V kuchyni milovníků diet a zdravé výživy je patizon doslova modlou, ale stejnou radost udělá i zahrádkářům. Za dobrých podmínek totiž roste opravdu rychle, dá se využít stejně jako cuketa a potěší vás během jediné sezóny velkým množstvím plodů. A co všechno ke svému spokojenému růstu potřebuje?
Možná to tak nevypadá, ale patizon vlastně dýně je. Přesněji řečeno, jde o kultivar dýně chřestové, známé u našich babiček jako tykev turek. V obchodech ho seženete pod označením Cucurbita pepo, var. cylindrica.
Vyznejte se v patizonech
Typický je pro ně diskovitý plod na okrajích s charakteristickými prohlubeninami. Nejznámější je asi bílý patizon, ale může být i žlutý, oranžový nebo zelený. Ovšem rostlinu samotnou od dýně prakticky nepoznáte, takže pokud se vám náhodou během výsevu smíchají sáčky s osivem, budete si muset s přesným určením rostliny počkat, až se objeví první plody.
Zelené stonky rychle vytvoří neprostupný keřík, v němž se začnou brzy v úžlabí listů tvořit poměrně velké žluté květy, ne nepodobné těm okurkovým. Kvetou pouze jeden den, ale nemusíte se bát. Na patizonu se zároveň objevují samčí i samičí, takže o samoopylení je postaráno. Není tedy třeba kupovat více rostlin, patizony si vystačí samy.
Dýně se dříve pěstovaly na kompostech
Ještě naše babičky měly kompostové vršky porostlé dýněmi. Množství živin jim totiž svědčí, bohužel jsou schopné vysát půdu téměř do prázdna, a to platí i pro patizony. Pokud tedy zeminu z kompostu nechcete dát v plen rozpínavým patizonům, dopřejte jim místo toho slunečný záhon, prošpikovaný hnojem nebo velkou dávkou kompostu. Pokud na zahradě nic takového nemáte, nezbude vám, než patizony 6-8x za sezonu pořádně přihnojit klasickým organickým hnojivem pro zeleninu.
Patizon
Bez množství vody se neobejdou
Co do pěstování se ovšem patizony podobají spíše okurkám. Bez skleníku se sice obejdou, ale na vodu i slunce jsou náročné úplně stejně. A aby toho nebylo málo, ohrožují je i stejní škůdci. Třeba během horkého a suchého léta se často objevuje okurkové padlí.
Ovšem pozor, zálivka by neměla být nárazová. Patizonům mnohem lépe svědčí průběžné mírné zavlažování půdy. Takže buď můžete zalévat poctivě alespoň 2x denně, nebo si na zahradu pořídit praktický samozavlažovací systém.
Pořídit si semena nebo sazenice?
Patizon lze na zahrádku dostat oběma způsoby, každý z nich má však svá specifika. Přímý výsev do volné půdy si můžeme dovolit jen v opravdu mírných a teplých polohách. Provádí se v dubnu, jakmile je půda dostatečně prohřátá. Čekání na Zmrzlé se nevyplácí, patizony pak nedosahují takové plodnosti. Semena se vysévají do hloubky 20-30 mm. Jakmile rostliny vzejdou, vybereme jen ty nejsilnější a vysazujeme je do spony 1×1 až 1,5×1,5 metru.
Pěstování sazenic je o něco jednodušší. Na záhon přicházejí až po Zmrzlých, takže nehrozí poškození nízkými teplotami. Sazenice můžeme zakoupit nebo vysít už v březnu do truhlíků na parapet. Do půdy patří až ve chvíli, kdy se na stonku objeví alespoň dva pravé listy.
Na úrodu čekat nemusíte, jakmile vykvete, je skoro čas
I když v obchodech vídáme především velké patizony, jež svou podobnost s dýněmi nezapřou, tyto rostliny mají i další zajímavou vlastnost. Malé plody lze totiž sbírat už několik dní po odkvětu a upravovat je podobně jako cuketu. Mají stejně neutrální chuť, při tepelném zpracování rychle měknou a zachutnají vám i zavařené jako okurky nakládačky.
Necháte-li plod dozrát, využijete je stejně jako dýně. Jejich dužina obsahuje velké množství, vitamínů a minerálů (železo, draslík a naopak minimum sodíku), takže jsou perfektní pro redukční diety. Pomáhají nastartovat trávení, působí detoxikačně na střeva a celkově regenerují organismus. A ocení je také diabetici, a to díky nízkému obsahu sacharidů.
TIP:
Rostliny, sazenice, semínka, truhlíky, potřeby na zahradu a mnoho dalšího můžete zakoupit v ONLINE ZAHRADNICTVÍ ZDE
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz
