rimsky salat

Římský salát alias endivie: Na záhonku by letos neměl chybět

Římský salát alias endivie: Vnímáme ho jako velkou exotiku a přitom jde o „novinku“, starou už čtyři tisíce let. Pěstovali ho totiž už staří Egypťané. A i když od té doby prošla endivie celou řadou proměn, stále bychom v ní mohli bez potíží rozpoznat původní křehkou zeleň.

Stačí se podívat na staroegyptské malby. Pokud na nich najdete zubaté podlouhlé lístky svěže zelené barvy, je to právě římský salát. Využíval se zejména syrový, dnes ho však stejně často upravujeme i jako chutný špenát.

Pro všechny milovníky starověku i USA

Římský salát se pěstuje velmi snadno a je proto s podivem, že ho ve střední Evropě takřka nenajdeme. Naopak za mořem v USA je jeho pěstování hitem. Najít tu můžete i červené odrůdy. A právě díky zdejší fanouškovské základně si endivie znovu nachází cestu i do Evropy.

Oproti jiným druhům listových salátů má endivie jednu výraznou výhodu. Nevadí jí ani velmi pozdní výsevy, protože nemá tendenci během teplých letních měsíců vybíhat do květu. Lze ji pěstovat jak ze sazeniček, tak i z přímého výsevu na záhon.

Pěstování římského salátu v kostce

Pokud máte na zahradě nějaký světlý kout s humusovitou půdou, pak jste už napůl vyhráli. Právě tady se totiž římskému salátu bude líbit nejvíce. Pokud se rozhodnete pro předpěstování, můžete se do výsevu pustit už na konci března, případně v dubnu. Ven se pak mohou malé rostlinky římského salátu podívat v polovině května – jsou totiž velmi citlivé na mrazy. Pokud bude jaro teplejší než obvykle, klidně přistupte i k dubnovému přímému výsevu. Mějte však v pohotovosti netkanou textilii, kterou v případě potřeby záhon s mladými endiviemi zakryjete.

Obvyklý termín výsevu na záhon je však až v polovině května. Můžete však k němu přistoupit i kdykoliv jindy. Pamatujte však na to, že k úplnému dozrávání bude římský salát potřebovat tři měsíce. Nejpozdějším termínem pro pozdní výsev by tedy měl být konec července.

Opravdu velký salát pro labužníky

Římský salát vás ohromí nejenom svým rychlým růstem ale také svou velikostí. Vždyť zralé hlávky mohou vážit až tři kilogramy, čemuž odpovídá i jejich velikost. Vysazujte je tedy v dostatečné vzdálenosti o sebe – spona 40×40 je minimum.

To ovšem neznamená, že musí zbytek záhonu po celou dobu ležet ladem. Vždyť mezi malé sazeničky endivie můžete vysít spoustu rychle rostoucí zeleniny nebo třeba bylinek. Ideální budou například ředkvičky.

Rychlý růst endivie jde ruku v ruce s její velkou potřebou živin. Nezapomeňte proto na pravidelné hnojení. Postačí cokoli – kromě přímého hnojení organickými hnojivy. Jde o rostliny, které si budou nejvíce lebedit při pěstování na tzv. druhé trati. Pokud tedy máte záhon, kde jste v předcházejícím roce pěstovali košťáloviny nebo třeba rajčata, máte teď pro endivii ideální stanoviště.

Dalším důležitým faktorem úspěchu je vydatná zálivka. Vydatná a pravidelná – endivie se bez ní zkrátka neobejde. A to od výsevu až po finální sklizeň.

salat - Římský salát alias endivie: Na záhonku by letos neměl chybět

Zdroj foto: pixabay

Zajímavé odrůdy endivie pro vaši zahradu

Pokud se nechcete spokojit s klasickou nabídkou odrůd, máte poměrně široký výběr.

  • Tmavě zelenou barvou vás potěší například odrůdy Valmaine nebo Grettona.
  • Načervenalé hlávky vám poskytnou Athos a Red Romaine.
  • Vysoké hlávky tmavě zelené barvy a doutníkového tvaru vám dá Winter Density.

