Špenát setý (Spinacia oleracea) je oblíbená a výživná listová zelenina, kterou si lze poměrně snadno vypěstovat na zahradě, ve skleníku i v truhlíku na balkoně. Díky své rychlé vegetační době, vysoké nutriční hodnotě a univerzálnímu využití v kuchyni je špenát ideální plodinou nejen pro zkušené zahrádkáře, ale i pro začátečníky. Obsahuje množství vitamínu C, železa, kyseliny listové a dalších cenných látek.
Pěstování špenátu je relativně nenáročné, ale k dosažení bohaté sklizně je důležité znát vhodné podmínky, správné načasování výsevu i základní zásady péče o rostliny. V tomto článku se podíváme na to, jak špenát úspěšně pěstovat, jak jej zalévat, hnojit a sklízet, a také jak předcházet nejčastějším problémům.
Výběr stanoviště a půdy
Špenát je nenáročný na pěstební podmínky, ale nejlépe mu vyhovuje slunné až polostinné místo s hlubokou, kyprou a humózní půdou, která dobře zadržuje vlhkost. Ideální je půda hlinitá až hlinitopísčitá, s mírně zásaditou až neutrální reakcí (pH 6,5–7,5).
Nevhodná je kyselá nebo těžká, jílovitá půda, která se snadno přemokří a vede k hnilobě kořenů. Špenát také nemá rád čerstvě hnojenou půdu chlévským hnojem, protože může způsobit přemíru dusíku a tím negativně ovlivnit kvalitu listů.
Kdy a jak vysévat špenát
Špenát je typická rychle rostoucí plodina, kterou lze pěstovat na jaře i na podzim. Vegetační doba je přibližně 6–8 týdnů, v závislosti na odrůdě a podmínkách.
Jarní výsev provádíme co nejdříve, jakmile to dovolí počasí – obvykle v březnu až dubnu. Semena klíčí už při teplotách okolo 4–6 °C. Pro podzimní sklizeň vyséváme v srpnu až září.
Semena sejeme přímo na záhon do řádků vzdálených 20–30 cm, do hloubky 1,5–2 cm. Po vzejití sazenic je vhodné je jednotit na vzdálenost 7–10 cm, aby měly dostatek prostoru pro růst.
Pokud máš malý prostor, lze špenát pěstovat i v nádobách či truhlících na balkoně. V tom případě zvol dostatečně hlubokou nádobu s kvalitním substrátem a pravidelnou zálivkou.
Zálivka a hnojení
Špenát má rád pravidelnou vlhkost, protože má mělký kořenový systém a při nedostatku vody rychle vybíhá do květu. Zalévej pravidelně, ale nepřemokřuj, aby nedošlo k hnilobě nebo rozvoji plísní.
V období sucha a vysokých teplot je vhodné záhon mulčovat (např. trávou nebo slámou), čímž se udrží vlhkost a omezí se růst plevelů.
Hnojení není vždy nutné, pokud je půda dostatečně vyživená. Při potřebě přihnojení vol přírodní hnojiva – např. kompost, kopřivový výluh nebo tekuté hnojivo s nižším obsahem dusíku, aby nedošlo k přehnojení listů. Příliš mnoho dusíku může způsobit hromadění dusičnanů, což snižuje zdravotní nezávadnost špenátu.
Péče během růstu
Špenát nepotřebuje mnoho zásahů, ale určitá péče výrazně zvyšuje výnos i kvalitu sklizně. Mezi základní kroky patří:
– pravidelné pletí a kypření půdy, aby rostliny měly dostatek vzduchu a prostoru
– odstraňování vybíhajících rostlin, které již nejsou vhodné ke sklizni
– ochrana před škůdci, zejména slimáky, kteří mohou listy zcela zničit
– stínění v horkém létě, pokud pěstuješ špenát v neobvyklém termínu
Vybíhání do květu je nejčastější problém u jarního pěstování. Dochází k němu hlavně při nedostatku vláhy nebo při vysokých teplotách. Proto je jarní špenát vhodné vysévat co nejdříve a podzimní sklizeň je obvykle spolehlivější.
Sklizeň a skladování
Špenát je možné začít sklízet již 4–6 týdnů po výsevu, když má rostlina 6–8 pravých listů. Lze sklízet buď jednotlivé listy postupně, nebo celou růžici najednou. Nejlepší je sklízet ráno nebo večer, kdy jsou listy svěží.
Listy se nejčastěji konzumují čerstvé nebo krátce spařené, lze je ale také zmrazit pro pozdější použití. Při skladování v lednici vydrží špenát jen několik dní, proto je vhodné sklízet jej podle potřeby.
Škůdci a choroby
Špenát je poměrně odolná rostlina, ale i přesto může být napaden některými škůdci:
Slimáci – nejčastější škůdci špenátu, zejména za vlhkého počasí. Pomůže sběr, popel kolem rostlin nebo pasti.
Mšice – sají na spodní straně listů. Ochranu zajistí mýdlový postřik nebo výluh z kopřiv.
Plíseň špenátová – objevuje se jako žluté skvrny na listech. Prevence spočívá v dobré cirkulaci vzduchu a střídání plodin.
Důležitou prevencí je nepěstovat špenát na stejném místě každý rok a dodržovat čtyřletý střídavý osevní postup.
Využití špenátu
Špenát je ceněný nejen pro svou chuť, ale i pro bohatý obsah živin. Je ideální do salátů, polévek, nákypů, smoothie i pomazánek. Tepelnou úpravou se zničí část vitamínu C, ale zlepší se vstřebatelnost některých minerálů, např. železa.
Při správném načasování výsevu lze špenát pěstovat téměř celoročně, především pokud využíváš pařeniště, fóliovník nebo skleník.
Pěstování špenátu je jednoduché, rychlé a velmi vděčné. Vyžaduje jen kvalitní půdu, pravidelnou zálivku a správné načasování výsevu. Pokud se vyhneš přemokření a vybíhání do květu, odmění tě špenát chutnou, výživnou a zdravou zeleninou, kterou si můžeš vychutnat čerstvou i upravenou.
