Patří do čeledi brukvovitých a bez výjimky jde o jejího nejštiplavějšího zástupce. Ano, přesně takový je křen selský, který se na našich stolech pravidelně objevuje už od středověku. A to nejenom jako dochucovadlo v mnoha pokrmech, ale také jako součást domácí lékárničky.
Zatímco někdo ho na zahrádce má a nedá na něj dopustit, jiný by si křen do zahrádky nepustil ani za nic. I z malého kousku kořene se totiž brzy stane velká rostlina, která se rychle začne šířit dál. A to mnohdy i na místa, kde jste s jejím výskytem ani náhodou nepočítali. A dostat ho odtud pryč je díky hloubce kořenů mnohdy sisyfovská práce. I když máte pocit, že jste odvedli poctivé přerytí celé zahrady, stejně se odněkud zase vynoří…
Křen není náročný, pokud si neděláte zálusk na ten malínský
Křen z Malína u Kutné hory byl u nás ještě před příchodem nucené kolektivizace zemědělství opravdovou legendou. Za svou jedinečnou chuť a vlastnosti vděčil specifickému způsobu pěstování. Zatímco běžný křen můžete zasadit na jaře a už na podzim si pochutnávat na jeho štiplavosti, malínský křen na tom byl docela jinak.
Celých pět let rostl na jednom poli. Šikovné ruce místních zemědělců ho zbavovaly plevele, ale jinak se o něj nestaraly a nechávaly ho růst. K okopávání zdejší mistři používali speciální motyčku a veškerou práci odvedli ručně. Všechno změnila až druhá světová válka, respektive léta po ní.
Tento postup byl samozřejmě velmi zdlouhavý a pracný, což se samozřejmě pomazaným hlavám nelíbilo. Vnutili proto Malíňanům mnohem jednodušší postupy, čímž na čas české země o tuto pochoutku docela připravili. Naštěstí dnes znovu ožívá díky snaze několika nadšenců.
Bohužel kdybyste se o malínský křen pokusili doma, nejspíš byste neuspěli. Nejde tu totiž jen o dlouhé pěstování, ale také o specifické složení půdy, které u Kutné Hory obsahuje hodně mědi a zinku. Bydlet v kraji stříbra má holt své nezastupitelné výhody. Mimochodem, chuť malínského křenu se prý liší podle toho, na jakém poli byl vypěstován.
Jeden křen vydá za deset doktorů
Také vám tohle pořekadlo babička říkávala? Pak vězte, že vůbec nepřeháněla. Křen se totiž může chlubit výraznými antiseptickými a antibiotickými účinky. Pomůže vám při nachlazení a chřipce, ale i při nejrůznějších zánětech.
Příznivě také ovlivňuje zažívání – od vylučování žluči až po správný chod střev. Usnadňuje trávení, takže proto ho známe jako nezbytný doplněk k masům a dalším těžce stravitelným a tučným jídlům.
Měli byste vědět: I když to tak nevypadá, křen dokáže obnovit i střevní mikroflóru. Lze ho tedy doporučit třeba i po léčbě antibiotiky.
Ovšem měli byste si na něj dát pozor, pokud trpíte žaludečními nebo dvanáctníkovými vředy. Agresivní látky, které se v křenu vyskytují, totiž mohou podráždit žaludeční sliznici a naleptat již tak poškozené žaludeční nebo střevní stěny.
Co byste ještě měli vědět o křenu
Sklízí se na podzim, ale velmi dobře se skladuje, takže není problém sehnat čerstvý křen opravdu po celý rok. Servírovat byste ho měli vždy jemně nastrouhaný, protože tento postup nejlépe naruší jeho buněčnou strukturu a z křenu samotného se uvolní více aktivních látek. Je to mnohem lepší, než ho mlít či sekat najemno.
A abychom nezapomněli, křen vždy strouhejte až těsně před podáváním. Pálivé látky totiž snadno oxidují a křen na vzduchu velmi rychle ztrácí svou charakteristickou štiplavost.
Měli byste vědět: Máte rádi křen, ale nedělá vám právě dobře na zažívání? Vyzkoušejte jeho zjemnění smetanou v podobě studené omáčky. Jednoduše ho jemně nastrouhejte a pak zalijte smetanou tak, aby byly všechny kousky dokonale obalené, případně tak, abyste dosáhli požadované konzistence omáčky. Tu lze konzumovat jen tak, nebo ji přidat do nejrůznějších jídel. A v lednici vydrží opravdu dlouho. Jde tedy o ideální tip pro všechny, kteří chtějí křen do jídelníčku zařadit jenom občas.
Japonský křen alias wasabi
Z tácků se sushi si určitě vybavíte pohled na charakteristickou zelenou pastu. Jmenuje se wasabi a nejde o nic jiného, než o nastrouhaný druh japonského křenu. Tedy – mělo by jít. Pěstování wasabi je tak pomalé a složité, že i v samotném Japonsku jde o surovinu vysoce ceněnou a drahou.
Není tedy divu, že trh začaly velmi brzy dobývat nejrůznější náhražky. „Wasabi“, které je k dostání u nás, bývá zpravidla směsí dobarveného obyčejného křenu a hořčice. A pokud byste chtěli přece jen investovat do opravdového wasabi, volte raději jeho práškovou formu. Tu si znalci sushi obvykle míchají do požadované podoby sami. Čerstvé wasabi si pak můžete zkusit vypěstovat na zahrádce v dostatečně hlubokém květináči.
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz
