Plíseň – Tichý nepřítel, který není na první pohled vždy dramatický, ale dokáže během krátké doby zničit celou úrodu. A co hůř – často se šíří nenápadně a rychle, takže při prvním zaznamenání bývá už pozdě na záchranu všech rostlin.
Plísně patří mezi nejrozšířenější patogeny na zahradě i ve sklenících. Jejich výskyt je sezónní, ale častý, a protože jde o houbová onemocnění, která se šíří výtrusy, bývá jejich úplné odstranění náročné. Jak jim ale předcházet a jak s nimi bojovat, když už se objeví?
Co je plíseň a jak vzniká?
Plíseň je označení pro houby, které napadají rostlinné pletivo a živí se jím. Vzniká nejčastěji za podmínek, které jsou pro rostliny stresující:
- Vysoká vlhkost vzduchu a půdy,
- Nízká cirkulace vzduchu mezi rostlinami,
- Kolísání teplot – teplé dny, chladné noci,
- Zahuštěná výsadba, nedostatek světla.
Spory plísní se šíří vzduchem, vodou, nářadím, ale i člověkem. Jakmile najdou oslabenou nebo vlhkou rostlinu, začnou klíčit a prorůstat jejími buňkami. Rostlina se brání, ale plíseň je rychlejší. Následuje žloutnutí, hnědnutí, ztráta vitality – a nakonec hniloba nebo rozklad.
Nejčastější typy plísní na zahradě
Plíseň není jen jedna, existuje mnoho druhů, z nichž každý napadá jiné části rostlin a má specifické projevy. Zde jsou ty nejvýznamnější:
Plíseň bramborová (Phytophthora infestans)
- Napadá brambory, rajčata, lilky.
- Projevuje se jako tmavé, vodnaté skvrny na listech a stoncích, později přechází na hlízy a plody.
- Nejvíce škodí při teplém a deštivém počasí.
Plíseň okurková (Pseudoperonospora cubensis)
- Typická pro okurky, dýně, melouny.
- Objevuje se jako žluté až hnědé skvrny na listech, které později zasychají.
- Listy vypadají „mramorovaně“, což snižuje fotosyntézu a výnos.
Šedá plíseň (Botrytis cinerea)
- Napadá mnoho druhů rostlin, zejména jahody, salát, vinnou révu a okrasné květiny.
- Vytváří typický šedavý plísňový povlak na listech, květech a plodech.
- Je agresivní za vlhkého počasí, zvláště při nadbytku dusíku v půdě.
Plíseň cibulová a česneková
- Postihuje kořenové a cibulovité plodiny.
- Způsobuje měknutí, plesnivění a zápach uskladněné úrody.
- Často se šíří při špatném sušení nebo nevhodném skladování.
Jak poznat, že jde o plíseň?
- Skvrny na listech – žluté, hnědé, vodnaté nebo suché s jasnými okraji.
- Šedý nebo bílý povlak – typický znak šedé nebo sněžné plísně.
- Zasychání a vadnutí listů odspodu, i když je půda vlhká.
- Hniloba plodů, měknutí stonků, tmavé skvrny.
- Zápach, sliz nebo rozkladné projevy na sklizené zelenině.
Plíseň často začíná nenápadně, ale šíří se velmi rychle, zvlášť pokud je vlhko a teplo.
Jak předcházet vzniku plísní?
Prevence je klíčová, protože léčba bývá obtížná. Zde je několik osvědčených tipů:
- Nepřelívat rostliny a zalévat ke kořenům, nikoli přes listy.
- Dodržovat dostatečné rozestupy mezi rostlinami.
- Větrat skleníky a pařeniště, aby nedocházelo k zapaření.
- Střídat plodiny a nepěstovat stejné druhy stále na stejném místě.
- Odstraňovat infikované části rostlin hned, jakmile se objeví první příznaky.
- Nepoužívat infikované osivo a před výsadbou semena případně mořit.
- Udržovat nářadí čisté a dezinfikované.
Co pomáhá proti plísni?
Přírodní prostředky
- Postřiky z přesličky rolní, česneku nebo cibulových slupek – obsahují přírodní fungicidy, které posilují obranyschopnost rostlin.
- Jedlá soda s olejem – smíchaná s vodou působí jako ochranný film.
- Mléko s vodou v poměru 1:5 – aplikace na listy snižuje šíření některých typů plísní.
Biologická ochrana
- Přípravky na bázi Bacillus subtilis, Trichoderma harzianum nebo houby rodu Gliocladium – osidlují povrch rostlin a zabraňují plísním v uchycení.
Chemická ochrana
- Fungicidy – účinné, ale pouze při včasném použití.
- Důležité je:
- dodržet ochranné lhůty před sklizní,
- neaplikovat za silného slunce nebo před deštěm,
- střídat účinné látky, aby nedošlo k rezistenci.
Při sklizni je nutné důkladně prohlédnout plody a rostlinný materiál, vše napadené okamžitě odstranit a nespalovat na kompostu, kde by se plíseň mohla udržet.
Plíseň při skladování
Plíseň není problém jen během růstu, ale i po sklizni:
- Cibule, česnek, brambory, jablka a další plodiny mohou plesnivět při vlhkosti a nedostatečném větrání.
- Před uskladněním je nutné:
- důkladně osušit a vytřídit,
- skladovat v suchu, chladu a s prouděním vzduchu.
Plíseň jako učitel trpělivosti
Plíseň není jen zahradní choroba – je to signál, že něco v pěstování nebylo v rovnováze. Ačkoliv ji nikdy nevyhubíme zcela, můžeme její výskyt výrazně omezit správným přístupem, pozorováním a prevencí.
Klíčem je předcházet příznivému prostředí pro šíření plísní a jednat rychle při prvních známkách napadení. Zdravá, odolná zahrada s dostatkem vzduchu a péče je plísním méně náchylná – a o to více odmění svého pěstitele.
