Mečíkům se podobá, ale nenechte se mýlit, její nároky na péči jsou trochu jiné. Přesto vám acidantera (Acidanthera murielae syn. Acidanthera bicolor) může na zahrádce nadělat spoustu radosti. Habešský mečík potěší svou vůní a dost možná v ní objevíte i vzpomínky na svoje dětství.
Těžko říct, proč je její obliba na ústupu, když mečíky jako takové zažívají naopak neutuchající popularitu. Faktem však zůstává, že tato kráska pochází z Etiopie. Její listy mečíky více než připomínají a jistou podobnost lze rozeznat i u květů.
Proč si vybrat právě acidanteru
Může dorůst až 100 centimetrů výšky (v období květu) a její bílé kalichy překvapí svým půvabem i příjemnou vůní. Vyrůstají v mírně skloněných rozvolněných dvouřadých květenstvích a každý jednotlivý květ může mít šířku až 8 centimetrů. Není však pouze bílý, jeho střed upoutá vaše oči výraznými nachovými skvrnkami, takže acidanteru v záplavě dalších květin letní zahrady rozhodně nepřehlédnete.
Kvete rovněž poměrně dlouho – zpravidla po celý srpen a září. Stačí, pokud jí poskytnete optimální podmínky. Ty spočívají ve výživné zahradní půdě s vysokým obsahem kompostu. Acidantera potřebuje také slunné místo a správné sázení. Hlízy velké až 5 centimetrů vysazujeme v dubnu a to asi 8 cm hluboko. Dodržujeme vzdálenost 15 cm nebo sponu 20×10 cm. Jakmile se objeví první náznaky květů, připravte si k ruce vhodnou tyčku a květními stvolu poskytněte oporu, jinak vás o očekávanou nádheru připraví první závan silnějšího větru.
Jakmile odkvetou odstřihneme stvol pod posledním květem, ale ponecháme ho na místě. První podzimní mrazíky hlízám příliš nevadí, ovšem ani tak není vhodné nechávat jejich vyjmutí ze země na poslední chvíli. Mnohem více je totiž mohou poškodit podzimní deště a přemokřená půda. V první fázi „podzimního úklidu“ listy zkrátíme a cibulky volně rozhodíme na vzdušném a suchém místě. Teprve po týdnu je možné opatrně zbývající listy odkroutit. Tehdy už budou dostatečně zavadlé a nedojde tak k poškození cibulek. V ruce nyní budete držet nejméně dvě hlízy – tu starou a odumírající šetrně odstraňte a skladujte jen nově narostlou.
Takto lze acidantery také poměrně snadno množit. Ovšem pozor, co do teploty zimování se tyto květiny od mečíků, jimž se značně podobají, výrazně odlišují, takže je nelze zimovat společně. Potřebují asi 15 °C (max 20 °C). Klesne-li teplota dlouhodobě pod spodní hranici, nemusí to acidantery přežít.
Kam s acidanterou aby vynikla
Nikdy ji nepěstujete samotnou, mnohem, lépe bude vypadat ve společnosti dalších acidanter – nejmenší esteticky vhodný počet je 10 ks. Před pásmo těchto květin pak vysadíme nízké kompaktní letničky. Svou vůní vás acidantera potěší navečer. Podobá se jemné vanilce, takže se vyplatí ji sázet do blízkosti altánů či zahradních cestiček. Skvěle vás tak uvítá po příchodu na zahradu nebo třeba při návratu z práce.
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz
Acidantheru pěstuji už 3. rok na slunném balkoně /jihovýchod-slunce do 13.15 hod, – ve vyšších černých plastových květináčích, dala jsem klidně 2-3 cibule k sobě – hloubka 8 cm. Docela trvá, než vyraší /sázení koncem dubna-zač. května/. Dala jsem kvalitní půdu a přidala pomalu rozpustné hnojivo. Přes léto přihnojila buď minerálním hnojivem, nebo slabým roztokem hnojiva na rajčata. Mějte trpělivost, mečík začne kvést až cca koncem září – nyní kvete a krásně sladce voní. Na noc přistrčím květináče ke zdi domu a obalím je bublinkovou folií. Když budou hrozit opravdu nízké teploty k ránu, obalím je netkanou textilií. Všichni kdo chodí pod balkonem je obdivují a cítí tu vůni dokonce až k nim……
Cibulky přezimuji v papírovém sáčku zastrčeném za komodou u balk. dveří v ložnici – tam je v zimě cca 17-18 stupňů, kvůli přezimujícím květinám – muškáty – tam téměř netopím, kromě velkých mrazů.
Je to na konci sezony květin velké potěšení, protože kvete cca měsíc i více. Takže ta 4 měsíční péče jen o „zelené listí“ se nakonec vyplatí.