Puškinie ladoňkovitá se pyšní atraktivními hrozny kvítků

Puškinie se řadí k jarním cibulovinám, které vykvétají brzy na jaře. Kvítky jsou seskupeny v hroznech a mají bílou barvu s modrými proužky. Snadno zplaňuje, takže vás může překvapit i na nečekaném místě.

Puškinie ladoňkovitá (Puschkinia scilloides) se řadí do čeledi liliovitých. Druh je původní v oblasti Blízkého Východu (Malá Asie, Irák, Írán, Kavkaz). Má atraktivní hroznovité květenství, které je složeno z 10 – 15 zvonkovitých kvítků. Ve své domovině roste na horských loukách a pastvinách. U nás ji najdete v zahradách a parcích, na rumištích i v blízkosti lidských sídel.

Puškinie je vytrvalá rostlina s vejčitou cibulkou, která dorůstá výšky 10 – 20 cm. List je úzký, lesklý a čárkovitý. Listy jsou jen u země, v přízemní růžici. Nejčastěji vyrůstají dva z jedné cibule. Květy mají bílou až bleděmodrou barvu s tmavými pruhy na okvětních plátcích. Během doby, co rostlina kvete, modrá barva postupně bledne.

Podobné články

Předpěstování sazenic na jaře: Tipy pro úspěšný start

10.4.2024

Nejen v květináči lze pěstovat rostliny

18.3.2024

Naše klima a půdní podmínky puškinii vyhovují, proto se jí tu bez problémů daří. Vykvétá brzy na jaře, v březnu a dubnu. Kvete poměrně dlouho, několik týdnů. Někdy bývá zaměňována s ladoňkami, nemá však tak sytě modré květy. Své jméno získala podle ruského chemika a sběratele rostlin A. A. Muchina – Pusškina. Koncem léta se rostlina zatahuje do vejčité cibulky.

Jak puškinii pěstovat

Poroste téměř v každé zahradní zemině, má ale ráda kyprou a humózní půdu. Na jaře potřebuje dostatečnou vláhu, v létě jí spíše vyhovuje sucho. Cibulky sázíme na podzim (září, říjen), do hloubky přibližně 5 – 6 cm, vždy několik cibulek najednou ve vzdálenosti 7 – 10 cm od sebe. Cibulky se nemusí každoročně vyjímat z půdy, rozrostou se sami postranními cibulkami. Na jaře vytvoří krásný porost.

Pokud nechceme puškinii příliš vysilovat, po odkvětu odstraníme semeníky, dalším rokem potom bohatě pokvete.

Puškinie se množí postranními cibulkami nebo semeny. Množí se dobře i samo – výsevem, semena roznáší mravenci. Postranními cibulkami vytvoří krásný, kvetoucí koberec.

Daří se jim na plném slunci, ale snesou i polostín. Hodí se do trávníků, kde vytvoří kvetoucí koberec. Využívají se jako podrostová rostlina pod stromy či keři. Na konci zimy se dají přirychlit a vysadit je s ostatními cibulovinami do truhlíků. Dají se sehnat i v čistě bílé nebo fialkové barvě.