Hovoří-li čínští básníci o „snítce švestkových květů,“ mají na mysli právě tu slivoňovou. V našich zahradách je k vidění jen málo – nemá totiž plody určené k přímé konzumaci, ale spíše k nápaditému vaření. Pokud si však chcete domů přinést kousek Asie, bude právě slivoň japonská tou správnou volbou.
Z botanického hlediska je však s tímto stromem trochu potíž. I když je častěji uváděná jako slivoň japonská (Prunus mume), z botanického hlediska jde spíše o meruňku s odborným názvem Armeniaca mume. Původní japonský název „ume“ lze vysledovat v druhovém jménu.
Může za něj významný evropský cestovatel, lékař a botanik Phillip Franz von Siebold, který japonskou slivoň přivezl do Evropy už v roce 1844.
Proč si do zahrady pořídit právě japonskou slivoň?
Původní domovinou této půvabné dřeviny je jižní Japonsko, odkud se však už před mnoha staletími rozšířila i do Činy, kde zplaněla, a to zejména v jižních krajích od řeky Jang-c´. Je tedy jasné, že dává přednost především teplejším, vlhčím oblastem s těžkou, hlubší půdou bohatou na všechny živiny.
Potřebuje sluníčko a u nás se jí daří jen v těch nejteplejších oblastech, případně ve studeném skleníku nebo zimní zahradě. Uplatní se totiž i jako bonsaj. Zkušeností s pěstování je však zatím v našich zeměpisných šířkách poskrovnu, takže pokud se do něj pustíte, stanete téměř na neprobádané půdě. Na druhou stranu, není tolik příležitostí, které by vám umožnily stát se skutečnými zahradnickými průkopníky.
Slivoň japonská vás potěší zejména po estetické stránce. Proto bývá vysazována do blízkostí oken domů, teras nebo altánků, aby se mohli návštěvníci těšit z jejich brzkých květů co nejvíce to jen jde. K dostání jsou vysoké stromy, převislé kultivary i keřovité odrůdy.
S chutnými plody vak nepočítejte, i zralé japonské švestky jsou trpké. Nakládají se, používají pod maso nebo do zeleninových jídel. Koneckonců i slavný umeocet je produktem právě z jejich dílny.
Na co si dát při pěstování japonské švestky pozor
Sazeničky jsou k dostání jen vzácně, mnohem lépe se ke svému stromku dostanete při pěstování ze semen. Ty lze objednat prostřednictví zásilkových služeb přímo z orientu. A máte-li nějaký stromek ve svém okolí (samozřejmě nedoporučujeme ořezávat třeba okrasné dřeviny v parcích), velmi dobře se množí také řízkováním nebo roubováním na vhodnou podnož.
Stromky jsou už odmalička náchylné k houbovým chorobám, je tedy třeba věnovat jim v tomto směru náležitou péči. Nečekejte, až se problémy objeví, zasáhněte už preventivně.
Pří výsadbě pamatujte na to, že japonské slivoně koření hluboce a rychle vysávají živiny z půdy okolo sebe. Potřebují tedy časté přihnojování a stromky pěstované v nádobách navíc i přesazování. V opačném případě slivoně brzy přestanou kvést, a začnou podléhat právě již zmiňovaným houbovým chorobám.
Jak využít plody japonské švestky?
Jak jsme už zmínili, plodů se u japonských švestek dočkáte, byť nebudou tak úplně podle vašich představ. Můžete je sklízet ještě docela malé nebo až v plné velikosti, kdy už téměř opadávají od stopek. I ty shozené na zem jsou vhodné, díky své tvrdosti jim menší náraz nijak neublíží.
V čínské medicíně jsou tyto malé švestičky využívány zejména při léčbě vnitřních parazitů, střevních potíží, ale také při horečkách, zvracení, kašli a na množství dalších neduhů. Můžete s nimi zacházet jako s jakoukoliv jinou běžnou zeleninou. Poduste je, upečte, zapečte do nákypů nebo je uvařte. Můžete je zpracovávat i se slupkou, odstraňte jen pecku. Můžete je také zavařit jako kompot a podávat k jídlu pro lepší zažívání. Hodí se k asijské kuchyni, ale i jen tak jako chuťovka k vínu.
TIP:
Rostliny, sazenice, semínka, truhlíky, potřeby na zahradu a mnoho dalšího můžete zakoupit v ONLINE ZAHRADNICTVÍ ZDE
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz
