Mladá zelenina microgreens, má bohatý zdroj živin

Microgreens byly představeny již v 80. letech 20. století. Od té doby stále získávají na popularitě. Jedná se o aromatickou zeleninu, která se přidává do různých pokrmů, aby jim přidala svou bohatou chuť a strukturu. I když jsou microgreens poměrně malé, obsahují velké množství živin – a to dokonce větší, než jejich vyspělejší, zralá zelenina. Proto jsou vhodnou součástí spousty diet.

Co jsou microgreens?

Pokud hovoříme o microgreens, hovoříme vlastně o mladé rostlinné zelenině, která má výšku od 2,5 až do 7,5 cm. Microgreens mají aromatickou chuť a významný obsah živin, rostou v různých barvách a strukturách. Jsou to vlastně mladé rostliny, které nikdy nenecháme dozrát – svou velikostí spadají mezi klíčky a mladou zeleninu. Avšak pozor, nejedná se o klíčky, ty totiž na rozdíl od microgreens nemají listy. Klíčky mají také mnohem kratší růstový cyklus 2-7 dní, zatímco microgreens se sklízejí obvykle 7-21 dnů po klíčení (jakmile se objeví první skutečné listy rostliny).

Mladá zelenina

Microgreens jsou mnohem více podobné nezralé zelenině než klíčkům, protože za jedlé jsou považovány pouze stopky a listy. Microgreens lze zakoupit celé a nakrájet si je podle potřeby až doma. Doma je můžete mít tak dlouho, jak potřebujete, dokud je nespotřebujete (dokud tedy nebudou příliš velké). Microgreens můžete pěstovat na různých místech, i když nemáte velký prostor – například ve skleníku, venku nebo doma na parapetu.

Různé druhy microgreens

Microgreens můžete pěstovat z velké spousty druhů semen. Mezi nejoblíbenější patří rostliny z následujících rostlinných čeledí:

Brassicaceae: Brukvovité (květák, brokolice, zelí, řeřicha, ředkvička a rukola).
Asteraceae: Hvězdnicovité (salát, čekanka, červená salátová čekanka).
Apiaceae: Miříkovité (kopr, mrkev, fenykl a celer).
Amaryllidaceae: Amarylkovité (česnek, cibule, pór).
Amaranthaceae: Laskavcovité (amarant, řepa a špenát).
Cucurbitaceae: Tykvovité (meloun, okurka a dýně).

Obilniny, jako je rýže, oves, pšenice, kukuřice a ječmen, stejně jako luštěniny, jako jsou cizrna, fazole a čočka, jsou také pěstovány jako microgreens.

Microgreens mají různou chuť, která se může pohybovat od neutrální až po pikantní, mírně kyselé nebo dokonce hořké, v závislosti na odrůdě. Obecně řečeno, jejich chuť je považována za silnou a koncentrovanou.

Microgreens a živiny

Jak už bylo výše zmíněno, microgreens jsou plné živin. Obsah jednotlivých živin se liší dle odrůdy zeleniny, ale obecně lze říci, že většina odrůd je bohatá na draslík, železo, zinek, hořčík a měď. Mimo to obsahují microgreens také užitečné rostlinné sloučeniny, jako jsou antioxidanty. A co víc, jejich obsah živin je koncentrovaný, což znamená, že často obsahují vyšší hladiny vitamínů, minerálů a antioxidantů než stejné množství zralých zelených rostlin (a to až devětkrát). Microgreens také obsahují širší paletu polyfenolů a jiných antioxidantů než jejich zralé protějšky.

Zdravotní přínosy microgreens

Konzumace zeleniny je spojována s nižším rizikem mnoha nemocí. Je tomu tak díky vysokému obsahu vitamínů, minerálů a užitečných rostlinných sloučenin. Microgreens obsahují podobné a často větší množství těchto živin, než jejich dospělé protějšky. Jako takové mohou snížit riziko vzniku následujících onemocnění:

Srdeční onemocnění: Microgreens jsou bohatým zdrojem polyfenolů, což je skupina antioxidantů, které spojujeme s nižším rizikem vzniku srdečních onemocnění.
Alzheimerova choroba: Potraviny bohaté na antioxidanty, včetně těch, které obsahují velké množství polyfenolů, mohou být spojeny s nižším rizikem vzniku Alzheimerovy choroby.
Diabetes: Antioxidanty mohou pomoci snížit typ stresu, který může zabránit tomu, aby se cukr řádně dostal do buněk.
Rakovina: Strava bohatá na antioxidanty je spojována se sníženým rizikem vzniku některých typů rakoviny.

I když to vypadá slibně, stále je ještě zapotřebí více studií, které podloží předchozí tvrzení.

Rizika spojené s konzumací microgreens

I když je konzumace microgreens obecně považována za bezpečnou, existují určitá rizika, na která bychom si měli dát pozor.

Jedním z problémů je riziko vzniku otravy z potravin. Potenciál růstu bakterií je u microgreens mnohem menší než v klíčcích, ale větší než u zralých druhů zeleniny. Microgreens vyžadují mírně teplé a vlhké podmínky, které jsou prospěšné pro růst některých bakterií (Salmonella a E.coli). Na rozdíl od klíčků jsou tyto podmínky ale méně teplé a méně vlhké, a navíc se konzumují pouze nadzemní části rostliny.

Pokud si tedy budete pěstovat microgreens doma, dbejte na to, abyste koupili semena od renomované společnosti. Těhotné ženy by se konzumaci microgreens měly pro jistotu zříci úplně.

Jak začlenit microgreens do vaší stravy

Existuje mnoho způsobů, jak zahrnout microgreens do stravy. Mohou být začleněny do různých pokrmů, včetně sendvičů, tortill a salátů. Přidejte je také do dresinků nebo polévek. Můžete je zkusit také odšťavnit. Další možností je použít je jako ozdobu na různé pokrmy – pizza, polévky, omáčky, brambory, pokrmy z rýže, steaky atd.

Jak pěstovat microgreens?

Je to velmi jednoduché a snadné. Microgreens nevyžadují žádné speciální vybavení ani velké množství času. Můžete je pěstovat celoročně, a to jak uvnitř, tak i venku. Co budete potřebovat?

Semena dobré kvality.
Nádoba naplněná půdou nebo domácím kompostem (popřípadě speciální podložka pro pěstování microgreens).
Správné osvětlení – buď dostatek slunečního světla, nebo UV osvětlení. Toto osvětlení by mělo být ideálně po dobu 12 až 16 hodin denně.

Postup:

Naplňte svou nádobu půdou, kterou příliš nestlačujte. Lehce ji zalijte.
Nasypte semínka dle svého výběru na povrch půdy co nejrovnoměrněji.
Lehce je posprejujte vodou a uzavřete víčkem.
Denně kontrolujte a stříkejte vodou (pokud bude potřeba další vlhkosti).
Několik dní poté, co se objeví první klíčky, sejměte víčko a vystavte rostlinky světlu.
Zalévejte denně.
Za 7 až 10 dní budou microgreens připravené ke sběru a konzumaci.

Microgreens

Microgreens jsou velmi chutnou a zdravou součástí stravování. Do své stravy je můžete začlenit mnoha způsoby. Jsou obecně velmi výživné a mohou snížit riziko vzniku určitých onemocnění. Vzhledem k tomu, že je můžete snadno pěstovat doma, jsou obzvlášť nákladově efektivním způsobem, jak zvýšit příjem živin bez nutnosti nakupovat velké množství zeleniny. Jsou užitečným doplňkem vaší stravy.