Klikva patří mezi méně běžné, ale velmi zajímavé drobné ovocné rostliny, které mohou při správných podmínkách nabídnout pěstiteli atraktivní červené plody a zároveň vytvořit nízký půdopokryvný porost. V přírodě se jí daří především na vlhkých až rašelinných stanovištích, což napovídá, že při pěstování klikvy je nejdůležitější vytvořit vhodné půdní prostředí. Na rozdíl od běžných ovocných keřů jí nevyhovuje obyčejná zahradní zemina s neutrální reakcí, ale potřebuje výrazně kyselý substrát s dostatkem organické hmoty a rovnoměrnou vláhou. Pokud jí takové podmínky připravíme, může se postupně rozrůst do nízkého koberce, který je dekorativní během větší části roku a v období plodnosti nabídne drobné, výrazně zbarvené plody. Klikva je příbuzná brusinkám a podobně jako ony patří mezi rostliny, které mají specifické nároky na půdu, vodu a stanoviště.
Kyselá půda je základ úspěchu
Nejdůležitější podmínkou pro pěstování klikvy je vhodná půda. Klikva patří mezi kyselomilné rostliny a nejlépe prospívá v substrátu s nízkým pH, který připomíná podmínky rašelinišť. Běžná zahradní zemina může být pro její kořenový systém příliš zásaditá a rostlina v ní bude postupně chřadnout, i když jí dopřejeme dostatek vody. Vhodné je proto připravit speciální záhon nebo větší nádobu, kde lze půdní reakci lépe kontrolovat. Použít lze substrát určený pro kyselomilné rostliny, například pro borůvky, azalky nebo rododendrony, a podle potřeby jej doplnit vhodným organickým materiálem. Důležité je také pravidelně sledovat stav substrátu, protože vlastnosti půdy se mohou postupně měnit. Pokud je voda používaná k zalévání tvrdá a obsahuje více vápníku, může se kyselost substrátu postupně snižovat.
Klikva potřebuje vlhkost, ale ne stojatou vodu
Při zálivce klikvy je potřeba najít správnou rovnováhu mezi dostatkem vláhy a dobrým odvodněním. Přirozená stanoviště klikvy bývají vlhká, ale to neznamená, že kořeny musí být trvale ponořené ve stojaté vodě. Dlouhodobé zamokření může vést k nedostatku kyslíku v půdě a následnému poškození kořenů. Na druhou stranu úplné vyschnutí substrátu je pro rostlinu také nevhodné, zvláště během horkého léta. Nejlepší je proto půda, která zůstává mírně a rovnoměrně vlhká, ale přebytečná voda může volně odtékat. V období sucha je vhodné vláhu pravidelně kontrolovat a podle potřeby zavlažovat. U klikvy je lepší zabránit velkým výkyvům mezi úplným vyschnutím a následným přemokřením.
Dešťová voda může být velmi dobrým řešením
Protože klikva vyžaduje kyselé prostředí, může být při jejím pěstování výhodná dešťová voda. Ta bývá obecně měkčí než některé druhy vody z vodovodního řadu a neobsahuje takové množství minerálů, které by mohly postupně měnit půdní reakci. Pokud máte možnost zachytávat dešťovou vodu do čisté nádoby, můžete ji využít nejen pro klikvu, ale také pro další kyselomilné rostliny. Voda by však neměla být dlouhodobě skladována v nevhodných podmínkách, kde by se mohla znečistit nebo začít zapáchat. Pokud používáte vodu z vodovodu, není nutné kvůli tomu rostlinu automaticky vyřadit z pěstování, ale u citlivých kyselomilných rostlin může být vhodné sledovat pH substrátu a jeho dlouhodobý vývoj.
Slunce pomáhá plodům dobře dozrávat
Pro stanoviště klikvy je vhodné místo s dostatkem světla. Rostlina může růst i v lehkém polostínu, ale pro bohatší kvetení a tvorbu plodů je výhodnější slunné stanoviště. Dostatek světla podporuje kompaktní růst a pomáhá plodům správně vybarvovat. Na velmi rozpáleném místě však může být problémem rychlé vysychání půdy, takže v takovém případě je důležité věnovat větší pozornost zavlažování a mulčování. Dobrou volbou může být místo, kde rostlina dostává několik hodin přímého slunce a zároveň má půdu, která dokáže udržet přiměřenou vlhkost. Při plánování záhonu je vhodné myslet také na budoucí rozrůstání klikvy, protože její výhony se mohou postupně rozprostírat do okolí a vytvořit souvislý nízký porost.
