Když se řekne řeřicha, vybaví se nám obvykle talířek nebo mistička s vatou, plné křehkého svěže zeleného nadělení. Ovšem bylo by chybou myslet si, že řeřicha není v našich podmínkách určena pro běžné pěstování venku. Ve skutečnosti je tomu přesně naopak.
Pro začátek uveďme, že řeřicha setá (Lepidium sativum) pochází z Blízkého východu a patří do čeledi brukvovitých (Brassicaceae). Na území Česka se jí však daří natolik dobře, že dokonce místy zplaňuje. Což je pro úvod naší zahrádkářské story více než výstižné sdělení.
Měli byste vědět: Někdy lze tuto rostlinu sehnat i pod označením řeřicha zahradní.
Jak je to s řeřichou na parapetu
Pokud byste hledali zeleninu s nejkratší vegetační dobou, byla by to právě řeřicha. Koneckonců – leckdy se prvními klíčky pochlubí už do 24 hodin, sklízet ji pak můžete za 5-10 dní od výsevu. K životu jí stačí jen dvě věci: sluneční světlo a voda. Takže pokud jí poskytnete jen obyčejný hlubší talířek, do kterého budete pravidelně dodávat vláhu a celou sestavu umístíte na okenní parapet, bude řeřicha v sedmém nebi.
Ovšem pozor, už odmalička jde o krásku velmi citlivou na přeschnutí. Takže je mnohem lepší ji pěstovat na vrstvě vaty nebo podobně savé látky. Ta totiž drží vláhu podstatně lépe, takže řeřichu stačí zalévat 1x denně. Pokud si ani tak nejste jistí tím, že byste se o řeřichu dokázali postarat, nastavte si jednoduše třeba budík.
Náš tip: pokud možno nikdy neumísťujte nádoby s řeřichou nad ústřední topení. Vysychají tu mnohem rychleji a celkově tyto podmínky rostlinám nesvědčí.
Jednou přeschlou kulturu už nezachráníte
Nezáleží na tom, zda vám jako podklad poslouží vata nebo zda se rozhodnete pro pěstování v květináči. Musíte neustále myslet na to, aby měly vaše rostlinky dostatek vláhy. Jakmile totiž jednou přeschne, už ji nikdy nezachráníte.
Řeřichu lze vysít i na záhon, úrody si tak budete moci dopřávat mnohem více
Mladé lístky řeřichy svou chutí připomínají něco mezi ředkvičkou a křenem. S přibývajícím věkem se ovšem štiplavá chuť podtrhuje a zintenzivňuje – toho se však na parapetu obvykle nedočkáme. Je tedy na čase pustit se do výsevu i na běžném záhonku, co říkáte?
Není to těžké. Jakmile se jen trochu oteplí, může se řeřicha podívat ven. Předpěstování nemá v jejím případě žádný smysl. Naopak – vysijte ji všude tam, kde zbylo volné místo mezi výsevy nebo sadbou jiných druhů zeleniny. Ochotně se ho ujme a dá vám úrodu ještě předtím, než se vůbec její okolí probudí k životu.
Ale určitě nečekejte tak rychlý nástup „akce“ jako v případě pěstování doma. Drobným semínkům hnědé až nazrzlé barvy bude trvat asi tři týdny, než se dostatečně probudí, poté však porostou mnohem rychleji. Sklízet můžete řeřichu již od 5-10 centimetrů výšky (tedy podobně jako na okenním parapetu), nebo ji nechte poporůst víc a dopřejte si ji jako skvělou salátovou zeleninu.
Pozor na výsevy přímo v sezóně
I když říkáme, že to řeřiše bude slušet na záhonku už od prvních teplých dní, dejte si naopak pozor na přesný opak. Kveten, červen a červenec se totiž pro výsev naopak nehodí vůbec. V těchto měsících totiž řeřicha vybíhá do květu (mimochodem – i ten je jedlý, jejím plodem jsou pak šešule) a vůbec se nestará o to, aby vás zásobila chutnými křehkými lístky.
Částečně lze tento nešvar omezit tím, že záhonek umístíme do stínu. A po celou dobu řeřichu hojně zaléváme. To však platí pro všechna období pěstování.
Jak řeřichu využít v kuchyni
Lístky ve stádiu microgreens jsou vhodné jen do studené kuchyně. Ochutíte s nimi pomazánky, saláty, přizdobíte s nimi talíře. Řeřicha v dalších vývojových stádiích snese i velmi krátkou tepelnou úpravu. Ovšem pozor – pokud to s přísunem tepla přeženete, přijde jak o svou unikátní chuť, tak i o zásobu vitamínu C, kterou je pověstná. Hodí se i do omáček nebo třeba do paštik. A když už jsme u toho využití – není bez zajímavosti, že ji jako koření používali už kuchaři ve starém Římě.
Ve zkratce: v zásadě můžete tuto bylinku použít všude tam, kde byste za normálních okolností sáhli po pažitce nebo petrželi.
Řeřicha nabídne i zajímavé léčivé účinky
Na první místě bychom měli jmenovat řadu účinných látek, které v jejich lístcích najdete. Jde zejména o vitamíny a minerály. A jaké to jsou?
- vitamin C,
- beta- karoten,
- B6,
- K,
- E,
- A,
- B1,
- B3,
- vápník,
- fosfor,
- železo,
- draslík,
- sodík
- a jód.
Jde jen o základní výčet, rozhodně jsme tu nevypsali všechno. Dále je tu k mání také kyselina askorbová, prospěšné přírodní nasycené mastné kyseliny, cenný riboflavin a samozřejmě také prospěšná vláknina, která má skvělý vliv na naše zažívání. V zelených částech řeřichy je účinných látek samozřejmě více, ale pokud vsadíte na bílé stonky, také neuděláte chybu. Chutnají stejně příjemně a jemně jako jejich zelené sestřičky a koneckonců – byla by také škoda je na klíčící misce nechat.
A jak je to s jejími léčivými účinky? Ty hojně využívá například lidová medicína v Indii. Předepíše vám ji zejména ve chvíli, kdy trpíte kašlem, potýkáte se s úpornou bolestí hlavy a trápí vás škrábání a bolesti v krku či jakékoliv další symptomy nachlazení. V takovém případě stačí lžíci řeřichy smíchat se stejným množstvím medu a užívat jako medicínu 2-3 x denně.
Ale pozor, v této kombinaci působí jako expektorant (usnadňuje vykašlávání), takže byste po ní nikdy neměli sahat ve večerních hodinách. Kašel by vás rušil ze spánku. Poslední dávku řeřichy s medem tak užijte 4-5 hodin před spaním, později rozhodně ne.
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz
