Růže keltská byla po delší čas jedním ze zdrojů, ze kterého byly vyšlechtěny první evropské kulturní růže. Šlechtění probíhalo už ve starověku. Vytváří husté keříčky a má nádherné, voňavé květy.
Růže keltská (Rosa gallica) též také galská, plazivá či francouzská. Je to stará kulturní rostlina, která sloužila a stále slouží pro šlechtění nových odrůd. Je rozšířená ve střední a jižní části Evropy, svůj název získala, protože často kopírovala někdejší keltské osídlení. Šlechtěním této růže se lidé zabývali už ve starověku. Mnoho odrůd, vyšlechtěných ve středověku a raném novověku zaniklo. Vlastnosti růže keltské a její vůně je patrná i na dnešních vyšlechtěných růžích.
Růže keltská vytváří bohatě odnožující, nízké, poléhavé keříky. Patří spíše k nižším druhům růží, dorůstá asi 50 cm. Keříky jsou husté. Výhony jsou přímé a ostnité s kožovitými listy. Kvete od května do června jednoduchými květy, barvy růžovo – červené až tmavě – růžové, jsou přibližně 10 cm velké a intenzivně voní. Plodem je vejčitý šípek, který postupně červená.
Jak růži keltskou pěstovat
Rostlina má ráda slunné místo až polostín. Má ráda výživné, hluboké půdy s dostatkem humusu, hlinité či hlinitopísčité. Růži sázíme v den nákupu. Připravíme pro ni jámu 40 cm hlubokou, kterou jsme předtím prokypřili do 60 cm. Jednotlivé rostlinky sázíme 45 cm daleko od sebe. Před výsadbou odstraníme všechny poškozené kořeny, vysazujeme asi o 5 cm hlouběji než rostla ve školce. Nadzemní část trochu zkrátíme a konečný řez provedeme na jaře.
Během vegetace pravidelně provzdušňujeme půdu a odstraňujeme plevel. Zaléváme pravidelně ke kořenům. Na jaře před zahájením vegetace hnojíme, hnojivo by nemělo obsahovat chlór.
Není nutné ji každoročně upravovat hlubokým řezem, postačí na jaře keř prosvětlit, odstranit nevhodně rostoucí, poškozené a staré větve.
TIP:
Rostliny, sazenice, semínka, truhlíky, potřeby na zahradu a mnoho dalšího můžete zakoupit v ONLINE ZAHRADNICTVÍ ZDE
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz