Patří k nejdražším ořechům na trhu, přesto na jejich jedinečnou chuť zkrátka nedáme dopustit. Řečík pistáciový, zvaný také pistácie (Pistacia vera L.) patři do čeledi ledvinovníkovitých a pochází ze Středního východu, kde roste zejména v nadmořských výškách 600 – 1 800 metrů.
Udrží se i na velmi suchých místech, protože mohutné kořeny dokáží u sto let starých stromů prorůst i do hloubky pěti metrů. Necháme-li je růst volně, bude se jejich koruna vypínat až do výšky 10 metrů, stromy na plantážích jsou samozřejmě menší.
Vypěstujte si vlastní pistácie aneb podraz z obchodů
Řečík pistáciový bývá někdy k vidění i v zahradnictvích, zvláště v těch specializovaných, nabízejících i mnoho dalších exotických rostlin. Bohužel lákavé titulky bývají často zavádějící – u nás totiž malé oříšky v běžných podmínkách nevypěstujete
Zajímavostí je, že i když jde o stromy pěstované po staletí, prošlechtění pistáciové kultury je prozatím velmi skromné. Proto mluvíme-li o odrůdách, máme na mysli spíše rostlinky získané selekcí, jež se planým stromům do značné míry podobají.
Pistácie lze pěstovat i jako přenosné
Vyhovuje jí pouštní až polopouštní klima a není náročná ani na půdu – vyjma mokré a kyselé se spokojí úplně s jakoukoliv. Jde tedy o skvělou rostlinku pro zapomnětlivce nebo ty, kteří chtějí něco pěkného pěstovat i na víkendové chatě.
V našich podmínkách však není možné ji pěstovat celoročně venku. Dobrou odolností proti mrazu se pyšní jen plané odrůdy, které snesou i -25 °C. Roubované rostliny (jež jdou u nás k vidění častěji) s podnožemi P. Terebinthus nebo P. Atlantica odolají jen teplotám do -12 °C. Jde o daň, kterou platí za svou lepší odolnost vůči některým subtropickým patogenům.
Pistácie se neobjedou bez krátkého, ale velmi výrazného období klidu – tzn. teploty v jejím okolí by měly alespoň krátkodobě poklesnout pod bod mrazu. Jestliže ji tedy domů přeneseme příliš brzy, zdeformují se jí později listy i případná květenství. Mimochodem jde o světlomilnou krásku.
Zdroj foto: pixabay
Základy pěstování pistácie v naších podmínkách
Jde o dvoudomý keř nebo strom se zpeřenými listy, velmi půvabný na pohled. Musíte tedy zakoupit samčí i samičí rostlinu, aby se z květů začala vyvíjet semena (byť v našich podmínkách dozrát nedokáží). Potěší vás však husté trsy květů, objevující se zpravidla v dubnu. Pistácie je větrosnubná a všeobecně platí, že se jí nejlépe daří tam, kde prospívá i vinná réva
Zalíbí se jí tedy třeba u jižní zídky, kde ji lze v těch nejteplejších oblastech s dobrou ochranou i přezimovat, byť jinak všeobecně platí poučka o přenosné rostlině. Na zimu mladé rostlinky vždy přikrýváme listím nebo chvojím. K narašení dochází brzy na jaře, ovšem celkový vývoj je spíše pomalejší. Květenství se vždy vyvíjejí z bočních pupenů, což velmi znesnadňuje jakýkoliv řez. Nicméně stromky pistácie u nás jen málokdy přesáhnou dva metry na výšku a dva a půl metru a na délku.
Na zimu stromky opadávají, takže se objedou i bez světla. Květináč vždy až do uschování do vnitřních prostor obalujeme jutou nebo podobnou ochrannou vrstvou, aby nedošlo k promrznutí kořenového balu, což rostlinky pistácie poškozuje nejvíce.
Přes léto je třeba přiměřená zálivka (není vhodné přemokření ani dlouhodobé přeschnutí) a ocení rovněž přídavek hnojiva pro exotické rostliny. V zimě nehnojíme a zaléváme mírně – pistácie na zimu opadává. Mladé pistácie přesazujeme každé jaro, u starších pouze obměňujeme svrchní vrstvu půdy. Dospělým rostlinám obvykle stačí květináč o obsahu 20 litrů.
Náš tip: díky hojnému větvení lze z řečíku pistáciového snadno vypěstovat i kompaktní bonsaj.
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz
