při následném sušení. Jitrocel je však jednou z mála bylin, kterou lze sušit na slunci. Nicméně i při sušení je třeba dodržet zásadní pravidla, tj. suší se v tenké vrstvě do cca 5 cm, co nejrychleji a při sušení se neobrací! I během sušení se snažíme s bylinou nikterak nemanipulovat. Při umělém sušení nesmí teplota být vyšší jak 40 °C. Správně usušené listy jsou lámavé, mají olivovou až hnědavě zelenou barvu.

jitrocel - Jitrocel: Zelený hrdina s léčivou sílou. Čas na sběr a využití listů

Co se týče skladování, tak volíme prostornou nádobu, aby nedocházelo k umačkání a pěchování. Čím více zachováme listů vcelku, tím výraznější a efektivnější zůstane v sušené formě. Dlouhodobé zachování léčivých látek zajistí skladování v suchu a v temnu.

Jitrocel obsahuje slizovité látky, třísloviny, enzymy, pektiny, hořčiny, flavonoidy, vitamín C, provitamín A, kyselinu křemičitou, vápník, draselné soli a další důležité látky.

Využití čerstvých jitrocelových listů

Čerstvé lístky se přikládají na rány, stačí je pouze omýt, rozmělnit na kašovitou hmotu, tím se podpoří vyšší účinek a přiložit na postižené místo či ránu. Účinek je až pozoruhodný, jak se výrazně urychluje hojení, regenerace postižených tkání. Pro vyšší efekt je dobré používat po celou dobu hojení a ne jen coby první pomoc. Obklady z čerstvých listů jitrocele mají i léčivý efekt na různé ekzémy, lišeje. Čerstvé listy mají tu schopnost, že hojí postiženou kůži, ale také pomáhají při řezných a tržních ranách.

V kosmetice se používá jitrocel na přípravu pleťové vody. Jitrocel se používá i jako první pomoc při ošetření včelího či vosího žihadla. Listy vložené do obuvi pomohou odstranit puchýře a otlaky z chůze.

Sirup z jitrocele a jitrocelový čaj pomohou při onemocnění dýchacích cest, zejména při silném zahlenění, kašli, bronchitidě. Sirup rovněž čistí krev od všech nečistot i chorobných látek. Čerstvá jitrocelová šťáva pomůže zmírnit obtíže při zánětech žaludku či střev, snižuje i problémy se zácpou a význačně zlepšuje hojení ran.

Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz

 

Profilový obrázek

Nenapravitelný optimista, kterého od dětství fascinuje moc, kouzlo a síla psaného i mluveného slova. Mou vášní je četba knih, psaní, dlouhé procházky, pobyt v přírodě a rekreační běh. Nezapomenutelné jsou mé vzpomínky na letní prázdniny, které jsem jako dítě zcela dobrovolně a s chutí trávila pletím zahrady a veškerou péčí o ni. Ten skvostný pohled na mé vítězství v boji s plevelem byl nejsladší odměnou. Jako dospělák si nyní užívám nejen relax v podobě rýpání se v hlíně, ale v pěstování květin, vlastní zeleniny a především bylinek. Vše pak praktikuji ve svém kulinářském umění a testuji na své rodině a známých :-)

Každý den můžete do své e-mailové schránky zdarma dostávat přehled aktuálních článků

Zanechte komentář

Zavřít