granátové jablko

Granátovník můžete pěstovat na zahradě i v interiéru

Granátové jablko je ovocem, které je opředeno mnoha legendami. Díky globálnímu oteplování lze pěstovat granátovník i u nás. Můžete si zkusit vypěstovat granátovník na zahradě či jako dekorativní rostlinu v bytě.

První záznamy o granátovníku se nacházejí ve zprávách ze starobylého Babylonu. Také se lze dočíst v některých příbězích, že to bylo právě granátové jablko, které Adam utrhl ze stromu poznání a dal ho Evě, neboť jabloně se na území dnešní Palestiny nepěstovaly, dostaly se tam až o mnoho let později. Ať už to bylo opravdu granátové jablko či ne, rozhodně stojí za pozornost pro své krásné květy a lahodné plody.

Vypěstování granátovníku ze semen

Pokud si chcete zkusit vypěstovat rostlinu ze semen granátového jablka, stačí vyjmout semínka z dužnatého obalu, který je obklopuje a nechat ve vodě mírně zkvasit. Poté opláchnout, kdy tak dojde ke snadnému odstranění zbytků dužniny. Semena pak lze hned vysít. Nejlépe klíčí při vyšší teplotě, tj. okolo 26 až 30 °C, ale nižší nevadí, jen proces klíčení bude pomalejší.

Granátovník prospívá v lehké, propustné a výživné půdě. Lze pořídit běžný substrát a ten doplnit o hrubší písek, perlit, rozdrobený polystyren. Rostlina kvete na jaře a plodí koncem léta až na podzim. Nutno zmínit, že prvních plodů se lze dočkat zhruba za 6 až 7 let a úroda bude skromnější, ale vlastní. Pokud pořídíte některý ze zakrslého druhu granátovníku, lze se plodů dočkat dříve.

Rostlina má ráda letnění, tudíž je vhodné ji umístit na zahradu, balkon či terasu. Granátovník potřebuje hojnou zálivku a hnojení. Do interiéru jej umístíme zpět zhruba v polovině října a to do místnosti o teplotě v rozmezí 5 až 15 °C. Granátovník ztratí listy, není třeba se obávat a určitě rostlinu nevyhazovat. Přes zimu se omezí zálivka a rostlina se nehnojí. Výhodou zajisté je, že místo pro zazimování nemusí být světlé. Klidně ho lze umístit ve sklepě. Tma nevadí.

Ale vždy od jara do podzimu naopak rostlina potřebuje dostatek světla. V poledne by však rostlina neměla stát na přímém slunci, zejména pokud jde o mladý stromek. Starší stromek snese bez problému polední slunce.

Z granátovníku, speciálně z druhu Punica granatum nana lze vypěstovat zdárně bonsaj. Tento druh má úzké opadavé listy, velmi drobné plody. Ročně přirůstá v průměru jen o 5 až 10 centimetrů a velmi dobře se tvaruje jeho koruna. U této odrůdy lze sklízet plody zhruba o velikosti 4 až 5 centimetrů.

granátovník 1 - Granátovník můžete pěstovat na zahradě i v interiéru

Zdroj foto: cs.wikipedia.org

Granátovník v zahradě upoutá květy

Krásné a výrazné šarlatově červené květy mající zvonkovitý tvar jsou nepřehlédnutelné a impozantní. Mohou tak trochu evokovat svým tvarem čínské lampiony. Na keřích se postupně objevují od května až do srpna. Plody uzrávají poměrně pozdě, potřebují teplý a delší podzim. Pokud jsou vhodné podmínky, je možné sklízet plody o velikosti 10 až 12 centimetrů.

Existuje totiž více jak 150 různých druhů tohoto ovoce, které roste na stromcích vysokých 3 až 5 metrů či nižších keřích. Granátovník potřebuje po celou dobu vegetace přihnojovat. Keře mají rády mulčování, především na podzim. Pro granátovník je třeba vybrat slunné místo v blízkosti stavby, která bude ochranou a poskytne i naakumulované teplo.

Které druhy jsou vhodné pro pěstování u nás?

Ne totiž každý druh je možné pěstovat v našich podmínkách, jen některé, jako je například Hermione, Acco, Wonderfull.

Plod granátovníku coby symbol plodnosti a znovuzrození

Plody granátovníku jsou bohatým zdrojem vitamínu A, B i C, dále minerální látky, jako je draslík, hořčík, železo. Plody pomáhají při bolestech hlavy, při špatné srážlivosti, chřipce, potížích se srdcem apod. Konzumací plodů dochází k posilnění kostí i zubů.

Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz

Profilový obrázek

Nenapravitelný optimista, kterého od dětství fascinuje moc, kouzlo a síla psaného i mluveného slova. Mou vášní je četba knih, psaní, dlouhé procházky, pobyt v přírodě a rekreační běh. Nezapomenutelné jsou mé vzpomínky na letní prázdniny, které jsem jako dítě zcela dobrovolně a s chutí trávila pletím zahrady a veškerou péčí o ni. Ten skvostný pohled na mé vítězství v boji s plevelem byl nejsladší odměnou. Jako dospělák si nyní užívám nejen relax v podobě rýpání se v hlíně, ale v pěstování květin, vlastní zeleniny a především bylinek. Vše pak praktikuji ve svém kulinářském umění a testuji na své rodině a známých :-)

Každý den můžete do své e-mailové schránky zdarma dostávat přehled aktuálních článků

Zanechte komentář

Zavřít