Pěstitelé zeleniny, květin i pokojových rostlin se často setkávají s problémem, kdy mladé sazenice vytvářejí tenké, slabé stonky a mají tendenci se ohýbat nebo padat. Tento jev může výrazně ovlivnit další vývoj rostliny a její schopnost dorůst do zdravého, plodícího jedince. Slabé stonky jsou výsledkem kombinace několika stresových faktorů, které narušují fyziologii rostliny už v jejím počátečním vývoji. Tento článek shrnuje hlavní příčiny slabých stonků u sazenic, možnosti prevence a doporučení pro nápravu.
Co způsobuje slabé stonky u sazenic?
- Nedostatek světla (etiolizace)
Jednou z nejčastějších příčin slabých stonků je nedostatek světla. Sazenice, které nemají dostatek světla, se snaží růst směrem ke zdroji světla a tím se nadměrně vytahují. Stonky jsou pak dlouhé, tenké a neschopné unést vlastní váhu. Tento jev se označuje jako etiolizace. Je typický pro zimní a předjarní výsevy v interiéru bez doplňkového osvětlení. - Příliš vysoká teplota při klíčení a růstu
Příliš teplé prostředí podporuje rychlý, ale nezdravý růst. Sazenice se vytahují, protože růst není doprovázen dostatečným zpevňováním pletiv. Optimální teploty pro většinu zeleniny po vyklíčení jsou mezi 15–20 °C. Vyšší teploty podporují slabý růst, zvláště pokud jsou doprovázeny tmavým prostředím. - Nadměrné zalévání
Trvale vlhký substrát omezuje rozvoj kořenů a způsobuje, že sazenice jsou vodnaté a nestabilní. Také může vést k výskytu houbových chorob (např. padání klíčních rostlin). Pravidelná, ale mírná zálivka je nezbytná. Substrát by měl mezi zálivkami lehce vyschnout. - Nedostatek pohybu (mechanická stimulace)
Rostliny potřebují vnímat pohyb jako signál pro posílení pletiv. Sazenice pěstované v klidném prostředí bez proudění vzduchu zůstávají slabé. V přírodě vítr přirozeně stimuluje růst silnějšího stonku. V interiéru může pomoci lehké přejetí rukou po rostlinách nebo větrák nastavený na slabý proud vzduchu. - Nevhodné hnojení
Nadměrný nebo naopak nedostatečný přísun živin může vést k problémům. Příliš dusíku podporuje bujný, ale křehký růst. Nedostatek vápníku nebo draslíku snižuje pevnost buněčných stěn. Vhodné je používat vyvážené hnojivo s mikroprvky, a to až po vytvoření prvních pravých listů. - Hustý výsev a nedostatečné rozsazení
Při hustém výsevu si sazenice navzájem konkurují o světlo, což způsobuje jejich vytahování. Výsledkem jsou slabé a přerostlé rostliny. Řešením je včasné jednocení nebo přepichování sazenic do větších rozestupů.
Jak slabým stonkům předcházet?
- Zajistěte dostatek přímého nebo doplňkového světla (např. LED pěstebními světly) – ideálně 12–14 hodin denně.
- Udržujte optimální teplotu – ne příliš teplou. Po vyklíčení snižte teplotu o několik stupňů.
- Zalévejte přiměřeně – raději méně a častěji, než přemokřovat.
- Využijte lehký pohyb vzduchu, např. větráček nebo občasné manuální „hlazení“ sazenic.
- Vybírejte kvalitní substrát pro výsev, lehký a propustný.
- Po objevení pravých listů použijte slabé hnojivo pro podporu kořenů a pevnosti stonku (např. hnojivo s vyšším obsahem fosforu a draslíku).
- Přepichujte sazenice co nejdříve po vytvoření pravých listů, aby měly dostatek prostoru.
Co dělat, když už jsou stonky slabé?
- Pokud jsou sazenice přerostlé, ale jinak zdravé, můžete je přepíchnout hlouběji, aby část stonku byla pod povrchem a vytvořila nové kořeny (vhodné např. pro rajčata).
- Zajistěte jim dodatečné osvětlení a sníženou teplotu, aby se růst zpomalil a zpevnil.
- Zastavte hnojení na několik dní, pokud jste používali dusíkaté směsi.
- V případě velmi oslabených sazenic někdy nezbývá než začít výsev znovu za lepšího světla a podmínek.
Slabé stonky u sazenic jsou častým problémem, který ale lze dobře zvládnout prevencí. Klíčem je dostatek světla, správná teplota, vyvážená zálivka a výživa. Pokud se podaří mladým rostlinám vytvořit pevné základy, bude jejich další růst silnější a stabilnější. Slabé sazenice mají nižší odolnost vůči stresu, suchu i chorobám, proto se vyplatí věnovat jejich výchově důslednou péči.