Mulč pomůže udržet správné podmínky
Jedním z užitečných pomocníků při péči o klikvu je organický mulč. Vrstva vhodného materiálu omezuje odpařování vody, chrání povrch půdy před přehříváním a zároveň může pomoci udržovat podmínky podobné těm, které kyselomilné rostliny vyhledávají. Vhodná může být například borová kůra nebo jiný materiál určený pro kyselomilné rostliny. Mulč je potřeba doplňovat podle toho, jak se postupně rozkládá. Neměl by být však navršen přímo na střed rostliny nebo její hlavní výhony v příliš silné vrstvě, protože dlouhodobě vlhké prostředí v těsné blízkosti rostliny může podporovat hnilobu. Správně použitý mulč může zároveň omezit růst plevelů, které by klikvě konkurovaly o vodu a živiny.
Klikva nepotřebuje klasické zahradní hnojení
U hnojení klikvy je potřeba být opatrný, protože rostlina má odlišné nároky než například jabloně nebo běžné okrasné keře. Kyselomilné rostliny mohou být citlivé na nadbytek některých živin a přílišné hnojení může poškodit kořenový systém nebo podpořit růst listů na úkor plodnosti. Pokud je klikva vysazena do kvalitního substrátu určeného pro kyselomilné rostliny, nemusí být v prvním období potřeba žádné výrazné přihnojování. Později lze podle kondice rostliny použít mírné hnojivo určené pro kyselomilné druhy, přičemž je důležité nepřekračovat doporučené dávkování. Hnojení je vhodnější provádět v období aktivního růstu a později během sezony jej omezit, aby rostlina měla dostatek času připravit se na zimní období.
Kdy se objevují květy a první plody
Kvetení klikvy přichází obvykle v průběhu jara a květy jsou poměrně drobné, ale při dobrých podmínkách se jich může objevit značné množství. Po opylení se začínají vyvíjet malé plody, které postupně rostou a získávají charakteristickou barvu. Načasování sklizně závisí na druhu, odrůdě a počasí. Klikva může plodit již u relativně mladých rostlin, ale plná úroda se obvykle dostavuje až po dobrém zakořenění a rozrůznění porostu. Pokud rostlina bohatě kvete, ale vytváří jen málo plodů, může být příčinou nevhodné počasí v době kvetení, nedostatek opylovačů, přílišné zastínění nebo celkově nevhodné podmínky pro růst.
Plody mohou zůstat na rostlině dlouho
Výhodou plodů klikvy je jejich výrazné zbarvení a poměrně dobrá odolnost. Podle konkrétního druhu a podmínek mohou plody na rostlině zůstávat delší dobu a sklizeň nemusí být provedena okamžitě po prvním vybarvení. V zahradních podmínkách je však vhodné sledovat jejich zralost a zdravotní stav, zejména pokud přichází období dlouhodobě vlhkého počasí. Zralé plody lze využít čerstvé, ale také ke zpracování. Charakteristická chuť klikvy je výraznější a kyselejší než u některých běžných drobných ovocných druhů, a proto se často kombinuje se sladšími surovinami. Plody lze využít například do omáček, džemů, domácích dezertů nebo různých ovocných směsí.
Jednoduchý recept z čerstvé klikvy
Pokud máte vlastní úrodu, můžete si připravit jednoduchou klikvovou omáčku, která se hodí například k pečenému masu nebo sýrům. Přibližně 250 gramů omytých plodů vložte do menšího hrnce, přidejte 100 až 150 ml vody a podle chuti přibližně 50 až 80 gramů cukru nebo jiné sladící suroviny. Směs pomalu zahřívejte a za občasného promíchání vařte tak dlouho, dokud plody nezměknou a směs nezačne houstnout. Podle chuti můžete přidat kousek skořice nebo trochu pomerančové kůry, které výraznou kyselost klikvy příjemně doplní. Hotovou omáčku nechte vychladnout a použijte ji čerstvou nebo ji po odpovídajícím zpracování uchovejte podle běžných zásad pro domácí zavařování. Klikva se díky výrazné chuti dobře uplatní také v kombinaci s jablky, hruškami nebo jiným sladším ovocem.
Řez většinou není hlavní starostí
Na rozdíl od mnoha ovocných keřů nevyžaduje řez klikvy pravidelné a výrazné zásahy. Její nízký plazivý růst umožňuje rostlině postupně se rozšiřovat do okolí a vytvářet souvislý porost. Pokud některé výhony usychají, jsou poškozené nebo rostou nevhodným směrem, lze je opatrně odstranit. Silné zkracování však není nutné provádět bez důvodu, protože bychom mohli odstranit části, které by v další sezoně přispěly k tvorbě květů a plodů. U hustších porostů může být vhodné občas odstranit přestárlé nebo poškozené části, aby se dovnitř dostalo více světla a vzduchu. Zásah by měl být spíše mírný a zaměřený na udržení zdravého a dobře větraného porostu.
Klikvu lze pěstovat také v nádobě
Pokud nemáte vhodný záhon s kyselou půdou, nabízí se pěstování klikvy v nádobě. To může být dokonce praktické řešení, protože lze lépe kontrolovat půdní reakci a kvalitu substrátu. Nádoba by měla být dostatečně široká, protože klikva se rozrůstá spíše do stran než do výšky. Na dně musí být odtokové otvory, aby přebytečná voda nemohla zůstávat u kořenů. Použijte substrát určený pro kyselomilné rostliny a pravidelně kontrolujte jeho vlhkost. V nádobě substrát vysychá rychleji než v zemi, takže během horkého léta může být potřeba častější zálivka. Zároveň je však nutné zabránit přelití. Nádobu je možné umístit na balkon, terasu nebo menší zahradu, kde klikva může vytvořit dekorativní převislý porost.
Rozmnožování je možné několika způsoby
Množení klikvy lze provádět několika způsoby, přičemž pro domácího pěstitele bývá nejjednodušší využít zakořeňování výhonů nebo nákup mladých sazenic. Rostlina vytváří plazivé výhony, které mohou při kontaktu s vhodným vlhkým substrátem zakořeňovat. Takto vzniklé části lze po dostatečném zakořenění oddělit a přesadit. U některých pěstitelů se využívá také řízkování, které však vyžaduje vhodné podmínky a trochu více trpělivosti. Pro začátečníka je proto obvykle nejjednodušší koupit zdravou rostlinu a následně ji nechat postupně rozrůstat. Při výsadbě několika rostlin je vhodné dodržet dostatečný prostor, protože klikva se za několik sezon může rozrůst výrazně více, než původně naznačovala malá sazenice.
Na škůdce a choroby dávejte pozor především při nevhodných podmínkách
Pokud je klikva pěstována ve vhodném substrátu a má přiměřenou vláhu, bývá její péče poměrně jednoduchá. Problémy se mohou objevit především tehdy, když je stanoviště příliš suché, půda není dostatečně kyselá nebo je porost dlouhodobě přemokřený a špatně větraný. Při pravidelné kontrole lze včas odhalit změny barvy listů, poškození výhonů nebo známky napadení škůdci. Žloutnutí listů nemusí automaticky znamenat nedostatek hnojiva a někdy může souviset právě s nevhodným pH půdy, při kterém rostlina nedokáže správně přijímat některé živiny. Před přidáním dalšího hnojiva je proto vhodné nejprve zkontrolovat půdní podmínky a způsob zálivky.
Zimování bývá jednodušší než u citlivějších rostlin
Zimní péče o klikvu nebývá při pěstování venku příliš náročná, protože rostlina je přizpůsobena chladnějším podmínkám. V nádobě je však kořenový systém vystaven většímu riziku promrznutí než při výsadbě přímo v půdě. Pokud pěstujete klikvu v květináči, je proto vhodné nádobu před silnými mrazy chránit například umístěním do závětří a vhodným obalením nádoby. Důležité je také nenechat substrát během zimy zcela vyschnout, zejména pokud je delší dobu bez sněhu a srážek. Většinou však není potřeba rostlinu přenášet do vytápěné místnosti, protože přirozené zimní období je pro její vegetační cyklus důležité. Na jaře je vhodné zkontrolovat stav výhonů a případně odstranit poškozené části.
Klikva může být ozdobou i užitkovou rostlinou
Klikva na zahradě představuje zajímavou alternativu k běžně pěstovaným drobným ovocným druhům. Její hlavní zvláštností je požadavek na kyselou, humózní a rovnoměrně vlhkou půdu, která se výrazně liší od podmínek vhodných pro většinu běžné zeleniny a ovocných stromů. Jakmile však rostlině připravíte správný substrát, není její další péče příliš složitá. Důležitá je především pravidelná kontrola vláhy, dostatek světla, ochrana kořenů před přehřátím a šetrné přihnojování vhodné pro kyselomilné rostliny. Klikvu lze pěstovat přímo v zahradním záhonu i v nádobě a při dobrých podmínkách se postupně rozroste do atraktivního zeleného koberce, který na podzim ozdobí červené plody. Pokud máte na zahradě místo pro kyselomilné rostliny a chcete vyzkoušet něco méně obvyklého, může být pěstování klikvy velmi zajímavým způsobem, jak rozšířit domácí ovocnou úrodu.