Jak na sklizeň římského salátu

Jakmile uplynou tři měsíce od výsevu, můžete se k záhonům vydat s ostrými noži. Hlávky sklízejte ihned u země a to tak, abyste je nepoškodili. Při přímé konzumaci by vás totiž překvapily poměrně intenzivní hořkou chutí. To nemusí být na škodu, pokud chcete římský salát použít třeba jako špenát. Ovšem do salátu se hodí spíše křehké a jemné lístky.

Toho docílíte tím, že hlávky po sklizni svážete a na několik dní uskladníte v chladu. Jejich vnitřek se vybělí a lístky získají příjemnou nasládlou chuť. To koneckonců oceňujeme i ve známém salátu Caesar, který by se bez endivie zkrátka a dobře neobešel.

Salát Caesar z endivie

Oproti klasickému přesvědčení nepatří do Caesar salátu žádné maso. Základní recept je vlastně docela jednoduchý.

  • 1 velká hlávka římského salátu
  • 150 gramů parmazánu
  • polovinu světlé bagety, nejlépe z předchozího dne

na zálivku:

  • 1 lžička dijonské hořčice
  • 100 ml olivového oleje
  • půl lžičky cukru
  • 1 stroužek česneku
  • 4 sardelové řezy
  • estragonový vinný ocet (stačí jemně zastříknout)
  • 2 žloutky ze slepičích vajec
  • sůl a pepř podle chuti

Zálivky na Caesar salát je přesně daná. Nepatří do ní ančovičky ani žádné jiné ryby – vždy pouze a výhradně sardelové řezy. Ty nasekejte najemno a smíchejte se všemi ostatními ingrediencemi. Největším kamenem úrazu bývají syrové žloutky z vajec. Pokud si na ně netroufáte, použijte pasterizované nebo je nahraďte odpovídajícím množstvím kvalitní majonézy. Stačit by vám měly asi dvě vrchovaté lžíce. Důležité je také použití estragonového vinného octa, právě on dodá Caesar salátu jeho jedinečnou chuť.

cesar salat - Římský salát alias endivie: Na záhonku by letos neměl chybět

Zdroj foto: pixabay

Dále přijde řada na římský salát. V žádném případě ho netrhejte. Na rozdíl od jiných salátů se vždy krájí. Nikdy se také nesnažte nahradit římský salát jiným – například ledovým, jak to bývá často v restauracích k vidění. Jedinečná chuť salátu zčásti závidí právě na endivii.

A nakonec přijde na řadu parmezán. Nestrouhejte ho na struhadle, připravte z něj za pomoci škrabky jemné hoblinky a těmi salát posypte. Z českých alternativ lze použít například Gran Padano nebo Gran Moravia.

A na závěr si připravte také krutony z bílé bagety, opečené na lžíci olivového oleje. Dodají Caesar salátu onu jedinečnou křupavost a nevšednost.

 

TIP:

 
Rostliny, sazenice, semínka, truhlíky, potřeby na zahradu a mnoho dalšího můžete zakoupit v ONLINE ZAHRADNICTVÍ ZDE
 

Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz

Láskou ke květinám jsem oplývala už jako malá – to když jsem je s něžností, dvouletému děcku vlastní, vytahovala z květináčů a „vařila“ z nich večeři. Později moje první kapesné padlo na pokojový břečťan a z dětského pokojíčku se rychle stala neprostupná džungle. První nezdary byly pro mě motivací, abych se o nároky svých zelených svěřenců začala zajímat podrobněji. Zahradničení a pěstování okrasných i užitkových rostlin je dodnes mým velkým koníčkem, ke kterému se přirozeně přidalo i vaření a využívání léčivých vlastností (nejenom) tuzemských bylinek. Mou další velkou lásko je Asie, zejména pak Čína a Japonsko, takže pokud chcete vědět, jak se pěstují pivoňky, čím si předcházet bonsaje nebo kterak začlenit do zahrádky bambus, budu přesně váš člověk :)

Každý den můžete do své e-mailové schránky zdarma dostávat přehled aktuálních článků

Zanechte komentář

Zavřít