Potenciál léčivých hub je v posledních letech stále víc využíván. A leckdy se už nechceme spokojit jen s preparáty z obchodů a rádi bychom si surovinu s ceněnými účinky vypěstovali vlastními silami. A právě proto se už dnes vedle běžné násady žampionů či hlívy objevují i násady boltcovitky, známější jako Jidášovo ucho (Hirneola auricula-judae, syn. Auricularia auricula-judae).
K jejímu pěstování toho příliš nepotřebujete. Vystačíte si se sáčkem vhodně upravených pilin, anebo můžete vsadit na přirozenější pěstování na kmeni. A s obojím vám teď poradíme.
Jidáš se prý oběsil na bezu…
O téhle legendě jste už nejspíš slyšeli (byť někdy bývá v této souvislosti jmenována také osika). Ovšem z čistě biologického hlediska sázíme spíše na bez černý (Sambucus nigra). Věříte-li tedy, že plodnice Hirneola auricula-judae opravdu připomínají ucho proradného Ježíšova apoštola. Tato houba totiž roste nejraději právě na bezovém dřevě.
Trocha popisu nikdy neuškodí
Ještě, než se pustíme do návodu na samotné pěstování, prozradíme si několik zajímavostí. Jidášovo ucho se celým jménem nazývá boltcovitka ucho Jidášovo, ovšem znát ji můžete též jako ucho Jidášovo či boltcovitku bezovou. Patří mezi stopkovýtrusé houby a je jedlá, i když se o ní donedávna tvrdil pravý opak.
Není bez zajímavosti, že ke sběru jsou vhodné jak čerstvé, tak i již suché plodnice – tedy pokud nejsou napadeny kupříkladu plísní. Poznáte je snadno, mají miskovitý až lasturovitý tvar a hnědou barvu (od velmi světlé až po kaštanovou zrz). Bývají vypouklé a jejich spodní strana se někdy pyšní trochu světlejší barvou.
Rostou ve skupinách vedle sebe (osamocená plodnice bývá k vidění jen zřídka) a někdy vypadají jako pocukrované. Jde o výtrusný prach, kterého se rozhodně není třeba bát. U nás se vyskytuje hojně opravdu po celý rok, takže si s ním košíky můžete naplnit i v zimě. Kromě bezu černého ho můžeme najít i na větvích listnatých stromů, a to převážně ve vlhčích lesích.
Lze si jidášovo ucho v přírodě s něčím splést?
Odpověď zní ano, ale nepůjde o záměnu fatální. V našich lesích najdete hned čtyři podobné houby, z nichž dvě jsou jedlé a dvě pouze nejedlé (tedy nikoliv jedovaté). A o jaké druhy jde?
- černorosol uťatý (Exidia truncata) – bývá zbarven do hnědočerna až černa nejedlý
- bolcovitka střevovitá (Auricularia mesenterica) – hrbolkatá, porostlá jemnými chloupky a s pruhy, jedlá
- rosolozub huspenitý (Pseudohydnum gelatinosum) – bělavý až hnědavý s ostny, jedlý
- rosolovka listovitá (Tremella foliacea) – roste ve velkých shlucích, strukturou připomíná spíše mozek, nejedlá
Jak na pěstování jidášova ucha na pilinách
Ale pojďme se už podívat na to, jak tuhle zajímavou houbu pěstovat v domácích podmínkách. Není k tomu třeba nic složitého. V zásadě jen drcené piliny, kukuřičná vřetena nebo drcená sláma. Zkrátka použijte to, co máte po ruce.
Nejdříve je nutné substrát ponořit na 24 hodin do vody. Abyste proces nasáknutí maximálně urychlili a zintenzivnili, pak na jeho počátku substrát prolijte horkou vodou.
Po 24 hodinách vše necháme dobře okapat a připravíme si vhodné sáčky. Používají se třeba ty na tlačenku. Do těch substrát naplníme, ovšem jen ze dvou třetin. Dobře uzavřeme. Nyní je nutné ho aktivovat. To provedete tak, že sáčky vložíte do horké vody a necháte je tam hodinu vařit.
Vyjměte a nechte vychladnout – pozor na manipulaci, jsou opravdu horké! A nyní už máte vše připraveno k pěstování Jidášova ucha. Zbývá jen substrát obohatit o vhodnou sadbu. Tu zcela běžně seženete v obchodech nebo na internetu. Ale pozor – nesmí být plesnivá nebo hnilobně zapáchat. Taková sadba není zdravá a dařit se vám s ní určitě nebude.
Houbovou násadu smíchejte se substrátem. Na obalu vždy bývá uvedeno, s jakým objemem pilin nebo slámy je počítáno, řiďte se tedy touto informací. Sáčky částečně uzavřete a uložte na teplé místo 25 °C na 3-4 týdny. Vyberte si klidně tmavý kumbál na chodbě, v této fázi jidášovo ucho světlo nepotřebuje.
Po této době přesuňte sáčky na nepřímé světlo. Substrát by již měl být dobře prorostlý, takže je možné ho z obalu vyjmout, ale leckdy stačí i proříznout svrchní stranu. Umístěte vše do teploty 25-30 °C a dbejte na vyšší vzdušnou vlhkost. Ideální je tedy skleník nebo fóliovník. Po několika týdnech se začnou objevovat plodnice.
Pěstování boltcovitky Jidášova ucha v kmenech stromů
K mání je ovšem samozřejmě i o něco přirozenější způsob. Koneckonců – v přírodě také tato houba neroste v pilinách, ale na vhodných kmenech stromů. Připravte si kmeny a větve černého bezu a umístěte je do skleníku či fóliovníku. Měly by mít délku asi jednoho metru.
Nyní do nich vyvrtejte otvory s hloubkou 20 mm a šířkou asi 15 mm. Dbejte, aby se nenacházely blíže než 10 cm od sebe. Do těchto otvorů pak vložte sadbu a zalijte ji parafínem. Nechte vše v klidu a dovolte podhoubí, aby se aklimatizovalo a začalo se rozrůstat.
Kmeny je nutné pouze vlhčit a chránit před příliš vysokými mrazy. Podhoubí prorůstá 30-40 dní, poté se mohou začít objevovat první náznaky růstu plodnic. Ty sbíráme v době zralosti. Výhodou tohoto způsobu pěstování je to, že Jidášovo ucho tu bude plodit dlouhodobě. Klidně i 5-6 let podle síly a kvality dřeva. To násada na pilinách mívá životnost mnohem kratší.
Jak poznat zralé plodnice
Sbíráme vždy jen takové, které mají světle hnědou barvu. Zcela vynecháváme ty porostlé řasami a vyhýbáme se i plodnicím bílým, jež se mohou čas od času objevit. Jidášovo ucho poté sušíme. Během tohoto procesu zčerná – ale nelekejte se, jde o zcela přirozený proces. Po opětovném namočení ho můžete používat do pokrmů (vyžaduje tepelnou úpravu) nebo ho rozemlít kupříkladu na prášek a použít k tvorbě tinktur.
Na co se jidášovo ucho hodí? Léčebný potenciál má značný
V evropské kuchyni se tato houba používá jen zřídka, o to hojněji s ní však dochucuje pokrmy gastronomie asijská. A co jeho účinky pro naše zdraví?
V alternativní medicíně je velmi oblíbená. Umí prý příznivě ovlivňovat stav cév a činnost srdce. Obsahuje řadu antioxidantů důležitých pro naši imunitu a vitalitu a nesmíme zapomenout ani na její pozitivní působení proti rakovině. Rovněž snižuje hladinu krevního cukru a cholesterolu, a najdeme u ní i velmi ceněné antikoagulační účinky. Je proto předepisována kupříkladu proti trombózám či varixům a uplatní se i při dalších zánětlivých onemocněních postihujících žilní systém.
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz