Pěstování hub je poměrně snadné, rozhodně zajímavé a celkem s minimálními prostředky lze získat chutnou, zdravou a vydatnou stravu. Za pozornost rozhodně stojí hlíva citronová. Pěstovat ji lze intenzivně a extanzivně. Jak na to? A jaké má blahodárné účinky tato houba na lidský organismus?
Hlíva citronová náleží do skupiny zázračných hub, stejně jako je tomu v případě hlívy ústřičné. V tomto případě se jedná o mladší kultivar, který pochází z Japonska. Jak už název sám napovídá, charakteristická je tato houba pro svůj nádherně citronově žlutý klobouček. Tepelnou úpravou ztrácí plodnice žluto-citronovou barvu.
Hlíva citronová bývá někdy nazývána rovněž jako hlíva žlutá. Ocenitelný tento druh houby je díky vysokému obsahu proteinů, aminokyselin, stopových a minerálních prvků. Houba, která upoutá barvou, ale také svým nezaměnitelným aroma a blahodárnými účinky proti civilizačním chorobám, zvyšuje odolnost lidského organismu vůči virózám, ale také zpomaluje růst některých druhů zhoubných nádorů. Mezi další pozitivní účinky náleží snížení hladiny cholesterolu v krvi. Hlívu citronovou je možné pěstovat od jara do podzimu, v místech se stálou teplotou dokonce po celý rok.
Jelikož se jedná o teplomilnou houbu, plodí při letních teplotách, tím tak efektivně vykrývá období, kdy nevytváří plodnice hlíva ústřičná. Plodnice hlívy citronové se sklízí ve chvíli, kdy jejich okraj není ještě podvinutý a nejsou zcela zralé. Starší plodnice blednou, čímž ztrácejí žlutou barvu.
Varianta pěstování na slámě
Způsob, díky kterému lze hlívu citronovou pěstovat celoročně. Vhodné je použití ječné, pšeničné či žitné slámy, která byla uskladněna v suchu. Nevyhovující je sláma nahnilá, plesnivá, černá a čerstvá. Polyethylénový pytel o velikosti 40 až 60 l naplníme slámou, tu v pytli řádně utlačíme, poté se zalije vroucí vodou – minimálně 90 °C a to tak, aby obsah byl komplet ponořen ve vodě. Pak pytel zavážeme a necháme vychladnout. Pak odříznete spodní rohy u pytle, což umožní, aby vytekla přebytečná voda a následující den pytel rozvážeme, nasypeme do takto připravené slámy rozdrobenou sadbu a rovnoměrně promícháme. Pak pytel je třeba opět uzavřít a proříznout po obvodu pár otvorů ve tvaru kříže, zhruba 3×3 cm, pak umístit do místnosti s teplotou 25 až 30 °C. Po 3 až 4 týdnech, když je obsah pytle celý bílý, začne docházet k nasazení plodnic, které je třeba pravidelně rosit. Růstové vlny se odvíjí dle teploty v odstupu 14 až 21 dnů. Po celou dobu je nutné dbát na čistotu rukou a nářadí.
Alternativa pěstování na dřevě listnatého stromu
Dřevo je vhodné ze stromu či větví, které nejsou poraženy delší dobu, kdy má ještě svou přirozenou vlhkost a není napadeno jinými houbami. Nejlepší doba od poražení je 2 až 3 měsíce. Použít lze dub, břízu, olši, topol či dřevo z ovocných stromů. Ideální jsou kmeny či větve s délkou okolo 40 až 50 cm. Zaočkovat sadbu lze do kmenů a větví různým způsobem. Nejvíce osvědčené je, pokud ve kmenu naděláte hluboké zářezy a do nich nasypete rozdrobenou sadbu, kmen či větev zabalíte do potravinářské folie. Takto sadba ze zářezů nevypadne a zároveň eliminujete vysychání a možnou kontaminaci.
Co se týče kmenu, tak ten je možné rozštípnout a sadbu dát mezi obě poloviny, které poté opět spojíte za pomoci vrutů či hřebíků. Rovněž je vhodné zabalit do folie. Naočkovaný kmen se umístí na zastíněné místo s dostatečnou vlhkostí na zahradě či terase. Rychlost prorůstání se opět odvíjí od teploty prostředí, kdy tak může trvat od 3 do 6 měsíců. Pokles teplot zpomaluje růst podhoubí.
Proces jde urychlit, pokud kmen umístíte po celý rok do prostoru s teplotou 25 až 30 °C a potřebnou vlhkost zajistíte tak, že kmen zakopete z jedné třetiny do země a tu pravidelně zaléváte.
TIP:
Rostliny, sazenice, semínka, truhlíky, potřeby na zahradu a mnoho dalšího můžete zakoupit v ONLINE ZAHRADNICTVÍ ZDE
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz
