Artyčoky (Cynara scolymus) jsou na pohled impozantní rostliny pocházející ze Středomoří, které si v posledních letech získávají stále větší oblibu i na českých zahradách. Jejich pěstování není běžné, ale s trochou péče a vhodnými podmínkami lze tuto teplomilnou zeleninu úspěšně pěstovat i v našich podmínkách. Artyčoky nejsou pouze dekorativní rostlinou, ale především lahodnou delikatesou bohatou na vlákninu, antioxidanty a vitaminy, zejména vitamin C a K. Tento článek vás provede všemi kroky od výsadby přes péči až po ochranu proti škůdcům a chorobám.
Výběr stanoviště a příprava půdy
Artyčoky potřebují slunné a teplé stanoviště, chráněné před silným větrem. Jsou citlivé na mráz, a proto je třeba s výběrem místa zacházet opatrně. Ideální je záhon orientovaný na jih, ideálně u zdi nebo plotu, kde budou rostliny částečně chráněné.
Půda by měla být hluboká, úrodná, dobře propustná a bohatá na humus. Artyčoky mají silné kořeny a vyžadují dostatek živin a vláhy, proto je vhodné před výsadbou zapracovat do půdy kompost nebo dobře uleželý hnůj. V těžkých a jílovitých půdách se artyčokům příliš nedaří – je třeba je vylehčit pískem a zlepšit strukturu přidáním organické hmoty.
Předpěstování a výsadba
V našich klimatických podmínkách je nejvhodnější předpěstování artyčoků ze semene, které začíná v únoru nebo březnu v teplém prostředí (například ve skleníku nebo doma na parapetu). Semena vyséváme do květináčků nebo sadbových nádob a udržujeme je při teplotě kolem 20–22 °C. Klíčení trvá zhruba 10–14 dní.
Jakmile mají sazenice 4–6 pravých listů, přepichujeme je do větších nádob. Po posledních jarních mrazech (obvykle kolem poloviny května) můžeme sazenice vysadit ven na záhon. Doporučený spon je 1 x 1 metr, protože rostliny dorůstají velkých rozměrů a potřebují prostor.
Péče o rostliny
Artyčoky jsou náročné na vláhu, ale zároveň nesnášejí přemokření. Je důležité zalévat pravidelně a vydatně, zejména v horkých a suchých obdobích. Půda by měla být stále mírně vlhká, ale nikoliv podmáčená. Mulčování je velmi vhodné – pomáhá udržovat vláhu a zároveň brání růstu plevelů.
Rostliny je třeba pravidelně přihnojovat, ideálně každé dva týdny tekutým hnojivem s obsahem dusíku, fosforu a draslíku. Dusík podporuje růst listů, fosfor kořenový systém a draslík zlepšuje kvalitu poupat, což je ta část rostliny, která se sklízí a konzumuje.
V průběhu sezóny je dobré sledovat růst rostlin a podle potřeby odstraňovat spodní nebo poškozené listy, které mohou zahušťovat porost a snižovat vzdušnost rostliny, čímž podporují vznik chorob.
Kvetení a sklizeň
První sklizeň artyčoků je možná už v červenci nebo srpnu, v závislosti na výsevu a průběhu počasí. Konzumují se nerozvinutá květní poupata, která sklízíme tehdy, když jsou stále pevně zavřená, ale již plně vyvinutá. Největší a nejkvalitnější poupata vyrůstají na hlavním stonku, menší pak na postranních výhonech.
Poupata sklízíme ostrým nožem s částí stonku. Pokud sklizeň provádíme pravidelně, podpoříme tím další tvorbu postranních výhonů a prodloužení sklizňového období. Pozdě sklizená poupata začínají kvést a jsou pro konzumaci nevhodná.
Přezimování
V našich klimatických podmínkách není přezimování artyčoků jednoduché, protože jsou citlivé na mráz. Existují dvě možnosti, jak rostliny ochránit:
- Zahrnout rostlinu silnou vrstvou mulče, např. suchým listím, slámou nebo chvojím, a přikrýt netkanou textilií. Tato metoda funguje v oblastech s mírnější zimou.
- Vykopat rostliny a přezimovat je v nádobě na chladném, ale nezamrzajícím místě (například v garáži, sklepě nebo nevytápěném skleníku). Na jaře se znovu vysazují na záhon.
Ochrana proti chorobám a škůdcům
Artyčoky jsou poměrně odolné rostliny, ale mohou je napadnout některé škůdci a choroby.
Škůdci
Mezi nejčastější škůdce patří:
- Mšice – sají na spodní straně listů, zpomalují růst. Ošetření lze provést postřikem z kopřiv nebo roztokem z mýdla a vody.
- Slimáci – rádi napadají mladé sazenice. Doporučuje se mechanická ochrana (např. bariéry z pilin, skořápek) nebo použití přírodních granulí proti slimákům.
Choroby
Může se objevit například padlí (bílý povlak na listech) nebo plíseň šedá. Prevence spočívá v udržování vzdušného porostu, střídání stanovišť a používání organických postřiků.
Vhodnou prevencí je také dobré plánování výsadby – nedávat artyčoky na stejný záhon častěji než jednou za 3–4 roky.
Výhody pěstování artyčoků
- Jsou nutričně hodnotné – obsahují vlákninu, hořčiny, vitaminy C, K, B9 (kyselinu listovou) a látky pro podporu detoxikace jater.
- Jsou okrasné – jejich majestátní vzhled s velkými listy a fialovými květy ozdobí každý záhon.
- Jsou relativně nenáročné na péči, pokud mají vhodné podmínky.
- Možnost víceletého pěstování, pokud je rostlina správně zazimována.
Pěstování artyčoků na zahradě je sice o něco náročnější než u běžné zeleniny, ale odměnou jsou nejen chutné a zdravé plody, ale i nádherná dominanta záhonu. Pokud artyčokům poskytneme dostatek světla, živin a vláhy, a zároveň je včas chráníme před mrazem i škůdci, mohou nás těšit svou krásou a úrodou několik sezón. Vypěstovat si vlastní artyčoky může být zároveň zajímavou výzvou i radostí pro každého vášnivého zahradníka.
