Angrešt (Ribes uva-crispa) patří mezi tradiční keřové ovoce, které si zaslouží místo v každé zahradě. Vyznačuje se vysokou plodností, odolností vůči chladu a bohatým obsahem vitamínů, zejména vitaminu C, vlákniny a antioxidantů. Plody mají sladkokyselou chuť a využívají se do koláčů, marmelád, kompotů nebo se konzumují čerstvé. Angrešt je také nenáročný na pěstování, a pokud mu zajistíte vhodné podmínky, odmění se vám každoroční bohatou úrodou. V následujícím článku se dozvíte, jak na pěstování, péči a ochranu angreštu v domácích podmínkách.
Výběr vhodného stanoviště
Angreštu se daří na slunném až mírně polostinném místě. Přímé slunce podporuje dozrávání sladkých plodů, ale v horkých oblastech ocení angrešt i částečné zastínění, které chrání plody před spálením. Ideální je místo chráněné před silným větrem a mrazem.
Rostlina vyžaduje vlhčí, ale dobře propustnou půdu, bohatou na humus a živiny. Optimální je hlinitopísčitá půda s pH kolem 6,0 až 6,5. Vyhněte se příliš těžkým nebo zamokřeným půdám, kde by mohly kořeny zahnívat.
Výběr odrůdy
Na trhu je k dispozici mnoho odrůd angreštu, které se liší tvarem, barvou i chutí plodů. Existují odrůdy:
- Zelené – tradiční, kyselkavější chuť, např. ‚Invicta‘.
- Červené – sladší, dekorativní, např. ‚Rixanta‘, ‚Rolonda‘.
- Žluté – sladké, dezertní, např. ‚Pax‘ nebo ‚Golden Drop‘.
Důležité je vybírat rezistentní odrůdy vůči americkému padlí, což výrazně sníží potřebu chemického ošetření. Mezi odolné odrůdy patří například ‚Kaptivator‘, ‚Tatjana‘, ‚Martlet‘ nebo ‚Remarka‘.
Angrešt lze pěstovat jako keř nebo na kmínku (tzv. stromková forma), která je vhodná i do menších zahrad nebo do nádob na terasu.
Výsadba angreštu
Nejvhodnější doba pro výsadbu je podzim (září až listopad), případně časné jaro (březen až duben). Před výsadbou vykopejte jámu o rozměrech 40 × 40 × 40 cm a zapravte do ní kompost nebo vyzrálý hnůj. U stromkové formy nezapomeňte vzpěru – kolík, který ochrání rostlinu před zlomením větrem.
Rostlinu vysazujeme tak, aby místo očkování nebo rozvětvení kořenového krčku bylo 5–10 cm pod povrchem půdy. Po výsadbě důkladně zalijeme a přidáme mulč (sláma, tráva, kůra), který udrží vlhkost a potlačí růst plevele.
Mezi jednotlivými keři ponechte rozestup 1,2–1,5 m, u stromkové formy i více, podle bujnosti odrůdy.
Péče o angrešt během sezóny
Angrešt je relativně nenáročný, přesto vyžaduje určitou péči:
Zálivka
V období sucha je potřeba angrešt pravidelně zalévat, především v době tvorby a dozrávání plodů. Zaléváme ke kořenům, nikoli na listy, abychom předešli rozvoji houbových chorob.
Hnojení
Na jaře přihnojujeme kompostem nebo organickým hnojivem. V květnu lze přidat hnojivo s vyšším obsahem draslíku a fosforu. Dusík přidáváme pouze omezeně, protože přebytek podporuje nadměrný růst listů na úkor plodnosti.
Mulčování
Kromě udržení vlhkosti mulč chrání plody před znečištěním a omezuje růst plevelů. Mulč pravidelně doplňujeme.
Řez angreštu
Pravidelný řez je základem dobré úrody a zdravé rostliny. Provádíme ho každoročně na konci zimy nebo brzy na jaře, než začne rašení.
- U keře odstraňujeme staré, poškozené a příliš zahušťující větve. Ponecháváme 4–6 silných výhonů různého stáří.
- U stromkového angreštu udržujeme korunku vzdušnou, ponecháváme 3–5 hlavních výhonů a pravidelně odstraňujeme výhony z podnože (kořenové výmladky).
V létě můžeme provést letní zkracování postranních výhonů na 4–6 listů, čímž podpoříme vyzrávání dřeva a kvalitu plodů.
Choroby a škůdci
Nejčastějším problémem angreštu je americké padlí (Sphaerotheca mors-uvae) – bílý až šedý povlak na listech a plodech, který později hnědne a tvrdne. Prevencí je:
- výběr rezistentních odrůd,
- vzdušný řez,
- aplikace sírových postřiků nebo přírodních prostředků (např. mléčná emulze).
Mezi další škůdce patří:
- Mšice – sání na mladých výhonech, deformace listů, řešíme postřikem kopřivovým výluhem nebo mýdlovou vodou.
- Pilatky – housenky okusují listy, sbírají se ručně nebo se provádí postřik.
- Svilušky a roztoči – objevují se hlavně za sucha, proti nim pomáhá výluh z česneku.
Udržujte prostor pod keři čistý, odstraňujte spadané listí a zbytky plodů, které jsou častým zdrojem infekce.
Sklizeň a zpracování
Angrešt začíná dozrávat v červnu až červenci, podle odrůdy. Plody sklízíme podle účelu:
- Na zavařování – sbíráme tvrdší a méně vyzrálé plody.
- Na přímý konzum – sklízíme zcela vyzrálé, měkké a sladké plody.
Sklizeň probíhá ručně, většinou v několika vlnách, protože plody dozrávají postupně. Při sklizni používejte rukavice, pokud má keř trny. Sklizené plody lze konzumovat čerstvé, zamrazit, sušit, zavařovat nebo zpracovat do marmelád, sirupů a ovocných vín.
Angrešt je nenáročný a velmi užitečný keř, který vám může při správné péči poskytovat bohatou úrodu chutných plodů po mnoho let. Klíčové je vhodné stanoviště, kvalitní půda, pravidelný řez a péče o zdraví rostliny. Díky širokému výběru odrůd a tvarů lze angrešt snadno začlenit do každé zahrady, ať už jako solitér, součást ovocného sadu nebo živého plotu.
