Šalvěj lékařská je bylinou mající blahodárné a léčivé účinky, rovněž ji lze použít i coby koření. Šalvěj byla již v antickém Římě považována za rostlinu s mnohostranným využitím. Dle legendy byla rostlině přisuzována schopnost učinit člověka nesmrtelným. Šalvěj je zdrojem nejen pozitivních účinků, ale také zaujme krásnou vůní a příjemnou chutí.
Příznivé účinky
Bylina, která vyniká právě díky svým obdivuhodným účinkům, neboť působí protizánětlivě, snižuje vylučování potu, má blahodárný účinek na mozek a nervovou soustavu, působí proti stresu, tlumí dokonce i stařecký třes, zlepšuje koncentraci. Šalvěj lékařská nachází uplatnění při problému s onemocněním jater, žlučníku, žaludku, ledvin. Používá se i při plicních chorobách.
Šalvěj lékařská má rovněž dezinfekční účinek, hojí rány, léčí i krvácení dásní a je všeobecně známo, že osvěžuje dech, proto je častou složkou ústních vod. Bylina, která je nápomocná při potížích se zažíváním, ale také při bolesti zubů či nachlazení. Čaj ze sušené šalvěje je vhodný užívat při nachlazení, kašli, bolesti v krku.
Vypěstujte si vlastní šalvěj na zahradě či v květináči
Šalvěj lze pěstovat ze semínek, které zakoupíte v semenářství, v hobby marketech i na internetu. Semena je možné od března vysévat do pařeniště, v květnu do venkovního prostředí. Semena je možné zasít do květináče.
Další možností je pořízení sazeničky, které jsou na jaře prodávány taktéž v hobby marketech a zahradnictvích, samozřejmě jsou dostupné taktéž na internetu. Sazenice se vysazují na venkovní záhon v druhé polovině května a sází se v půlmetrové vzdálenosti.
Podmínky pro zdárné pěstování
Jedná se o středomořskou rostlinu, z toho logicky vyplývá, že šalvěj potřebuje slunné místo, kde se však příliš nedrží voda. Půda by neměla být příliš vyhnojená, lepší je použít kompost, sázet šalvěj můžete i na svažitá místa, ze kterých rychleji odtéká voda. Životnost rostliny na jednom stanovišti je pět až deset let. Množit lze semínky či oddělky z matečného trsu, který se odřízne i s částí kořenů.
Na podzim můžete zeminu obohatit menším množstvím fosforu a draslíku a po zimě ledkem vápenatým. Důležitou živinou pro šalvěj je vápník. Na konci podzimu je třeba šalvěj seříznout a na jaře zase odstranit zaschlé výhonky. Konce výhonků je vhodné zaštipovat, aby došlo k podpoře keřovitého růstu rostliny. Při odkvětu je vhodné květy ostříhat, aby rostlina nebyla vysílena tvorbou semen. Na zimu je třeba šalvěj chránit a přikrýt chvojím.
Sklizeň šalvěje
V měsících květen až červenec se sklízí lístky a nať. Čerstvé listy rostliny je možné sklízet kdykoliv. Nejlepší však je sběr za slunečného dne v poledne, těsně před rozkvětem. Je to z důvodu, že rostlina obsahuje nejvíce éterických olejů.
Celá nať se sklízí dvakrát do roka, kdy se uřízne zhruba deset centimetrů nad zemí. Listy se usuší. Usušené šalvějové lístky mají šedo-zelenou barvu, jsou plstnaté a budí dojem, jako by se lepily k sobě. Šalvěj je možné i konzervovat v oleji či octu.
TIP:
Rostliny, sazenice, semínka, truhlíky, potřeby na zahradu a mnoho dalšího můžete zakoupit v ONLINE ZAHRADNICTVÍ ZDE
Přinášíme rady, tipy a informace pro všechny zahrádkáře a milovníky pěstování. sazenicka.cz
