Jakon či také yacon, jicama, taraca, plodí značné množství jedlých, lahodných hlíz, které chutnají po ovoci. Zpestřete si jídelníček zdravou pochutinou, která je cenná zejména pro diabetiky. Proč a jak?
Jakon (Smallanthus sonchifolius) je možné u nás pěstovat jako jednoletou rostlinu. Jakon je velmi citlivý na mráz a venkovní pěstování je možné od poloviny května do prvního příchodu podzimních mrazíků. Ve své jihoamerické domovině se jedná o trvalou rostlinu.
Jak pěstovat jakon?
Jakon coby hlíznatá rostlina se na záhonech pěstuje zkrátka podobně jako jiřiny. Stonkové hlízy je možné vysadit po odeznění jarních mrazíků, tj. ve druhé polovině května. Sází se do sponu 60×80 cm. Vhodná je písčitohlinitá a neslévavá půda. Nevhodná je jílovitá půda. Stanoviště je třeba důkladně zásobit organickým hnojivem. Během vegetace postačí rostliny dvakrát přihnojit. Zejména v době sucha je nutné zavlažovat. Začátkem podzimu pak začínají hlízy narůstat na objemu. Pozitivní je, že během vegetace rostlina netrpí na houbové choroby ani není napadána různými škůdci.
Rostlina je ochlupená, zpravidla nafialovělá lodyha se silně větví. Jakon dorůstá až do 3 m. Krásné žluté či oranžové úbory se tvoří na vrcholu hlavního stonku na konci vegetačního období a dodávají na atraktivitě. Ve stejné době, kdy se sklízejí hlízy.
Sladce šťavnaté jedlé hlízy
Pro lepší představu, poměrně velké hlízy svým tvarem připomínají hlízy topinamburu. Hlízy jakonu mají jemnou slupku, pod kterou se nachází korová vrstva slabě pryskyřičné chuti a samotnou hlízu pak tvoří dužnina sklovitého vzhledu s ovocnou chutí. Na rostlině se tvoří shluk deseti hlíz o hmotnosti 200 až 500 g. Z jedné rostliny bývá zhruba výnos 2 až 8 kg.
Při skladování hlíz dochází ke zvýšení sladké chuti a vůně. Při sklízení je třeba nejdříve osekat nať, vyrýt celý kořenový systém a poté velmi opatrně oddělit jedlé hlízy od stonkových hlízek. Sklízet je třeba opatrně a pečlivě, neboť poškozené hlízy pak nelze dlouhodobě skladovat a je lepší je co nejdříve zkonzumovat.
Sklizené hlízy se zasypou zvlhčeným pískem či rašelinopísčitou směsí a uchovají se do doby spotřebování. V hlíze se nachází uhlovodany, proteiny, vápník, fosfor, železo, kyselina askorbová, karoten.
Jak konzumovat?
Jakon je rozhodně vítaným a prospěšným obohacením zdravého jídelníčku. Konzumovat je možné v syrovém i tepelně upraveném stavu, smažením, vařením či dušením. Výhodou je, že během vaření se nerozvaří. V čerstvém stavu je možné jakon konzumovat v salátech ovocných i zeleninových.
Rovněž lze udělat i kompot, kdy svou chutí připomíná ananas. Hlízy jakonu mají nízkou nutriční hodnotu, obsahují inulin a lehce stravitelné látky, tímto se stává význačnou potravinou pro diabetiky. Stejně tak je jakon vhodný i k úpravě vyšší hladiny cholesterolu, efektivní uplatnění nachází i při redukční dietě i dietě při chornickém onemocnění jater.
Jakon bývá nazýván jako plodina Inků. Jen mějte na paměti, že na rostlině se nachází dva druhy hlíz, oddenkové, které slouží ke množení a nejsou poživatelné. Ty se uchovávají k dalšímu množení napřesrok. Zatímco kořenové vyrůstají v trsech a ty jsou konzumní a nachází využití v kuchyni.
Léčivé účinky listů
Listy jsou po mnoho let používány v tradičním léčitelství v Peru. Léčivý odvar – čaj se hojně užívá i v Japonsku. Čaj z listů jakonu má nahořklou chuť, která se však v ústech promění v lahodně sladkou chuť. Má schopnost snižovat hladinu cukru v krvi. Čaj z listů však není prospěšný jen pro diabetiky, ale díky antioxidačnímu a detoxikačnímu účinku je tak vhodný pro každého. Dokonce působí jako prevence civilizačních chorob.
TIP:
Bylinky a produkty z bylinek můžete zakoupit v eshopu ZDE
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz
