Zima je obdobím, kdy většina rostlin odpočívá. Mnoho pěstitelů se proto domnívá, že v zimě se nehnojí vůbec. To ale není úplně pravda. I v chladných měsících mohou některé rostliny potřebovat doplňkovou výživu, ať už proto, že aktivně rostou (např. pokojové rostliny), nebo se připravují na jarní start. Správné zimní přihnojování však vypadá úplně jinak než to letní. Klíčové je rozlišit, které rostliny výživu potřebují, kdy je vhodné ji dodat a jaký typ hnojiva zvolit.
Přihnojování v zimě – ano nebo ne?
V přírodě má většina rostlin v zimě období klidu. Jejich metabolismus se zpomaluje, listy opadávají, voda v půdě je studená a kořeny téměř nepřijímají živiny. Proto je venkovní hnojení většinou zbytečné a může být dokonce škodlivé – živiny by se nevstřebaly a zbytečně by se vyplavily do půdy.
Jsou ale výjimky, kdy má zimní hnojení smysl:
-
Pokojové rostliny, které mají teplo a světlo, mohou růst i v zimě. Ty potřebují mírnou výživu.
-
Zimní zelenina (např. kadeřávek, špenát, pór) čerpá živiny i v chladnějším období.
-
Trvalky, ovocné stromy a keře lze přihnojit v pozdní zimě nebo na konci února, aby měly živiny připravené pro jarní rašení.
Zásadní pravidlo zní: v zimě nikdy nepřihnojuj do zmrzlé půdy. Rostlina by živiny nevyužila a mohlo by dojít k poškození kořenů.
Pokojové rostliny – výjimka, která si žádá péči
Pokojové rostliny mají jiné podmínky než ty venkovní. Jsou v teple, mají často dostatek světla (nebo umělé osvětlení), a proto rostou i v zimních měsících.
Pokud rostlina vytváří nové listy nebo výhonky, znamená to, že stále aktivně vegetuje – a tedy potřebuje výživu.
Doporučuje se:
-
Hnojit mírně, přibližně jednou za 4–6 týdnů.
-
Používat tekutá hnojiva určená pro pokojové rostliny – např. univerzální, pro zelené nebo kvetoucí rostliny.
-
Roztok by měl být poloviční koncentrace oproti běžnému dávkování.
Rostliny, které v zimě odpočívají (např. kaktusy, sukulenty, cibuloviny), se nehnojí vůbec. Jakmile by dostaly výživu v době klidu, mohly by začít rašit příliš brzy a vyčerpat se.
Zimní zelenina a bylinky
Na zahradě mohou být v zimě odolné druhy zeleniny, které rostou i při nižších teplotách. Patří sem zimní špenát, pór, růžičková kapusta, kadeřávek či polníček. Tyto rostliny je vhodné přihnojit, ale jen velmi šetrně.
Ideální je použít přírodní (organická) hnojiva, která působí dlouhodobě a pozvolna:
-
Kompost – zlepšuje strukturu půdy a uvolňuje živiny postupně.
-
Kravský nebo koňský hnůj – vhodný na podzim nebo v mírných zimách, nikdy však do zmrzlé země.
-
Vermikompostový čaj nebo slepičí výluh – zředěné tekuté hnojivo, které dodá rostlinám živiny bez rizika přehnojení.
Tato hnojiva se aplikují v teplejších dnech, kdy půda není promrzlá, obvykle v únoru či březnu.
Zimní příprava půdy pro jaro
Zimní měsíce jsou také ideální k přípravě půdy pro nadcházející sezónu. I když se přímo nehnojí, je vhodné dodat půdě organickou hmotu, která se přes zimu pozvolna rozloží.
Na záhony lze už v prosinci nebo lednu rozhodit:
-
Kompost,
-
Posekanou trávu nebo listí,
-
Rozleželý hnůj,
-
Dřevěný popel (zdroj draslíku a vápníku).
Přes zimu se tyto materiály rozkládají mrazem a vlhkostí, a na jaře je půda bohatší a úrodnější. Tento způsob „zimního hnojení“ je šetrný a velmi účinný.


Ovocné stromy a keře – hnojení až na konci zimy
U ovocných stromů, keřů a trvalek se zimní hnojení provádí velmi opatrně. Příliš brzká výživa by mohla rostliny „probudit“ předčasně.
Optimální doba je konec února nebo začátek března, kdy už půda rozmrzá. Doporučuje se:
-
Doplnit kompost nebo zetlelý hnůj kolem kmene.
-
Použít hnojivo s pomalým uvolňováním (např. Cererit nebo hnojiva pro ovocné dřeviny).
-
Nepřidávat dusíkatá hnojiva – ta patří až do jara.
Takto připravená půda zajistí, že při prvním jarním oteplení budou mít rostliny dostatek výživy pro růst a rašení.
Jak poznat, že rostlina v zimě výživu potřebuje
Není vždy snadné určit, zda má smysl v zimě hnojit. Rostlina si ale často sama řekne:
-
Nové výhonky a zelené listy – můžeš mírně přihnojit.
-
Zastavený růst, opad listů, klidové období – hnojení vynech.
-
Žloutnutí listů u pokojových rostlin – značí nedostatek dusíku nebo železa. Zde pomůže mírná dávka tekutého hnojiva.
Zimní přihnojování rostlin má svá jasná pravidla:
-
Venkovní rostliny většinou výživu v zimě nepotřebují, půda je studená a živiny se nevyužijí.
-
Pokojové rostliny, které rostou i v zimě, hnojíme mírně, asi 1× měsíčně poloviční dávkou tekutého hnojiva.
-
Zimní zeleninu lze přihnojit přírodními hnojivy v teplých dnech.
-
Trvalky, keře a stromy se hnojí na konci zimy, kdy půda rozmrzá.
-
Nikdy nehnoj do zmrzlé půdy a vyhýbej se přehnojení dusíkem.
Zimní přihnojování tedy ano – ale s rozumem a jen tam, kde má smysl.
Správně načasovaná a šetrná výživa pomůže rostlinám lépe přežít zimu a připraví je na jarní růst, aniž by se zbytečně vyčerpaly











