Černý rybíz je výtečným zdrojem vitamínů a prospěšných látek pro lidský organismus. Tento druh rybízu obsahuje vyšší množství především vitamínu C. Pokud se rozhodnete pro pěstování, je důležité, zda se bude jednat o keříkovou či stromkovou variantu. U stromkového typu je nutné nezapomenout na oporu kmínku, jehož konec bude až nad příslušným roubem, tím tak bude dostatečnou podporou pro rostoucí korunu.
Ze všech druhů právě černý rybíz dozrává jako poslední. Nicméně při správné péči se můžete těšit, že vám keř černého rybízu bude plodit a dělat radost i dobrých dvacet let, u stromků lze počítat s osmi až deseti lety. Keříčkovitý černý rybíz je o něco náročnější na prostor, neboť se obvykle rozroste do větších rozměrů. Pro stromkovou alternativu je charakteristický tenký kmínek a širší koruna. Vše záleží na konkrétním požadavku pěstitele. Jaké jsou rozdíly ve výsadbě?
Jak správně vysadit stromky a keříky rybízu?
Ideální dobou jsou podzimní měsíce či časně jarní, tudíž nejvyšší čas se rozhodnout, zda podlehnete pěstování černého rybízu a dopřejete si blahodárný zdroj nejen vitamínů C. Vhodná je lehčí půda, snáší dobře i vápenatou. Před výsadbou je zapotřebí namočit kořeny stromku či keře na pár hodin do nádoby s vodou. Ideální je po výsadbě okolí keře i stromku zamulčovat, tím se efektivně předejde výskytu plevele a především zabrání k případnému poškození kořene při jeho odstraňování.
U stromkové verze je nutné poskytnout výše uvedenou oporu kmínku. Výhony je třeba zkrátit o dvě až tři očka. V druhém roce pěstování je dobré, když se ze vzrostlých výhonů vyberou čtyři až šest nejsilnějších a ostatní odstraní, aby nedocházelo ke zbytečnému oslabování rostliny. Ponechané výhony je však vhodné zkrátit na třetinu nebo čtvrtinu výšky. Udržovací řez je nutný řešit každý rok.
Keříkový rybíz je nutné vysadit hlouběji tak, aby došlo k zakořenění zhruba deset centimetrů pod úrovní půdního základu. Výhony keřů je třeba po výsadbě řezat přibližně tři pupeny nad povrchem půdy. V prvním roce by měl mít keřík přibližně pět silných výhonů, které se nechají a ostatní se odstraní. Zde platí, že čím je výsadba hustší, tím méně větví by mělo být na jednom keři.
Důležitá je obnova
V dalších letech pěstování je zapotřebí dbát, aby na konkrétním keři byly maximálně větve staré tří let. Prořezání je nutné řešit vždy na jaře či na podzim.
Nepostradatelná výživa a nutná zálivka
Černý rybíz je náročnější v potřebě dostatečné zásoby humusu v půdě, proto při hnojení se používají organická hnojiva, jako je kompost, který zhruba o obsahu dvou kilogramů se promíchá s půdou. Pokud je rybíz pěstován v těžší půdě, hnojení je lepší provádět na podzim, při pěstování v lehčí půdě naopak je vhodné hnojit v jarních měsících. Je nutné dbát na dostatečný přísun fosforu a draslíku.
Zvýšenou pozornost je třeba věnovat zálivce v době zakořeňování, stejně tak i při vysokých teplotách. Černý rybíz špatně snáší přísušky.
Pozor na potenciální škůdce
Zejména při výsadbě poblíž borovic lze dojít k napadení stromku nebo keře rzí vejmutkovou, která tvoří na spodní straně listu žluté až hnědé slupky. Další chorobou je antraknóza, která se projevuje drobnými skvrnami na listu, jenž následkem žloutnou, odumírají a opadávají. Jestliže na jaře dojde ke hnědnutí a opadávání pupenů, jedná se o napadení vlnovníkem rybízovým. Časté je také napadení rostliny mšicemi, pilatkou či sviluškami. Účinné jsou speciální přípravky k hubení těchto záškodníků.
TIP:
Bylinky a produkty z bylinek můžete zakoupit v eshopu ZDE
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz
