Občas možná slyšíte nebo čtete, že některé plody v přírodě, ale i ze zahrady mohou být jedovaté. Jedním z poměrně častých jedů je tzv. amygdalin, avšak v malých dávkách nebývá nebezpečný. Které plody ho obsahují a jaká dávka je ještě v pořádku?
Co je amygdalin
Amygdalin je přírodní glykosid na bázi kyanidu. Pojmenován je podle latinského jména pro mandloň – Amygdalus. Avšak kromě mandlí je obsažen i v peckách meruněk a broskví, semínkách jablek, hrušek, třešní, slivoně americké, v bobkovišni, kdouli nebo ve střemchách a černém i červeném bezu. Dále se pak přirozeně vyskytuje i ve výrobcích z výše uvedených plodů, tedy v marcipánu, kompotech a lihovinách – jeho obsah je však sledován a maximální hodnota je stanovena příslušnými předpisy.
Jak chutná
Amygdalin je nositelem hořké chuti, podle té ho také nejlépe poznáte – hořké mandle, hořká jadérka z jablek apod.
Jaká dávka je smrtelná
Amygdalin se vyskytuje hlavně v jádrech, někdy i v kůře, listech apod. Smrtelnou dávkou může být například 10 hořkých mandlí, 5 meruňkových jadérek nebo jadérka z asi 10 jablek.
Vitamín nebo lék proti rakovině?
Ačkoliv v historii byl tento kyanid zařazen i mezi vitamíny (dostal název vitamín B17), a později se stal dokonce součástí léku proti rakovině (s názvem Laetrile), žádné léčivé účinky zatím nebyly vědecky potvrzeny. Veškeré poznatky o amygdalinu jako léku jsou odbornou veřejností považovány za lidové léčitelství blížící se šarlatánství.
TIP:
Bylinky a produkty z bylinek můžete zakoupit v eshopu ZDE
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz
Jsem z Břeclavska. Každé zavařování meruněk u mě končí rozbíjením pecek a konzumováním jader. Stejně tak, jakmile sním meruňku, rozbiju pecku. Nikdy jsem žádné problémy neměla, i když je pravda, že mě vždy strašili, že se otrávím. Jedla jsem je i se svými tehdy malými dětmi. Ostatně moje babička sušila meruňkové pecky a v případě nedostatku mandlí používala jádra na zdobení cukroví. A meruňková jádra Jsem viděla prodávat za 630 Kč za 1 kg. Nevím, třeba jsou známy případy otravy, ale u mě dobrý.
Jedna pecka vám nemůže uškodit. Jako děti jsme byly v létě u babičky a tety ve Veselí nad Moravou. Teta zavařovala meruňky. Já a moje sestra, byly jsme 7 a 9 roků, jsme si vzaly pecky z meruněk, rozbíjely jsme je a jedly. Nevím, kolik těch jader jsme snědly, ale bylo nám děsně špatně oběma, zvracely jsme a druhý den jsme ležely s teplotou.
ok u mne take.
Potvrzuji!
Jako malá jsem jádra z pecek meruněk jedla na kila,nejenom já.Moc nám chutnala mandlová chuť.Nikdy nikomu špatně nebylo a taky pravda ,nikdo z nás neměl rakovinu,doufám ,že ani nebude a že už je nám dost.Možná ,tak jako v královských rodinách od dětsví uzobávali arzen,aby byli případně odolní vůči otrávení,i my jsme odolní.
jako dítě jsem snědl najednou i těch deset pecek do počtu, no žádné potíže nikdy nebyly. Meruňky od těch pecek byly neošetřené chemicky.
A. Mišech
Jako děti jsme jádra z meruněk jedli a nepočítali je.Určitě jsme jich snědli i víc jak dvacet,pětadvacet a nikdy nám zle nebylo.Nyní jsem je užíval vyloupaná a usušená tak,že jsem je rozmixoval v hrnku s vodou a to jsem vypil.Odpočítával jsem jich 25 až 30 kusů denně.Nic mně to nedělalo.Asi jsem si v tom dětství vytvořil odolnost.A to jsem užíval ob dva,tři dny poměrně pravidelně. Je mně 74 roků.Takže ,,babo raď´´.
Mě také od dětství strašili, že se mohu otrávit. Dodnes suším pecky meruněk, zbylé po zavařování kompotů, nebo nasbírané po konzumaci plodů. Po několika měsíčním sušení je vyloupu a zkonzumuji. Množství beru na hrstě. jestliže hrst mandlí jich obsahuje mezi 20-25 ks, tak menších meruňkových jadérek může být 50-60. Nikdy mi po nich nic nebylo a tak jsem si „strašení otravou“ udělal svůj názor. Hlavně v dnešní době, kdy člověka může zabýt hlt mléka, kousek pečiva obsahující lepek, několik jahod, ořechů, bodnutí včelou, či vosou, a nebo kočičí srst.
Omlouvám se, ale po přečtení mne málem nebylo zabilo „zabýt“ s „y“. Má hloupost.