Zahrada je pro mnoho lidí pýchou a radostí. Pečlivě pěstované květiny, zeleninové záhony, upravené trávníky – to vše vyžaduje čas, péči a trpělivost. Ale co když se tímto pečlivě udržovaným rájem prožene čtyřnohý mazlíček, a z rajčatového záhonu udělá místo k výkopovým pracím? Psi hrabající záhony nejsou jen otázkou estetiky – mohou být i příčinou konfliktů, zklamání nebo nepochopení. Ale proč to vlastně dělají? A jak s tím naložit?
Proč psi hrabou?
Hrabaní je pro psy zcela přirozené chování, které má kořeny hluboko v jejich zvířecích instinktech. Ne vždy to dělají „naschvál“ nebo z nudy – i když i to je někdy důvodem. Hlavní příčiny mohou být:
- Instinktivní potřeba hledat kořist – psi cítí v půdě hlodavce, červy či hmyz, a jejich přirozená zvědavost je vede k vyhrabávání.
- Zchlazení v horku – v letních dnech si psi hrabou mělké jámy, do kterých si lehají, protože půda je chladnější než vzduch.
- Nuda nebo frustrace – pokud pes tráví hodně času na zahradě bez podnětů, může začít hrabat z dlouhé chvíle.
- Zábava – jednoduše je to baví. Pro některé psy je hrabání stejně uspokojující jako pro člověka skládání puzzle.
- Označování teritoria – zejména samci mohou hrabat kvůli značkování nebo zanechání pachových stop.
- Změny v prostředí nebo stres – nové prostředí, příchod jiného zvířete nebo stěhování může vést k nervóznímu chování, včetně hrabání.
Co na to zahrádkář?
Pro majitele zahrady může být pes hrabající záhony doslova pohromou. Rozhrabaná půda, zničené rostliny, vytrhané sazenice – někdy i za několik vteřin pejskařské aktivity zmizí týdny práce. A pokud pes hrabe ne na svém pozemku, ale u souseda, situace se může rychle vyhrotit.
Zahrada je přitom často vnímána jako prostor pro soužití lidí, rostlin a zvířat. Proto je třeba hledat řešení, která budou přijatelná pro obě strany – pro psa i pro majitele záhonů.
Jak psovi hrabání odnaučit?
Není to snadné, ale kombinace trpělivosti, prevence a výchovy často přináší výsledky.
- Poskytněte alternativu
Pokud má pes silnou potřebu hrabat, vyhraďte mu na zahradě „psí kout“ s pískem nebo volnou půdou, kde si může bezpečně hrabat. Mnoho psů si na tento prostor zvykne, pokud je pozitivně motivováno. - Zvýšení pohybové aktivity a podnětů
Unavený pes = spokojený pes. Dlouhé procházky, hry, trénink nebo hledání pamlsků pomáhají odvést pozornost od hrabání. Nudící se pes hledá zábavu sám, a to často právě v záhonu. - Zamezení přístupu k záhonům
Instalace nízkého plůtku, zahradních mříží nebo i rostlin s odpuzující vůní (např. levandule, rozmarýn) může omezit vstup psa na chráněná místa. - Odměňování žádoucího chování
Pokud pes hrabání přeruší na povel, okamžitě jej odměňte. Výchova pozitivní motivací má u psů největší úspěšnost. - Pachové odpuzovače
Existují přírodní prostředky, které psům nevoní – citrusová kůra, kávová sedlina, chilli prášek. Pozor ale na toxické látky – některé esenciální oleje či koření mohou být pro psy škodlivé.
Pokud pes ničí cizí zahradu
Situace se komplikuje, pokud pes pravidelně vstupuje na sousední pozemek a tam hrabe. Z hlediska práva platí, že majitel zvířete je odpovědný za škodu, kterou pes způsobí. Pokud tedy rozhrabe cizí záhon, může být majitel vyzván k náhradě škody.
Doporučený postup:
- Zajistit, aby pes nemohl utíkat – opravit plot, zamezit dírám, zpevnit branku.
- Komunikovat se sousedem – omluva a nabídka nápravy často zabrání vážnějším sporům.
- Vést psa k respektování hranic pozemku – např. pomocí výcviku nebo vodítka při volném pobytu.
Pokud naopak sousedův pes hrabe na vaší zahradě, a majitel situaci neřeší, je možné se obrátit na obecní úřad nebo přivolat městskou policii. Opakované narušování soukromí cizím psem může být považováno za přestupek.
Prevence je klíč
Dlouhodobým řešením je kombinace výchovy psa, fyzických bariér a porozumění jeho potřebám. Mnoho problémů se dá předejít tím, že pes má jasně stanovená pravidla, a zároveň dostatek prostoru i zábavy.
Zvaž také:
- Péči o půdu – čerstvě pohnojená, vlhká půda je pro psy obzvlášť lákavá.
- Výběr odolných rostlin – některé druhy snesou více hrubého zacházení než jiné.
- Mulčování záhonů – kůra nebo štěpka mohou odradit psa od kopání.
Může zahrada i pes existovat v souladu?
Ano – ale vyžaduje to čas, plánování a trpělivost. Psi nejsou nepřátelé zahrady – jen často nechápou, co nám na tom květinovém záhonu tolik záleží. Pokud se na ně podíváme nejen jako na rušitele, ale i jako na společníky se specifickými potřebami, můžeme najít způsob soužití, který bude vyhovovat oběma stranám.
Správně vedený pes může být hlídačem zahrady, radostí dětí, i parťákem při zahradničení – jen mu musíme ukázat, kde končí jeho teritorium a začíná záhon s mrkví.