Pastiňák setý (Pastinaca sativa) je kořenová zelenina, která se v českých zahradách znovu vrací do obliby. Svojí nasládlou chutí připomínající mrkev a výbornými nutričními vlastnostmi si našel místo nejen v kuchyni, ale i v ekologickém zemědělství. Při správné péči je pěstování pastiňáku nenáročné a jeho kořeny jsou skvělým zdrojem vitamínů, minerálů a vlákniny. V následujícím článku se podíváme na to, jak pastiňák pěstovat, kdy jej sklízet a jak ho nejlépe využít.
Proč si vybrat pastiňák
Pastiňák má celou řadu výhod:
- Je mrazuvzdorný, a proto vhodný i pro pozdní sklizeň.
- Obsahuje vitamín C, vitamín K, kyselinu listovou, draslík a další důležité látky.
- Má vysoký obsah vlákniny a nízký glykemický index, což z něj činí zdravou potravinu i pro diabetiky.
- Je univerzální – lze ho vařit, péct, smažit nebo přidat do polévek a pyré.
Pěstování pastiňáku – krok za krokem
1. Příprava půdy
Pastiňák vyžaduje hlubokou, kyprou a dobře propustnou půdu, ideálně hlinitopísčitou. Půda by neměla být čerstvě vyhnojená, zejména ne hnojem, který může způsobit deformaci kořenů. Nejlepší je zařadit pastiňák do střídání plodin a vysévat ho po zelenině, která nezanechává těžkou a zhutnělou půdu.
Půdu je vhodné na podzim zrýt do hloubky alespoň 30 cm a vylepšit kompostem nebo vyzrálým organickým hnojivem.
2. Výsev
Pastiňák má dlouhou vegetační dobu (až 200 dní), proto se vysévá co nejdříve na jaře, obvykle od března do začátku dubna, jakmile to počasí a stav půdy dovolí.
- Semena vysévejte do řádků vzdálených cca 30–40 cm.
- Hloubka výsevu by měla být 1,5 až 2 cm.
- Semena klíčí pomalu – první rostlinky se objevují za 2–3 týdny.
- Po vzejití rostliny vyjednoťte na vzdálenost 10–15 cm, aby měly kořeny dostatek prostoru.
TIP: Semena pastiňáku rychle ztrácejí klíčivost – používejte pouze čerstvá semena z aktuální sezóny.
Péče během růstu
Zálivka je důležitá především v suchých obdobích. Pravidelné, ale přiměřené zavlažování napomáhá rovnoměrnému růstu kořenů. Vyhněte se přemokření, které může vést k hnilobě.
Rostliny je vhodné pravidelně odplevelovat, zejména v počátečním stadiu růstu, kdy mladé sazenice rostou pomalu a plevel je může zadusit.
Hnojení během vegetace není nezbytné, pokud byla půda dostatečně připravena na podzim. Pokud přesto chcete dodat živiny, volte draselná a fosforečná hnojiva, ne dusíkatá.
Choroby a škůdci
Pastiňák není výrazně náchylný k chorobám, ale mohou ho ohrozit:
- Padlí, zvláště při vlhkém a teplém počasí.
- Bělokazi (larvy kováčků), kteří poškozují kořeny.
- Mšice, zejména v mladém stadiu růstu.
Jako preventivní opatření slouží střídání plodin a přiměřená zálivka. Při výskytu škůdců můžete použít biologickou ochranu nebo šetrné postřiky na přírodní bázi.
Sklizeň a skladování
Pastiňák se sklízí od října do listopadu, nejlépe po prvních mrazících, které zvyšují cukernatost kořene a dodávají mu jemnější chuť.
- Kořeny se opatrně vyrývají rycími vidlemi, aby se nepoškodily.
- Odstraňte natě těsně nad kořenem a nechte pastiňák oschnout na vzdušném místě.
Skladování probíhá podobně jako u mrkve nebo celeru – ideálně v písku ve sklepě nebo chladné místnosti s vysokou vlhkostí. Takto skladovaný pastiňák vydrží až do jara.
Využití v kuchyni
Pastiňák má jemnou, sladkou chuť, která se zvýrazní tepelnou úpravou. Používá se podobně jako mrkev:
- Do polévek a vývarů
- Jako příloha – například pečený s medem a bylinkami
- Do zeleninových pyré, kde dodá krémovou strukturu
- V kombinaci s bramborami jako netradiční kaše
- Lze ho i nastrouhat do salátů nebo upéct jako hranolky
Pastiňák je neprávem opomíjenou plodinou, která si zaslouží místo na každé zahradě. Jeho pěstování není náročné, a pokud mu dopřejete vhodné podmínky, odmění vás bohatou úrodou výživných a chutných kořenů. Navíc je díky své mrazuvzdornosti skvělou volbou pro podzimní i zimní sklizeň. Ať už pastiňák využijete v kuchyni na slano nebo i na sladko, určitě oceníte jeho univerzálnost, chuť a zdravotní přínosy.
