Na jeho jménu se čeští jazykozpytci příliš nepředvedli, možná proto ho většina zahradnictví raději nabízí pod latinským označením Macleaya nebo počeštěně makleja. Pokud hledáte nevšední trvalku, nenáročnou na péči a s vysokým vzrůstem, půjde o tip přesně pro vás.
Na zahrádkách ji zatím příliš nevídáme. Okecek srdčitý alias Macleaya cordata roste totiž původně V Japonsku a Číně (a vedou se se spory o to, na které lokalitě se objevil první), ale se stále přibývající oblibou asijských zahrad pomalu přichází i jeho čas. Je však použitelný univerzálně, a to všude tam, kde potřebujete rozbít jednotvárné nevýrazné pozadí zahrady (třeba pás živého plotu) nebo kde chcete zakrýt nějaký nevzhledný zahradní prvek (například rozvodnou skříňku). Pamatujte jen na to, že je mírně jedovatý. Jestliže vaše malé děti nebo zvířata rádi ochutnávají zelené listy, zatím s jeho pořízením raději počkejte.
Náš tip: Někdy můžete na okecek v prodejnách narazit také pod odborným názvem Bocconia cordata WILLD. A ani literatura o zahradních rostlin v tomto bohužel není úplně jednotná.
Okecek vás rychle přeroste
Ne, neuzurpuje si na vaší zahradě tolik místa, naopak – vytahuje se spíše do délky. Už uprostřed sezóny hravě naroste do dvou metrů, a to bez nutného přihnojování nebo tvarovacího řezu. Vysoké nevětvené štíhlé lodyhy stříbřité barvy zaujmou velkými členitými listy, ne nepodobnými třeba fíkovým. Na okrajích jsou zubaté, z rubu modrozelené a na lící pak do stříbrna. Díky tomu má celá rostlina zajímavý kouřový nádech.
V červenci a srpnu se pak na koncích stonků objeví vysoké laty s množstvím krémových až světle hnědých drobných kvítků. Díky nim se výška okecku snadno přehoupne přes půl druhého metru. Takže pozor při výsadbě třeba v okolí altánu, ať místo půvabných rovných stvolů nemáte nakonec jen pokroucenou nevzhlednou džungli.
Náš tip: mezi novinky na trhu patří okecky, chlubící se naopak červenými odstíny. Například skořicově zbarveným listy a nahnědlou měděnou červení květů vás potěší kultivar Korallenfeder.
Univerzální kráska do zapomenutých kousků zahrady
Na výběr stanoviště není okecek náročný. Vyhovuje mu sluníčko až střední polostín. A se zálivkou je to podobné. Svědčí mu sucho nebo jen mírně vlhký substrát, zálivku obvykle vyžaduje jen v těch nejteplejších měsících roku. Nemá rád pouze místa celoročně vystavená nepříjemnému větru. Co do péče mu stačí každé jaro trocha kompostované zeminy, rozhozená po záhonku.
Okecek vytváří husté, kompaktní trsy, dokáže se však také pomalu šířit do svého okolí postranními výhony. Můžete ho tedy zasadit na plánované místo v hluboké nádobě nebo mu vykopat rýhu, vyloženou netkanou textilií či plastovými obrubníky. Pak budete mít jistotu, že zůstane pouze přesně tam, kde ho chcete mít.
Množení a zimování okecku
Chcete-li se o svou nově nabytou zelenou radost podělit s přáteli, věnujte jim řízky s minimálně jedním zdravým listem. Ty stačí vložit do květináčku nebo zasadit přímo na záhon, na pár týdnů zakrýt poklopem nebo třeba sklenicí pro udržení vyšší vzdušné vlhkosti a můžete se těšit na nové krasavce.
Druhou možností je dělení kořenů časně zjara. Jednoduše rozdělte trs okecku napůl a jeho polovinu vysaďte na jiném vhodném místě.
Achillova pata okecků tkví v jejich náchylnosti na první mrazíky. Ty listy většinou úplně spálí, i když kořenům se nic nestane. Okecek ořežte a přikryjte vrstvou chvojí. To můžete na jaře odstranit asi v polovině dubna, jakmile začne být trochu teplejší počasí. Ale pozor, pozdní mrazíky mohou mladým výhonům ublížit, mějte proto po ruce pro případ nouze vždy kousek netkané textilie na přikrytí.
TIP:
Rostliny, sazenice, semínka, truhlíky, potřeby na zahradu a mnoho dalšího můžete zakoupit v ONLINE ZAHRADNICTVÍ ZDE
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz
