Známe ji především z asijských restaurací, ovšem málokdo ví, jak nenáročná na pěstování je. Salátová mizuna vás navíc oslní svým vzhledem i báječnou chutí. Takže pokud máte zrovna místo na záhonku nebo chcete letos zkrátka zkusit něco nového, určitě vsaďte právě na ni.
Semínka pořídíte v obchodech zcela běžně. Pokud však nemáte místo na předjarní výsev, vsaďte raději na sazeničky. Leckdy jsou k dostání přes internet a vzhledem k jejich přirozené odolnosti se dodání poštou určitě bát nemusíte. A po čem se ptát? Chtějte mizunu zelenou (Brassica campestris japonica). Už z jejího názvu je jasné, že o domácí krásku nepůjde. A kde se její zvláštní jméno vzalo? Inu – mizu znamená v japonštině voda a na je odkaz na zeleň. Mohli bychom to přeložit přibližně jako „zeleň rostoucí jako z vody.“ A přesně to mizuna opravdu skvěle umí. A patří do čeledi brukvovitých (podobně jako třeba hořčice).
Na předjarní výsevy už je pozdě, ovšem pěstování mizuny určitě nevzdávejte
Pokud byste si chtěli vypěstovat mizunu od semínka (které mimochodem vzhledem připomíná to hořčicové), museli byste k výsevu do truhlíků přikročit už někdy na konci února (v chladnějších oblastech pak v druhé polovině března). Ale pokud jste to nestihli, vůbec nic se neděje. Sazeničky jsou dnes už poměrně běžně k dostání v běžných nebo on-line zahradnictvích.
A kdy se po nich poohlížet? Mizuna patří mezi velmi odolné druhy salátové zeleniny, takže jí nějaké ty pozdní květnové mrazíky nezaskočí. V teplých oblastech ji na záhonky vysaďte už v dubnu, v těch chladnějších pak do poloviny května.
Jak na správnou výsadbu
Vybírejte záhony s kyprou a výživnou zeminou, umístěné na slunci nebo v polostínu. Mladé rostliny se vysazují do spony 30×50 cm. A v prvních dnech je vhodné přikrýt je netkanou textilií, aby se rychleji aklimatizovaly. Včas ji však sundejte – myslete na to, že mizuna může dorůst do výšky až 45 centimetrů a textilie by ji v tom mohla bránit.
Výsadba stačí pouze mělká – sazeničky totiž koření opravdu jen těsně pod povrchem. Má to ovšem i své nevýhody – budou vždy vyžadovat častější zálivku než většina jiných druhů listové zeleniny. Myslete na to proto už při výsadbě a umístěte je blízkosti zdroje vody, abyste si následným taháním konví nezničili záda.
Potěší vás rychlá a opakovaná sklizeň
Listy mizuny vypadají podobně jako rukola a dorůstají i obdobné délky. Plně vyvinuté budou už za dva měsíce od okamžiku, kdy mizunu vysadíte na finální stanoviště. Velmi brzy tedy můžete začít sklízet. Někteří zahradníci uřezávají rovnou celé růžice, protože je to mnohem jednodušší než jednotlivý výběr a vytrhávání lístků. Pokud však vsadíte na jednoduchost, přijdete o hlavní výhodu, kterou pro vás mizuna má – možnost opakované sklizně.
Po otrhání starších listů totiž dokáže velmi rychle obrazit znovu. A ty s dobrou zálivkou a živinami rostou tyhle lístky leckdy ještě rychleji, než ty původní. Rostlinka se tak trochu snaží dohnat ztracený čas, čehož můžete při sklizni využít. Jen na jedno si dejte pozor – pokud se na mizuně objeví květy, okamžitě je vyštípněte. Snižovaly by jakost sbíraných listů. Po dodržení těchto pravidle si můžete lahodné mizuny užívat až do konce léta zcela bez potíží.
Lahodné listy nabídnou mnoho cenných látek
Už jsme zmínili výše, že mizuna připomíná na první pohled rukolu. A totéž se dá říct i o chuti – ovšem s tím rozdílem, že i staré a vyzrálé listy se pyšní o něco jemnější chutí, než v případě její středomořské příbuzné.
A kromě chuti vás zásobí i mnoha cennými vitamíny a minerály. Jde zejména o kyselinu listovou a další vitamíny skupiny B a vitamíny C a E. Nechybí ovšem ani draslík, hořčík a vápník. Dbejte však na to, abyste vždy konzumovali maximálně čerstvé listy. Z uvadajících se totiž řada živin vytrácí, navíc už nejsou ani tak dobré. To ovšem platí pro jakoukoliv listovou zeleninu, takže mizuna není v tomto ohledu rozhodně žádnou výjimkou. Naopak.
Jak na použití mizuny v kuchyni
Pokud běžně vaříte s rukolou, zalíbí se vám mizuna úplně stejným způsobem. Dodá pikantní chuť všude tam, kde je to třeba. Nejvíce jí to samozřejmě sluší v salátech a pomazánkách, ovšem nevadí jí ani krátká tepelné příprava. Klidně ji tak povařte, spařte, oblanšírujte nebo na chvíli zapečte.
Máte rádi baby špenát, ale na záhonku se mu u vás nedaří? Pak vás určitě potěší, že zubaté lístky mizuny lze použít jako jeho plnohodnotnou náhradu – od polévek až chuťové oživení plněných baget.
Samozřejmostí je pak použití mizuny v míchaných salátech, kde jí bude skvěle sekundovat okurka a ředkvička. A přihlédneme-li k jejímu vysokému obsahu vlákniny a kyseliny listové, uplatní se i jako skvělý pomocník při redukčních dietách.
Mizuna a mibuna – jak si je nepoplést?
Na závěr musíme upozornit ještě na jednu záludnost. Mizuna zelená (Brassica campestris japonica) má totiž jednu velmi blízkou příbuznou – mibunu (Brassica rapa ssp. Japonica) a leckdy je dokonce zaměňují i obchodníci. A na co si tedy dát pozor? Mibuna se pyšní celokrajnými listy lžičkovitého tvaru. To mizuna je oproti ní mnohem „střapatější.“
Naštěstí však mizuně i mibuně naše podmínky perfektně svědčí a porostou vám vcelku ochotně. Snáší rychlení (růst začíná už při 15 °C) a v kuchyni nabízí velmi obdobné použití. Takže pokud se náhodou při nákupu spletete, vůbec nic se neděje. Mizuně i mibuně to bude slušet jak u vás na zahrádce, tak i na talíři.
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz
