Výroba domácího vína z vlastních hroznů je nejen tradičním českým koníčkem, ale také způsobem, jak si užít výsledky vlastní práce v podobě kvalitního a chutného nápoje. Aby byl výsledek skutečně lahodný, je třeba zvládnout celý proces od pěstování révy vinné, přes sklizeň hroznů, až po samotnou fermentaci a zrání vína. V následujícím článku se dozvíte, jak na to krok za krokem.
Výběr správné odrůdy révy vinné
Základem úspěchu je výběr vhodné odrůdy. Na českých zahradách se nejčastěji pěstují moštové odrůdy, které jsou ideální pro výrobu domácího vína. Mezi oblíbené bílé patří například Muškát moravský, Irsai Oliver nebo Müller Thurgau. Z modrých odrůd se často volí Modrý Portugal, Svatovavřinecké nebo Rulandské modré.
Je důležité zvolit odrůdu s ohledem na klimatické podmínky dané oblasti. V chladnějších oblastech se více daří raným a odolným odrůdám. Vhodné je rovněž zakoupit certifikované sazenice od specializovaných školkařů.
Výsadba a péče o vinnou révu
Réva se vysazuje nejčastěji na jaře nebo na podzim. Půda by měla být propustná, bohatá na živiny a s dostatečným obsahem vápníku. Vhodné je stanoviště s jižní nebo jihozápadní orientací, které je chráněné před větrem.
Před výsadbou je vhodné do půdy zapracovat kompost nebo hnůj a případně upravit pH, pokud je půda příliš kyselá. Mezi jednotlivými sazenicemi nechávejte rozestupy kolem 1,2–1,5 metru a mezi řádky minimálně 2 metry.
Prvních pár let je důležité révu správně tvarovat, a to pomocí řezů, které zajistí dostatečný růst, proudění vzduchu a přístup světla. Každoročně se provádí zimní řez, který rozhoduje o počtu hroznů v příštím roce.
Ochrana a hnojení
Réva vinná je náchylná na plísně, zejména peronosporu a oidium, a také na škůdce jako je vrtule třešňová nebo obaleč. Základem ochrany je prevence, pravidelná kontrola a včasné postřiky, ideálně ekologickými prostředky.
Pro dobrý růst je důležité také hnojení – nejlépe na jaře, kdy réva začíná růst. Používají se hnojiva s vyšším obsahem draslíku a fosforu, které podporují tvorbu květů a dozrávání hroznů.
Sklizeň hroznů
Hrozny se sklízí v období od září do října, v závislosti na odrůdě a počasí. Důležitá je cukernatost hroznů, která by měla být minimálně 16–18 °NM (normálních moštových stupňů) pro výrobu vína. Cukernatost lze měřit pomocí refraktometru nebo moštoměru.
Sklizeň se provádí ručně, za suchého počasí, ideálně dopoledne. Po sklizni je třeba hrozny rychle zpracovat, aby nedošlo k nežádoucímu kvašení nebo hnilobě.
Výroba domácího vína
Základem domácí výroby vína je lisování hroznů, aby se získal kvalitní mošt. Nejprve se hrozny odzrní, rozmačkají a nechají několik hodin nebo až jeden den macerovat, aby získaly barvu a aroma. Poté se lisují a vzniklý mošt se čistí (sedimentací nebo odkalením).
Do moštu se může přidat vínné kvasinky, které spustí alkoholové kvašení. Kvašení probíhá při teplotě kolem 20 °C a trvá několik dní až týdnů. Průběh fermentace je třeba sledovat a víno pravidelně odkalovat, aby se odstranily usazeniny.
Po dokvašení se víno stočí do čistých nádob, kde dále zraje. Zrání může trvat několik měsíců, během nichž se víno vyčeří a stabilizuje. Poté se může víno lahvovat, případně dále archivovat.
Lahvování a uchování
Víno se plní do čistých lahví, které se uzavírají pomocí korkových nebo šroubovacích uzávěrů. Lahve je nutné skladovat ve vodorovné poloze v chladném a tmavém prostředí, ideálně při teplotě kolem 10–14 °C.
Domácí víno je možné konzumovat již několik měsíců po výrobě, ale některé odrůdy chutnají nejlépe po delším zrání. Při dobrém uchování může víno vydržet i několik let.
Pěstování hroznů a výroba domácího vína je nádherná činnost, která kombinuje zahradničení, řemeslnou zručnost a trpělivost. Ačkoli to může na první pohled působit složitě, s trochou praxe a lásky k tomuto koníčku si může doma vlastní víno vyrobit téměř každý. A co je na tom nejhezčí – při každém doušku budete vědět, že jste jej vytvořili vlastníma rukama, od sazenice až po sklenku.
