Druhy vína: Vín existuje velký počet druhů, a tak je dobré znát alespoň základní charakteristiky, abyste věděli, které víno si při jaké příležitosti koupit.
Základní dělení
Základní dělení vína určuje vinařský zákon, který třídí vína podle vyzrálosti hroznů, jež se používají na jejich výrobu. Podle zákona tedy rozeznáváme víno stolní, víno jakostní a víno s přívlastkem. Kromě toho existují i další způsoby zpracování, která nám vytvářejí vína dezertní, dezertní kořeněná, perlivá a šumivá.
Vína stolní
V této skupině jsou vína, která obsahují minimálně 8,5 % obj. alkoholu a žádný nebo nízký zbytkový cukr. Stolní (ale i ostatní vína se dělí na bílá, červená a růžová). Stolní vína jsou běžná vína pro spotřebu, nemají žádný osobitý charakter.
Vína jakostní
Jakostní vína se vyrábějí ve dvou druzích: vína odrůdová révová a vína známková révová.
Vína s přívlastkem
Jako vína s přívlastkem označujeme vína, která se vyrábějí buď v jižních vinařských zemích, a proto obsahují mnoho přírodního cukru, nebo vína vyráběná v severnějších vinařských oblastech z hroznů, které dozrávají pozdě na podzim.
Tato vína mají vyšší obsah alkoholu a asi 25 g zbytkového cukru na litr. Speciálním typem sladkého vína je Tokajské, které se vyrábí na území severovýchodního Maďarska.
Vína dezertní
Tato vína dozrávají v jižních vinařských oblastech, a proto mají vysoký obsah přírodního cukru (14– 20 %) a rovněž vysoký obsah alkoholu (15–19 %). Nejznámější z této skupiny jsou víno Portské, Malaga a Marsala. Kromě nich sem patří i vína vyráběná oxidačním způsobem za přístupu vzduchu, jako je třeba Sherry nebo Madeira.
Vína kořeněná
Kořeněná vína jsou vyráběna jako vína dezertní, navíc se však do nich přidávají přísady, které jim dodávají požadovanou chuť a vůni. Patří sem zejména – kromě vín kořeněných – také aperitivy a vermuty. Koření na výrobu vermutů bývá často italského původu, protože italské koření je nejjemnější. Jako koření používané pro výrobu těchto vín můžeme jmenovat: pelyněk, kořen anděliky, hřebíček, zeměžluč, benedikt, skořice, rozmarýn a další.
Vína perlivá
Tuto skupinu vín tvoří vína uměle sycená kysličníkem uhličitým za chladu, nebo vína vyrobená kvašením v uzavřených nádobách do přetlaku 0,2 MPa). Pro výrobu uměle sycených vín se používají vína zejména stolní nebo jakostní, někdy také vína dezertní.
Vína šumivá
Šumivá vína jsou vyráběna kvašením moštu nebo druhotným kvašením vín v uzavřených nádobách. Jsou obecně známá jako sekty nebo šampaňské. Šampaňské se však smí používat pouze jako označení pro šumivá vína vyrobená ve francouzské oblasti Champagne, na něž se vztahuje ochranná známka od roku 1908.
Zdroje: www.wikipedia.org, Kraus V. a kol., Encyklopedie českého a moravského vína, R. B. Vurm, Praha 1997
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz
