Druhá polovina srpna je na zeleninové zahradě obdobím, kdy se začíná měnit rytmus celé sezony. Některé záhony jsou stále plné dozrávajících plodin, jiné se po sklizni uvolňují a nabízejí prostor pro další výsev. Zahradář proto nemá pouze sklízet, ale také přemýšlet, co může ještě vyrůst do podzimu a které plochy je naopak vhodné připravit na další sezonu. Právě zelenina v srpnu vyžaduje trochu jiný přístup než na začátku léta, protože dny se postupně zkracují, noci bývají chladnější a půda může být po dlouhém období vysokých teplot vysušená. Přesto lze v tomto období stále úspěšně pěstovat nebo vysévat řadu druhů zeleniny. Základem je především dobré hospodaření s vláhou, rychlé využití volných záhonů a výběr plodin s kratší vegetační dobou.
Záhony po sklizni nemusí zůstat prázdné
Po sklizni raných brambor, cibule, česneku, hrášku nebo některých salátů se mohou v zahradě objevit prázdná místa, která by byla škoda nechat až do jara bez využití. Uvolněné záhony v srpnu lze připravit pro další zeleninu, přičemž nejprve je vhodné odstranit zbytky předchozích rostlin a důkladně vytrhat plevel. Pokud je půda suchá, před výsevem ji dobře prokypřete a zavlažte, aby semena dostala dostatek vláhy pro vyklíčení. Není nutné půdu hluboce obracet, často postačí její povrchové nakypření a doplnění menšího množství vyzrálého kompostu. Čerstvý hnůj se pro právě osévaný záhon většinou nehodí, protože může být pro mladé rostliny příliš koncentrovaný. Připravená půda by měla být jemná, rovnoměrná a bez velkých hrud, aby drobná semena dobře přilnula k půdě.
V srpnu má stále smysl vysévat ředkvičky
Jednou z nejrychlejších možností pro výsev zeleniny v druhé polovině srpna jsou ředkvičky. Jejich vegetační doba je krátká a při vhodných podmínkách mohou vytvořit úrodu ještě před příchodem výraznějšího podzimního ochlazení. Vysévat je vhodné do půdy, která není přehřátá a je dostatečně vlhká. Pokud během horkých dnů výsev rychle vysychá, mohou být kořeny ředkviček malé, dřevnaté nebo příliš ostré. Proto je důležitá pravidelná zálivka zejména v období klíčení a tvorby bulviček. Při pozdně letním výsevu může být výhodou také skutečnost, že teploty postupně klesají, takže rostliny mají menší tendenci vybíhat do květu než během největších letních veder.
Špenát využije konec léta i začátek podzimu
Špenát v srpnu může být velmi zajímavou volbou pro záhon, který chcete využít ještě před zimou. Pro pozdní výsev je vhodné zvolit odrůdu určenou pro podzimní nebo přezimující pěstování, protože různé odrůdy se liší rychlostí růstu i odolností vůči chladu. Semena vysévejte do dobře připravené půdy a po výsevu dbejte na pravidelnou vláhu. Mladé rostliny potřebují pro dobrý start dostatek vody, zejména pokud srpnové počasí zůstává horké. Výhodou špenátu je, že po vytvoření dostatečně silné růžice může pokračovat v růstu i během chladnějšího období. V závislosti na počasí lze sklízet mladé listy ještě na podzim a některé výsevy mohou při vhodných podmínkách pokračovat také v další sezoně.
Polníček patří mezi nejlepší pozdně letní výsevy
Pokud hledáte plodinu, která dokáže využít kratší podzimní sezonu, vyplatí se věnovat pozornost polníčku. Tato listová zelenina je ceněná především pro svou odolnost vůči nižším teplotám a možnost postupné sklizně. V druhé polovině srpna lze polníček vysévat přímo na záhon, kde během následujících týdnů vytvoří růžice listů. Půda by měla být dobře zásobená vláhou, ale zároveň propustná, protože přemokření může mladým rostlinám škodit. V horkém období je vhodné výsev alespoň v prvních dnech chránit před vysycháním například lehkým zastíněním. Podzimní zelenina v podobě polníčku může být velmi praktická, protože v době, kdy většina letních plodin postupně končí, nabízí čerstvé listy do salátů.
Znovu lze vysít také některé druhy salátu
Salát v srpnu může při správném výběru odrůdy vytvořit podzimní úrodu, ale je potřeba počítat s tím, že vysoké teploty mohou klíčení komplikovat. Semena salátu potřebují pro úspěšné vyklíčení vhodné teplotní podmínky a při extrémním horku může být klíčení nepravidelné. Pomoci může výsev do mírně zastíněného místa nebo zakrytí půdy lehkou textilií, která pomůže udržet vlhkost. Jakmile rostlinky vzejdou, je důležité je pravidelně zalévat a nenechat půdu dlouhodobě vyschnout. Pro pozdní výsev se hodí především odrůdy s kratší vegetační dobou nebo odrůdy určené pro podzimní pěstování. Při vhodném počasí lze mladé listy postupně sklízet ještě před vytvořením plných hlávek.
Pekingské zelí potřebuje rychlý start
V druhé polovině srpna lze stále uvažovat také o pekingském zelí, které se pěstuje především pro podzimní sklizeň. Tato plodina však vyžaduje dostatek vláhy a pravidelnou péči, protože při stresu způsobeném suchem může být náchylnější k vybíhání do květu. Pro pozdní pěstování je proto důležité vybrat vhodnou odrůdu a zajistit jí dostatek prostoru. Půda by měla být úrodná a dobře zásobená vodou, ale neměla by být trvale zamokřená. Pokud vyséváte pekingské zelí přímo na záhon, je vhodné půdu předem dobře připravit a po výsevu udržovat její povrch rovnoměrně vlhký. Při příznivém průběhu podzimu může rostlina vytvořit pevné hlávky, které se sklízejí před příchodem silnějších mrazů.
Čínské zelí potřebuje pravidelnou péči
Podobné nároky má také čínské zelí, které lze při správném načasování využít jako podzimní plodinu. V srpnu už není hlavním problémem nedostatek tepla, ale spíše rychlé vysychání půdy a kolísání vláhy. Mladé rostliny proto pravidelně kontrolujte a v případě sucha zalévejte. Čínské zelí zároveň ocení půdu bohatou na organickou hmotu, která dokáže zadržovat vodu a poskytovat živiny. Při pěstování je vhodné sledovat také výskyt škůdců, především různých housenek a dalších žravých druhů, které mohou listy během krátké doby výrazně poškodit. U pozdních výsevů může být ochrana důležitá až do doby sklizně.
Mrkev může ještě pokračovat v růstu
U mrkve je druhá polovina srpna především obdobím péče o již založené porosty. Pokud jste ji vysévali později, stále potřebuje pravidelnou vláhu a ochranu před zaplevelením. Mladé rostliny mohou být při nedostatku vody slabé a kořeny se vyvíjejí pomaleji. U starších porostů je důležité sledovat, zda nejsou příliš husté, protože příliš malý prostor mezi rostlinami může vést k menším kořenům. Pokud jste některé mrkve vysévali postupně během sezony, můžete jejich sklizeň rozložit na delší období. Pozdní mrkev může při příznivém počasí dorůstat ještě během podzimu a po určitou dobu může zůstat v půdě, pokud nehrozí její poškození silnými mrazy nebo dlouhodobým zamokřením.
Červená řepa potřebuje dostatek vláhy
Také červená řepa v druhé polovině srpna stále intenzivně dorůstá. Pokud jsou bulvy ještě menší, není nutné se sklizní spěchat, protože během dalších týdnů mohou výrazně zvětšit svůj objem. Zároveň však není vhodné nechat půdu dlouhodobě vyschnout, protože nepravidelná zálivka může negativně ovlivnit kvalitu kořenů. Řepa dobře reaguje na půdu s dostatkem organické hmoty a při správné péči může poskytovat úrodu až do podzimu. Před příchodem silnějších mrazů je vhodné kořeny sklidit a listy využít například do kuchyně nebo kompostu, pokud jsou zdravé. Při sklizni je lepší řepu opatrně vyjmout z půdy a zbytečně nepoškozovat její povrch.
Cukety sklízejte pravidelně
Cukety v srpnu často produkují velké množství plodů a pravidelná sklizeň je jedním z nejdůležitějších úkolů tohoto období. Pokud necháte malé cukety příliš dlouho na rostlině, mohou během několika dnů dorůst do značných rozměrů a rostlina potom může věnovat více energie jejich vývoji místo tvorbě dalších plodů. Pravidelná sklizeň mladých cuket zároveň podporuje další nasazování. Při sklizni je vhodné používat ostrý nůž nebo nůžky a nepoškozovat hlavní výhony. Pokud jsou rostliny zdravé, mohou pokračovat v produkci až do prvních chladnějších nocí. Zároveň je vhodné kontrolovat listy, protože hustá porostní hmota může vytvářet příznivé podmínky pro některé houbové choroby.
Okurky ještě mohou přinést velkou úrodu
Na záhonech často v druhé polovině srpna stále dozrávají okurky, a pokud mají dostatek vláhy a jsou zdravé, mohou pokračovat v růstu ještě několik týdnů. Pravidelná sklizeň je u okurek velmi důležitá, protože přerostlé plody zbytečně zatěžují rostlinu a u některých odrůd může dojít ke zpomalení tvorby dalších plodů. V horkém počasí kontrolujte půdu častěji, protože okurky mají poměrně vysokou potřebu vody. Zálivku je vhodné provádět ke kořenům a pokud možno ráno nebo večer, kdy se voda méně odpařuje. Zároveň sledujte listy, zda se na nich neobjevují skvrny, povlaky nebo známky napadení škůdci.
Rajčata potřebují v srpnu především kontrolu
U rajčat v srpnu se péče soustředí hlavně na sklizeň, vyvazování, odstraňování přebytečných listů a kontrolu zdravotního stavu. Rostliny mohou být v tomto období velmi bujné a některé již nesou velké množství plodů. Pravidelně odstraňujte spodní listy, které se dotýkají půdy nebo jsou poškozené, ale není vhodné rostlinu náhle zbavit velkého množství zdravých listů. Dostatek listové plochy je stále důležitý pro dozrávání plodů. U tyčkových rajčat je možné podle potřeby zaštipovat vrcholy, zejména pokud už rostlina vytvořila dostatek plodových pater a chcete podpořit dozrávání stávající úrody. Při zalévání se snažte směřovat vodu ke kořenům a omezovat zbytečné smáčení listů.
Papriky a chilli mohou dozrávat až do podzimu
Papriky v srpnu stále potřebují teplo, dostatek světla a pravidelnou vláhu. Na rostlinách mohou současně být malé zelené plody i papriky, které už začínají měnit barvu. Pokud jsou rostliny zdravé, není nutné sklízet všechny plody okamžitě, protože některé mohou během dalších týdnů postupně dozrávat. Při pěstování v nádobách je potřeba věnovat zvýšenou pozornost zálivce, protože nádoby se během horkých dnů rychle prohřívají a vysychají. U vysokých rostlin může být také nutná opora, aby se větve pod váhou plodů neohýbaly nebo nelámaly. S příchodem chladnějšího počasí je vhodné sledovat předpověď a včas sklidit plody, které už dosáhly požadované velikosti.
Fazole sklízejte dříve, než přerostou
Fazole v srpnu patří mezi zeleninu, u které pravidelná sklizeň výrazně ovlivňuje další tvorbu lusků. Pokud necháte lusky příliš dlouho na rostlině, začnou uvnitř dozrávat semena a rostlina může postupně omezovat tvorbu nových lusků. Mladé a křehké lusky proto sklízejte průběžně podle požadované velikosti. U popínavých fazolí je zároveň důležité kontrolovat oporu, protože rostliny mohou být po dešti a při bohaté úrodě poměrně těžké. Zdravé fazolové rostliny mohou pokračovat v produkci až do příchodu prvních výraznějších chladů. Po skončení pěstování není vhodné nemocné rostlinné zbytky nechávat na záhoně, protože by mohly být zdrojem infekce pro další sezonu.
Bylinky a zelenina mohou pokračovat společně
Na srpnové zahradě má své místo také pěstování bylinek, které lze využívat po celou sezonu. Bazalka, petržel, pažitka, kopr nebo koriandr mohou při pravidelné sklizni vytvářet novou zelenou hmotu. U některých druhů je možné provést další výsev, aby vznikly mladé rostliny pro podzimní využití. Petržel může při vhodných podmínkách pokračovat v růstu dlouho do podzimu a některé druhy lze ponechat na záhonu i přes zimu. Při sklizni bylinek není vhodné rostliny zbytečně vyholovat, protože potřebují dostatek listů pro další růst. Pravidelným zaštipováním vrcholů lze u některých druhů podpořit větvení a vytvořit kompaktnější rostliny.
Zalévání v druhé polovině srpna nepodceňujte
Jedním z nejdůležitějších úkolů pro zeleninovou zahradu v srpnu zůstává hospodaření s vodou. Dlouhé období vysokých teplot může půdu vysušit do větší hloubky, než naznačuje její povrch, a krátké každodenní kropení proto nemusí stačit. Lepší je při suchu zavlažovat vydatněji a nechat vodu proniknout ke kořenům, přičemž četnost zálivky přizpůsobíme konkrétní plodině a typu půdy. Mulč z posekané trávy, slámy nebo jiného vhodného organického materiálu může omezit odpařování vody a chránit povrch půdy před přehříváním. U mulčování je však potřeba používat pouze zdravý materiál bez semen plevelů a nepřikrývat přímo krček rostlin příliš silnou vrstvou.
Myslete už na podzimní sklizeň
Druhá polovina srpna je ideální chvílí také pro plánování podzimní zeleniny. Zatímco část záhonů ještě poskytuje letní úrodu, na jiných už můžete připravovat prostor pro špenát, polníček, ředkvičky, některé saláty nebo další rychle rostoucí druhy. Při výběru plodin je důležité počítat s kratší délkou dne a postupným ochlazováním. Zelenina, která by potřebovala několik měsíců teplého počasí, už nemusí mít dostatek času na dokončení vegetace. Naopak druhy s krátkou vegetační dobou mohou využít zbývající týdny velmi efektivně. Pokud záhon po sklizni nechcete okamžitě znovu osévat, můžete zvážit také vhodnou meziplodinu nebo zelené hnojení, které pomůže chránit půdu před erozí a zaplevelením.
Půdu po sklizni nenechávejte bez péče
Po odstranění sklizené zeleniny není dobré záhon pouze zrýt a nechat jej několik měsíců ležet ladem. Půda je živý systém a dlouhodobě odkrytý povrch může rychle vysychat, zarůstat plevelem a při silných deštích se může zhoršovat jeho struktura. Pokud plánujete na místo další plodinu, připravte půdu bezprostředně po sklizni. Jestliže už další zeleninu pěstovat nechcete, můžete využít zelené hnojení, například vhodnou směs rostlin, která vytvoří vegetační kryt a následně se zapraví do půdy podle zvoleného způsobu pěstování. Na záhon lze také doplnit vyzrálý kompost a ponechat jej přes zimu zakrytý vhodnou organickou vrstvou.
Druhá polovina srpna rozhoduje o podzimní úrodě
Zelenina v druhé polovině srpna rozhodně neznamená konec zahradnické sezony. Naopak jde o období, kdy se rozhoduje o tom, kolik čerstvé zeleniny budete moci sklízet během podzimu. Pokračujte v pravidelné sklizni cuket, okurek, rajčat, paprik a fazolí, kontrolujte zdravotní stav rostlin a především nepodceňujte zálivku během suchých dnů. Současně využijte uvolněné záhony pro výsev špenátu, polníčku, ředkviček, salátů a dalších rychle rostoucích plodin. Při plánování myslete na to, že konec léta přináší kratší dny a postupně chladnější noci, takže je vhodné vybírat odrůdy schopné rychlého růstu nebo snášet nižší teploty. Kdo v srpnu nezůstane pouze u sklizně, ale začne zahradu připravovat na podzim, může ze stejné půdy získat během jedné sezony výrazně více úrody.
