Paprika (Capsicum annuum) je oblíbenou plodinou mnoha zahrádkářů. Patří mezi teplomilné zeleniny, které mají široké využití v kuchyni a pěstují se jak na otevřených záhonech, tak ve sklenících nebo fóliovnících. Existuje mnoho odrůd – od sladkých až po pálivé, v různých barvách i tvarech. Aby byl výsledek pěstování úspěšný, je nutné paprikám zajistit vhodné podmínky, péči a správnou sklizeň. V tomto článku se dozvíte, jak pěstovat papriky od semínka až po sklizeň a jak si zajistit zdravé rostliny s bohatou úrodou.
Výběr odrůdy
Před samotným výsevem si vyberte odrůdu podle toho, kde a jak chcete papriky pěstovat. Některé odrůdy jsou vhodnější do skleníku, jiné zvládnou venkovní záhon. Existují i kompaktní druhy určené do nádob nebo truhlíků.
Rozdělení paprik:
- Sladké papriky – oblíbené pro přímou konzumaci, plnění nebo pečení. Typické jsou kapie, beraní rohy nebo blokové papriky.
- Pálivé papriky (chilli) – využívají se jako koření, do omáček či pro fermentaci. Míra pálivosti se liší podle odrůdy (Scovilleho stupnice).
- Dekorativní papriky – vhodné pro pěstování v květináčích, často i jedlé.
Výsev a předpěstování sazenic
Papriky se v našich podmínkách pěstují pouze z předpěstovaných sazenic, protože mají dlouhé vegetační období. Výsev začíná v lednu až únoru, nejpozději začátkem března.
Semínka vyséváme do výsevních misek s jemným substrátem pro výsev a zakryjeme vrstvou substrátu asi 0,5 cm. Důležité je udržovat teplotu 24–28 °C do doby klíčení, které trvá 10–20 dní. Poté stačí teplota kolem 20–22 °C.
Po vzejití a vytvoření prvních pravých listů se rostlinky přepikýrují (rozsazují) do menších květináčků. Dále potřebují hodně světla – ideální je pěstovat je na jižním parapetu nebo pod přisvěcováním.
Před výsadbou na záhon nebo do skleníku je nutné sazenice otužit, tedy několik dní zvykat na venkovní teploty a světlo.
Výsadba na záhon nebo do skleníku
Sazenice vysazujeme ven v polovině května, kdy již nehrozí mrazy. Do skleníku je lze vysazovat i dříve, podle aktuálního počasí. Papriky potřebují slunné a teplé místo, chráněné před větrem.
Půda by měla být hluboká, propustná, výživná a bohatá na humus, s pH mezi 6,0–6,8. Ideální je stanoviště, kde v minulém roce nerostly jiné lilkovité rostliny (rajčata, brambory), kvůli riziku přenosu chorob.
Rozestupy mezi rostlinami by měly být asi 40–50 cm, řádky mohou být 50–60 cm od sebe. Po výsadbě rostliny důkladně zalijeme a případně přikryjeme netkanou textilií, která je ochrání před chladem a škůdci.
Péče během vegetace
Papriky vyžadují pravidelnou a vyváženou péči:
- Zálivka – papriky milují vlhkou, ale ne přemokřenou půdu. Zaléváme ke kořenům, nikoli na listy, ideálně ráno nebo večer. Při nedostatku vody může dojít k opadávání květů a deformaci plodů.
- Hnojení – první přihnojení se provádí asi 2–3 týdny po výsadbě. Používáme hnojiva s vyšším obsahem draslíku a fosforu, dusík jen v počátku růstu. Výborný je kompostový výluh nebo slepičince.
- Mulčování – udržuje vlhkost, potlačuje plevel a chrání kořeny před přehřátím. Vhodná je sláma, posekaná tráva nebo černá netkaná textilie.
- Zaštipování a vyvazování – některé odrůdy je vhodné vyštipovat (odstraňovat boční výhony) a vyvazovat ke kolíkům, aby se rostlina nezlomila pod tíhou plodů.
Ochrana proti chorobám a škůdcům
Papriky mohou být napadeny různými chorobami a škůdci, zejména v teplém a vlhkém prostředí:
- Plíseň šedá (Botrytis) – šedavý povlak na listech a plodech, prevencí je dobré odvětrávání a zalévání ke kořenům.
- Padlí – bílý povlak na listech, často při kolísavé vlhkosti.
- Bakteriální skvrnitost a viry – neléčitelné, nutné odstraňovat napadené rostliny.
- Mšice, molice, svilušky – saví škůdci, kteří oslabují rostlinu. Pomáhá výluh z kopřiv, neemový olej nebo mýdlový postřik.
Prevence je klíčová – dbejte na čistotu v okolí rostlin, včasné odstraňování napadených částí a střídání plodin na záhonech.
Sklizeň paprik
Papriky sklízíme podle odrůdy od července až do října. Plody se sklízejí v technické (zelené) nebo botanické zralosti (červené, žluté, oranžové apod.), podle toho, jak chceme papriky konzumovat.
- Technická zralost – plody jsou tvrdé, mají plnou velikost, ale nejsou vybarvené. Jsou křupavé a méně sladké.
- Botanická zralost – plody jsou zcela vybarvené, sladší, ale hůře skladovatelné.
Při sklizni je důležité papriku odstřihnout nůžkami nebo ostrým nožem, nevytrhávat, aby nedošlo k poškození rostliny. Pravidelná sklizeň podporuje další nasazení květů a plodů.
Papriky lze krátkodobě skladovat v chladničce, případně sušit, mrazit, nakládat nebo zpracovat do omáček, past nebo koření (zejména u chilli odrůd).
Pěstování paprik je velmi oblíbené, a pokud dodržíte základní pravidla, může vám přinést bohatou sklizeň chutných a zdravých plodů. Klíčem k úspěchu je včasný výsev, kvalitní sazenice, slunné stanoviště, pravidelná zálivka, hnojení a ochrana před škůdci. Ať už se rozhodnete pro sladké kapie, ostré chilli nebo kompaktní mini papriky, jistě najdete odrůdu, která se vám odmění vynikající chutí i vysokým výnosem.
